titulní strana > zpráva ecomonitoru
Forward.com: V Negevské poušti zavedli nezvyklá opatření proti zlodějům písku
8. prosince 2008 10:23
PRAHA/TEL AVIV (Ecomonitor) - Spory o zemi nejsou na Středním východě žádnou novinkou, ale potyčky z poslední doby se týkají území, do kterého by to nikdo neřekl, a to izraelské pouště.

Ašdodská duna, Izrael.
Ašdodská duna, Izrael.
Ilustrační foto: MathKnight/Wikimedia Commons

V posledních několika měsících vzrostly obavy Izraelské pozemkové správy, státní agentury, která vlastní většinu pozemků v Izraeli, protože stavitelé přijíždějí s nákladními auty do Negevské pouště, aby zde naložili písek, který používají pro výrobu betonu, napsal Nathan Jeffay pro Forward.com.

Jako odpověď zlodějům ILA nabízí k prodeji jednu z posledních velkých dun v Negevské poušti a doufá, že krádeže písku ustanou. Agentura se nyní chystá vydat rozhodnutí o tom, která společnost bude moci písek z duny v údolí Arava vytěžit a převézt jej do přístavu Eilat, kde bude nabídnut stavebním firmám k odkupu.

Místní aktivisté společně s Israelskou unií pro ochranu životního prostředí připravují výzvu k nejvyššímu soudu ve snaze zabránit přemístění duny. Tvrdí, že prodej písku z duny zničí její přirozenou krásu, stejně tak jako lokalitu vzácných druhů rostlin a zvířat, které se zde vyskytují.

Oba faktory, krádeže písku a rozhodnutí ILA o prodeji duny, v sobě skrývají širší problémy, kterým Izrael čelí. Zemi totiž jistým způsobem písek dochází, přestože na většině území Izraele se rozprostírá poušť.

Krádeže písku nejsou novým problémem. Pravidelně k nim dochází podél pobřeží. Čas od času navíc dochází k násilným střetům mezi zločinci, kteří o písek usilují. Dle oficiálních statistik došlo za poslední rok ke stovce případů krádeží, přestože mnoho z nich vůbec nebylo nahlášeno a neexistují ani žádné údaje o množství ukradeného materiálu.

Stavební firmy mají dle zákona písek získávat z oficiálních pískoven, která spravuje vláda, dokud těžbou není ohroženo životní prostředí. Stav pískoven se ale blíží bodu, kdy se z dolování písku stává ekologický problém. Po 60 letech intenzivní těžby je většina pískoven, která nezpůsobují škody, vyčerpána.

Izrael není jedinou zemí, které se problém dotýká. Indičtí stavitelé mají nedostatek písku během období dešťů, Saudská Arábie zavádí legislativní opatření ve snaze zabránit vývozu písku ze strachu z jeho nedostatku. Nicméně v Izraeli je problém nejakutnější.

V současnosti existuje pouze pět legálních pískoven, která jsou zřídka v blízkosti staveb. Náklady na převoz materiálu z něj pak činí drahou komoditu.

"Cena písku stoupá a je malé množství dodavatelů... stavitelé si jej mohou opatřit legální cestou, ale motivace ke krádežím je vysoká," řek Nir Papay, ředitel Divize ochrany životního prostředí ze Společnosti pro ochranu přírody v Izraeli.

V souvislosti s tím se ILA rozhodla, že v roce 2009 zahájí prodej třetiny ze stopětasedmdesátiakrové Samarské duny v údolí Arava v Negevské poušti. Duna je proslulá svým kvalitním jemným pískem a divokou faunou. Převoz písku má být uskutečněn v prosinci. Očekává se, že samarský písek uspokojí poptávku stavebních firem v turistickém městě zhruba na tři roky. To však k umlčení aktivistů nestačí.

Mluvčí ILA Ortal Tsabar pro Forward řekl, že když si lidé písek nemohou obstarat, tak jej ukradnou.

"Nezáleží nám na tom, jestli bude potřeba písku uspokojena na tři, pět nebo dokonce osm let - stále je to krátkozraké řešení a znamená zničení důležitých míst výskytu živočichů," řekl pro Forward Roy Talbi, člen kibucu Talbi, který se nachází v sousedství duny. Talbi, koordinátor oddělení životního prostředí Aravského institutu, spolu s Izraelskou unií pro ochranu životního prostředí nejvyššímu soudu předložil petici proti prodeji duny.

Odborník na duny Haim Tsoar, profesor geografie na Ben-Gurionově univerzitě v Negevu, pro Forward řekl: "Samaří je unikátní místo pro vědecké výzkumy. Duna je jednou z mála, která se vyskytuje v suché oblasti, je pokryta vegetací a obydlena "milovníky písku", tedy druhy, které mohou přežít pouze v tomto klimatu. Tato lokalita ale bude zničena."

Mezi místní vzácné druhy patří např. malý pískomil egyptský, středovýchodní gekon krátkoprstý nebo liška písečná.

Tsoar věří, že Izrael musí hledat dlouhodobá řešení. "Momentální situace je nevyhovující, potřebujeme něco jiného. Jedním z možných řešení je nákup písku z Egypta - hodně ho je na Sinaji."

Podle článku Nathana Jeffaye Sand for Sale: An Unusual Solution to Theft in the Negev zveřejněného na serveru listu Forward 26. listopadu 2008


Kamila Pletánková

Další zprávy ecomonitoru:
8.8.2016 01:10
15.4.2016 15:55
9.3.2016 01:27
4.3.2016 12:14
1.3.2016 01:37

Online diskuse
Přehled dosavadních příspěvků
 DatumAutorNázev
8. 12. 2008 já, 1
Jak, že to je -
8. 12. 2008 PC
pisek

< zpět na titulní stranu

Reklama