 |
|
| Pohled na panorma Alp. | |
| Foto: Philipp Weissenbacher/wikipedia.org |
Pokud se však nyní postavíte ke spodní části lanovky a podíváte se na turisty bavící se na ledovci, je to, jako kdybyste je pozorovali z letadla. „Zmenšuje se o čtyři až osm metrů ročně,“ říká pan Trojer, který v údolí vyrůstal. „Počátkem šedesátých let jsme každé jaro závodili na lyžích z vrcholku Grossglockneru k patě ledovce.“ Nejvyšší hora Rakouska, Grossglockner, se tyčí nad Pasterze ve výšce 3 798 metrů. „Teď už to není možné,“ dodává pan Trojer trochu posmutněle. „Otepluje se a nemáme tu dostatek sněhu.“
Ledovců je v Rakousku 925 a rychle se zmenšují. Jak mizí, část světa ztrácí jednu ze svých největších atrakcí. Tyto řeky z ledu odrážejí velkolepost hor kolem sebe.
Tání ledovců ale není rakouskou specialitou, je to celosvětový jev. Yao Tandong, čínský odborník na ledovce a ředitel institutu pro průzkum Tibetské náhorní plošiny čínské Akademie věd, tvrdí, že celkový úbytek himálajských ledovců se rovná veškeré vodě ve Žluté řece. Napsala to agentura France-Presse. V některých lyžařských resortech ve Švýcarsku, Rakousku a Německu – např. v Ischglu – ledovce touží zachránit tak, že je zakrývají ohromnými kusy bílé izolace. Ta má sluneční záření odrážet.
S úbytky ledovců jsou spojována mnohá rizika, např. možnost, že některá pouštní města v čínské provincii Xinjiang, která závisejí na sezónním ledovcovém tání, své zásoby podzemní vody ztratí. Dvojice evropských geologů, Andrea Hamplová z univerzity v Bernu a Ralf Hetzel z University v Münsteru, napsala již dříve pro časopis Nature, že ústup ledovců může mít za následek vzrůstající počet zemětřesení. Podle jiných vědců může voda nateklá do průrev ledovce způsobit popraskání a následné záplavy, které mohou znamenat pohromu pro města dole.
„Problém je v tom, že mizí trvale zmrzlá půda,“ řekl v telefonickém rozhovoru Hans-Erwin Minor ze švýcarského technologického institutu v Curychu. „Kvůli tomu vznikají na horách nestálosti: sesuvy půdy, sesuvy bahna, eroze oslabené horniny.“ Minor s dalšími kolegy tvrdí, že mizení ledovce Pasterze i tání polárních ledových čepiček způsobuje stejný jev. Tím je globální oteplování. Tvrdí však také, že i bez lidského zásahu bude (vzhledem k dlouhodobým cyklům Země, v nichž se střídají období relativního tepla a chladu) ledovec ubývat. „Když se v historii vrátíme nazpět, zjistíme, že značně rozsáhlé teplotní změny existovaly vždy,“ konstatuje Minor. „Nyní je však téměř jisté, že za teplotní výkyvy může svou činností člověk. Ten úbytek ledovců urychluje. To jasně dokazuje fakt, že lidské konání má své následky.“
Pasterze je v Rakousku nejznámější ledovec. Každoročně přitahuje stovky a tisíce návštěvníků. Ti přijíždějí přes Grossglocknerstrasse, úchvatnou horskou cestu otevřenou pouze v létě. Byla postavena počátkem třicátých let, aby do této oblasti přitáhla turisty. Nedávno zde bylo tolik návštěvníků, že ohromné několikapatrové garáže na Kaiser-Franz-Josefs-Höhe byly tak plné, že lidé v autech museli čekat na příjezdové cestě kolem hodiny, než se pro ně uvolnilo místo.
Ledovcové záznamy ukazují, že Pasterze dosáhl největší velikosti v padesátých letech 19. století a od té doby je na ústupu. V současnosti je zhruba o 2,5 kilometru kratší, něž byl před 150 lety. Asi před čtyřiceti lety, když zde byla zavedena tramvaj, aby dopravila návštěvníky k ledovci, byl téměř o sto padesát metrů výše, než je nyní.
„Normálně by měl být na ledovci sníh i v půli července,“ říká Bernard Eichler, vystudovaný geolog. Nyní pracuje v turistické kanceláři v Heiligenblutu, což je jen několik kilometrů od místa, v němž Grossglocknerstrasse končí. „Když tu máme dostatek sněhu,“ pokračuje, „může na slunci roztát a ledovec to nezasáhne. Každou zimu jsme zde mívali kolem pěti až sedmi metrů sněhu. Teď tu bývají tak tři a zhruba začátkem, nebo v polovině května mizí.“
Podle článku Richarda Bernsteina v listu The New York Times ze dne 8. 8. 2005. Pro prohlížení nutná bezplatná registrace. MARTIN TUREK
Martin Turek