 |
|
| Částečně rozebraná vnější ochranná obálka reaktoru (kontejnment). | |
| Foto: Nuclear Regulatory Commission/Wikimedia Commons |
Miniaturní reaktor bude zapečetěný a nebude obsahovat žádný vojensky využitelný materiál. Nebude mít ani pohyblivé části a bude prakticky nemožné ho ukrást, protože bude uzavřen v betonovém lůžku a zakopán pod zem, popisuje reaktor deník Guardian.
Americká vláda poskytla licenci na využití technologie firmě Hyperion, která sídlí v Novém Mexiku. Ta minulý týden oznámila, že dostala první potvrzenou objednávku a do pěti let plánuje začít s hromadnou produkcí. "Naším cílem je vyrábět elektřinu za deset centů za watt kdekoli na světě," řekl Guardianu John Deal z Hyperionu. "Reaktor by měl stát přibližně 25 milionů dolarů. Při předpokládaném napojení 10 000 domácností vychází na jednu domácnost velmi příznivá cena 2 500 dolarů," propočítává budoucí náklady.
Podle Deala má o reaktory zájem přes sto firem, a to především ropné a elektrárenské společnosti, ale také společnosti, které se zaměřují na rozvojové země a izolovaná sídla a jejich obyvatele. Hyperion plánuje vybudovat tři továrny, které by mezi lety 2013 až 2023 vyrobily čtyři tisíce samostatných jaderných elektráren. "Máme již připravený materiál na výrobu stovky reaktorů a připravujeme výrobu ve velkém," říká Deal.
První potvrzená objednávka přišla podle Guardianu od české *) společnosti TES, která se zabývá výrobou motorů a generátorů pro vodní elektrárny. "Objednali si šest reaktorů a na dalších dvanáct si vyjednali předkupní právo. Jsme naprosto přesvědčeni, že tento obchod proběhne," tvrdí Deal. První rektor by měl být nainstalován v Rumunsku, na dodání však v tuto chvíli existuje šestiletá čekací doba. Firma také jedná o možnostech dodávat reaktory na Kajmanské ostrovy, do Panamy a na Bahamy.
Podzemní reaktory jsou široké jen zhruba 1,5 metru, dají se proto dopravovat nákladními automobily až na místo provozu, kde jsou pak pohřbeny pod zem. Výměna paliva je nutná jednou za sedm až deset let. Protože reaktor je postaven na základě padesát let staré technologie, která se ukázala jako bezpečná při mnoha použitích, jen málo zemí očekává nesouhlas při umístění reaktorů na svém území. Podanou žádost o povolení ke stavbě reaktorů by měla příští rok potvrdit americká Jaderná regulační komise (NRC).
"Nikdy se nemůže stát nic podobného jako v Černobylu, protože tento reaktor nemá žádné pohyblivé části," tvrdí Deal. Podle něj bude potřeba k získání paliva do reaktoru ve všech zemích povolení úřadů a teplota běžícího reaktoru bude natolik vysoká, že jej nebude možné z jeho lůžka vyzvednout. "Jako byste se snažili ukrást maso z rozžhaveného grilu holou rukou," říká Deal.
I další firmy se snaží o výrobu malého reaktoru, například firma Toshiba testuje zařízení s rozměry zhruba šest krát dva metry a s výkonem 200 kW. To je postaveno na myšlence dodávat energii menšímu počtu domů, ale po delší dobu. Jediná budova by prý mohla být nepřetržitě napojena až čtyřicet let.
Podle článku Johna Vidala a Nicka Rosena zveřejněného v deníku The Guardian dne 09. listopadu 2008
* Podle vyjádření společnosti PENTA, majitele české firmy TES Vsetín, se nejedná o tuzemskou společnost, která má zájem o nákup reaktorů od firmy Hyperion. Pravděpodobně jde o rumunskou společnost TES Group. Chyba zřejmě vznikla záměnou podobných jmen v redakci Guardianu.
Hugo Charvát