LONDÝN (EcoMonitor) - Vědci sestavili komplexní obrázek toho, jak by mohl svět vypadat, až na něj dopadne změna klimatu a dramaticky se zvýší výskyt nákaz, epidemií a úmrtnost, napsal britský deník Independent. Týmy specialistů posuzovaly celou řadu ohrožení způsobených globálním oteplováním, jako vysoké teploty, záplavy a sucha.

Kvůli klimatickým změnám pravděpodobně vzroste počet infekčních a respiračních chorob. Stoupne také riziko a závažnost záplav a pro miliony lidí se sníží dostupnost pitné vody. Zároveň vědci zjistili, že země, na které patrně globální oteplování nejvíce dopadne, jsou na boj s jeho důsledky připraveny nejméně. Naopak národy, které ke globálnímu oteplování nejvíce přispívají, budou postiženy nejméně.

Profesor Jonathan Patz z univerzity ve Wisconsinu, jeden z autorů studie, podle Independentu řekl, že země nesoucí největší vinu za změny klimatu, by měly také převzít zodpovědnost. "Ti, kteří jsou za globální oteplování nejméně zodpovědní a jsou nejméně připravení, ponesou nejhorší následky. To je obrovská etická výzva," dodal.

Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že změny klimatu již nyní každoročně zaviní okolo 5 milionů případů vážných onemocnění a více než 150 000 úmrtí. Okolo roku 2030 se počet nemocí způsobených klimatickými změnami zdvojnásobí a velmi vzroste počet úmrtí v důsledku horka. To vyvolá např. srdeční selhání, poruchy respiračního systému, rozšíření infekčních chorob a podvýživu kvůli neúrodě, píše Independent.

Na země podél Indického a Tichého oceánu a v subsaharské Africe dopadne nepoměrný díl zdravotních problémů, řekl Diarmid Campbell-Lendrum z WHO, který se na studii podílel. "Většina onemocnění v chudých zemích je velmi úzce provázána s klimatem, jako například průjmy či podvýživa," řekl doktor Campbell-Lendrum. "Zdravotnictví se snaží s těmito problémy bojovat, klimatické změny však situaci zhoršují."

Vědci se domnívají, že kvůli emisím skleníkových plynů se zvednou globální průměrné teploty do konce století o 1,4 až 5,8°C. Počet lidí ohrožených bouřemi a hurikány stoupne do roku 2080 ze stávajících 75 milionů na 200 milionů. Hladiny moří stoupnou o 40 centimetrů.

Speciální část studie se věnovala tomu, jak stoupající teplota ovlivní zdroje vody. Zjistilo se, že šestinu populace závislou na tajícím sněhu a ledu pravděpodobně čeká závažný nedostatek vody. To se týká například částí Číny a Indie, kde tající himálajské ledovce zásobují vodou rozsáhlé osídlené oblasti. Také lidé žijící na západě od And budou patrně trpět nedostatkem vody, až ledovce roztají, napsal deník Independent. Například Peru má již nyní o 25 procent méně vodních zdrojů než před 30 lety.

podle článku Steva Connora v deníku Independent ze dne 17. 11. 2005

Hanka Hermová

Zobrazení zprávy pro tisk