Podle ochránců jsou lesy, kde zůstává větší počet starých nebo mrtvých stromů v lepším stavu a jsou odolnější vůči škůdcům a dalším nebezpečím. WWF by chtěla, aby majitelé zvýšili podíl odumřelých kmenů, které nechají ležet ve svých lesích, a tím pomohli zachovat množství živočichů. Ve zprávě WWF „Mrtvé dřevo – živé lesy“ se říká, že třetina obyvatel lesa se spoléhá na mrtvé nebo odumírající stromy, pokácené kmeny a jejich větve jako na místo k přežití.
 |
||
| Podle ochránců jsou lesy, kde zůstává větší počet starých nebo mrtvých stromů v lepším stavu a jsou odolnější vůči škůdcům a dalším nebezpečím. | ||
| Foto: Správa NP Šumava |
„Odstranění mrtvých a starých stromů z evropských lesů vedlo k drastickému poklesu druhové rozmanitosti, zejména u hmyzu a brouků, hub a lišejníků,“ říká zpráva WWF. „Datlové, netopýři a veverky, které jsou zvyklí hledat si místo v dutinách stromů, tak přišli o své přirozené útočiště. Druhy živočichů, které hledají na rozkládajících se kmenech stromů potravu nebo ochranu se stali jednou z nejvíce ohrožených skupin.
WWF tvrdí, že počet mrtvých stromů v lesích je na kritické úrovni především proto, že lesníci nerozpoznali, jak jsou důležité pro zachování biodiverzity. Podle jejich informací dnes lesy na západě Evropy obsahují v průměru pouze 5 % přirozeného počtu mrtvých stromů.
„Evropské lesy by měly mít možnost elegantně zestárnout. Tím, že jsme z nich odstranili staré a odumírající stromy, vytvořili jsme podivný a neobvyklý zásah kosmetické chirurgie na přirozeném ekosystému, který ohrožuje mnoho jeho přirozených obyvatel,“ říká Daniel Vallauri z WWF.
Podle zprávy jsou lesy s množstvím starých a odumřelých kmenů zdravější a odolnější vůči nemocem, škůdcům a klimatickým změnám než pečlivě uklizené mladé lesy. Rozkládající se dřevo dodává lesu organickou hmotu a živiny důležité pro růst nových stromů, zabraňuje půdní erozi a vytváří dlouhodobé úložiště pro uhlík, což zmírňuje klimatické změny. WWF chce, aby se vlády evropských zemí, majitelé lesních porostů a dřevaři společně dohodli na způsobu hospodaření, při kterém bude zůstávat v lesích více mrtvého dřeva. Cílem, jehož chce WWF dosáhnout do roku 2030, by měl být počet až 20 – 30 metrů krychlových kulatiny, množství odpovídající jednomu nákladnímu automobilu naloženému dřevem, na každý hektar lesa. Také by podle této organizace měl skončit systém „perverzních podpor“, které se vyplácejí za odstraňování mrtvých stromů z lesů. Například francouzská vlády vyplácí až 2230 dolarů za hektar, na kterém se provádí takzvaná náhodná těžba bez jakéhokoli směrnice o nakládání s mrtvým dřevem.
Podle textu BBC Online News 25. 10. 2004.
Hugo Charvát