LONDÝN (EcoMonitor) - Ptáci ve Španělsku a v Maroku mají potíže slyšet a napodobovat zpěv svých opeřených kolegů, protože oblasti jejich výskytu jsou rozbity do malých částí. Důsledkem toho je, že žijí v izolovaných skupinách a učí se zpěv pouze od svých nejbližších sousedů, napsal deník Guardian s odvoláním na novou vědeckou studii.

Vědci se domnívají, že změny v ptačích nápěvech jsou varovným signálem fragmentace ptačích stanovišť, což by mohlo vést ke snížení genetické diverzity ptáků. Paola Laiolová a José Tella ze sevillské Estación Biológica de Donana nahrávali a analyzovali zpěv vzácného skřivánka Dupontova v jedenadvaceti španělských a marockých lokalitách. Tento pěvec žije výhradně v aridních křovinatých stepích. Porovnáním nahrávek zpěvu skřivánků z různých lokalit vědci zjistili, že kvůli fragmentaci krajiny samečci napodobovali zpěv svých sousedů víc, než se čekalo, ale ztratili kontakt s jinými, oddělenými skřivánky, píše deník.

"Sousedící skřivánci sdíleli téměř 70 procent nápěvu, ptáci žijící odděleně pouze 30 procent," řekla Paola Laiolová. V původní, dosud nerozčleněné krajině se ale u ptáků žijících v podobné vzdálenosti shoduje zhruba 45 procent zpěvu. Vědci se domnívají, že skřivánkům brání ve sdílení nápěvu na větší vzdálenost zejména rozšiřování zemědělské půdy, sázení lesů na úkor aridních stepí a také výstavba silnic. Tato zjištění pravděpodobně pomohou i badatelům studujícím jiné druhy zvířat a jiné ekosystémy.

Pro mnohé druhy žijící v Británii už však může být pozdě, řekl Guardianu Andre Farrar z Královské společnosti na ochranu ptactva. "Krájet krajinu na malé kousky nám jde skvěle," řekl. "Nyní bychom však chtěli některé z těchto oddělených bloků zase slepit zpátky. Nejen proto, abychom obohatili genetickou diverzitu tamních druhů, ale i pro zmírnění dopadů přírodních katastrof, jako například klimatických změn."

Paola Laiolová a José Tella se domnívají, že jejich techniku porovnávání ptačích nápěvů je možné použít na měření fragmentace krajiny i na jiných místech. Peter Salter, expert na ptačí zpěv z univerzity St. Andrews, však tvrdí: "Pokud chceme rozdělení krajiny měřit, potřebujeme vědět, jak ptačí zpěv vypadal před tím, než k němu došlo. A také ne všichni ptáci se učí nápěv od sousedů."

Podle článku Kate Raviliousové v deníku Guardian ze dne 30. 11. 2005

Hana Hermová

Zobrazení zprávy pro tisk