OSLO (EcoMonitor) - Lépe chráněná biodiverzita by pomohla lidem snížit riziko vzniku chorob jako AIDS, Ebola či ptačí chřipka, tím by se také ušetřily miliardy dolarů za lékařskou péči, napsala agentura Reuters. Vědci tvrdí, že lidské zásahy do biodiverzity (např. silnice napříč amazonskou džunglí či odlesňování některých částí Afriky) způsobily, že jsou lidé více vystaveni novým chorobám pocházejícím z divočiny.

Biodiverzita neznamená jen zásobárnu nových léků a léčebných postupů, ale působí také jako nárazník chránící lidstvo před náporem organismů a patogenů způsobujících nákazu, reprodukuje agentura Reuters vědecké prohlášení. Předcházet vzniku akutních onemocnění ochranou biodiverzity je finančně daleko efektivnější, než vyvíjet vakcíny pro boj s chorobami, napsali vědci.

Peter Daszak, který se podílel na objevu souvislosti mezi asijskými netopýry a virem SARS, řekl, že propuknutí této nákazy způsobilo finanční náklady okolo 50 miliard dolarů. Byl totiž zasažen cestovní ruch a obchodování s Asií, na nákazu také zemřelo 800 lidí. Onemocnění AIDS, o kterém se soudí, že pochází od šimpanzů, v roce 2004 zabilo 3,1 milionů lidí a OSN odhaduje, že jen v roce 2006 bude na prevenci, léčbu a péči potřeba 15 miliard dolarů.

Odborníci doporučili vládám, aby vypracovaly politiku ochrany biodiverzity. To by znamenalo přísnější regulaci obchodu, zemědělství a cestování, aby se snížilo riziko, že se choroby jako ptačí chřipka přenesou z divokých zvířat na člověka. "Neříkáme, že bychom divokou přírodu měli zamknout a zahodit klíč," vysvětlil Charles Perrings z Arizonské státní univerzity. Lidé by si však podle něj měli dát více pozor na narušování oblastí s vysokou biodiverzitou. K nákazám pocházejícím z divočiny docházelo v celé historii lidstva, avšak v současné době rizika rostou, protože se zvyšuje lidský vliv na ekosystémy.

Odborníci rovněž tvrdí, že ochrana většího počtu druhů by mohla zmenšit dopady nákaz. Například jedním z důvodů, proč se na východě Spojených států tolik rozšířila nemoc zvaná lymská borelióza, je vymizení predátorů. Vlci a divoké kočky totiž redukovali počty křečíků bělonohých, zdrojů nákazy. Lymská borelióza také neznamenala pro lidi takový problém, dokud klíšťata přenášející nemoc měla více potenciálních hostitelů, například ještěrky a malé savce, píše Reuters.

"Služby poskytované přírodou a její diverzitou bývají podceňované, dokud jim není konec," řekla agentuře Anne Larigauderiová, ředitelka pařížské nevládní organizace Diversitas. "Čína musela v některých oblastech zaměstnat lidi na opylování sadů, protože nadměrné užívání pesticidů vyhubilo včely. Na práci, kterou vykonají dvě včely, je však potřeba až deset lidí."

Podle článku Alistera Doylea z agentury Reuters na serveru PlanetArk ze dne 26. 10. 2005

Hana Hermová

Zobrazení zprávy pro tisk