PRAHA/NEW YORK (EcoMonitor) - Vědci, kteří studovali záznamy japonské rybářské flotily z období několika posledních desetiletí, došli k závěru, že rozmanitost druhů mořských ryb podstatně poklesla a oceánské ekosystémy jsou také méně odolné proti změnám životního prostředí, jako je globální oteplování.

Vědci, kteří zveřejnili výsledky své práce v časopise Science, také potvrdili předpoklad, že rybářství podstatně zredukovalo počet druhů ryb žijících v pobřežních oblastech. Současná studie se ale poprvé zaměřuje na diverzitu v mořích celé planety. Podle záznamů japonských úlovků za posledních padesát let se rybolov zaměřoval především na patnáct druhů tuňáků a dalších druhů ryb, jako jsou plachetníci a mečouni.

Vědci zkombinovali získaná data s informacemi od státních úřadů ze Spojených států a z Austrálie, které během posledních patnácti let sledovaly dalších asi 140 druhů mořských živočichů. Boris Worm, biolog z univerzity v Dalhousie a hlavní autor studie, shrnuje výsledky: „Oceány jsou vyčerpané, ryby vylovené.“ Podle něj je potřeba věnovat pozornost ochraně lokálních ekosystémů, jež dokázaly přežít. Již v roce 2003 publikoval Worm a Ransom A. Myers studii, podle níž poklesl počet dravých ryb v oceánech o 90 %.

V celé řadě regionů se od roku 1950 snížil počet druhů o polovinu, což znamená, že rybářské lodi dnes obvykle vyloví polovinu druhů tuňáků nebo mečounů. „To neznamená, že všechny tyto druhy vyhynuly,“ říká Myeres. Ale situace, kdy tyto ryby není možné chytit, začíná být podle něj „skutečně dramatická“. Podle vědců také záznamy o vylovených rybách ukazují, jak se za posledních padesát let zmenšovaly oblasti s vysokou biodiverzitou, jako například mořský region mezi Austrálií a Indonésií. Tato oblast bývala velice hustě obydlena mnoha druhy mořských živočichů. V posledních desetiletích se však „neustále zmenšovala a dnes je prakticky nerozeznatelná od ostatních oblastí v oceánu.“

Značně snížená rozmanitost druhů je podle Borise Worma velký problém, protože ekosystém s nízkým počtem druhů je hůře schopen čelit narušení prostředí, jaké může nastat například v důsledku klimatických změn. Hlavní druhy, které dnes živí světový rybářský průmysl, jsou tuňák žlutoploutvý a tuňák malý, zatímco tuňák obecný nebo tuňák křídlatý uvíznou v rybářských sítích jen velmi vzácně. Podle Worma je největší koncentrace mořského života v oblastech s vodou teplou kolem 25 °C, vyšší i nižší teplota znamená menší rozmanitost. Navíc vyšší teplota v oblastech dnešního výskytu velkých dravých ryb, jako je tuňák, by znamenala pohromu. Tyto ryby jsou totiž velmi houževnatí plavci, kteří při pohybu vydávají hodně tepla. „Jestliže dojde v oceánu ke změnám, těžko můžeme očekávat návrat těchto dvou druhů,“ říká Worm. „Jednoduše, když máte větší rozmanitost druhů, je to stejné, jako když máte svoje peníze uložené v různých akciích. Máte větší šanci, že vyděláte.“

Podle článku Cornelie Deanové New York Times 29. 07. 2005. Pro prohlížení nutná bezplatná registrace.

Hugo Charvát

Zobrazení zprávy pro tisk