 |
|
| Achatina žravá (Achatina fulica). Tato fotografie je zveřejněna pod licencí GNU Free Documentation License (Svobodná licence GNU pro dokumenty). Využívá materiál z článku Wikipedie "Achatina fulica". | |
| Foto: www.wikipedia.org |
Plž je v současnosti na vrcholu své invaze a jeho vyhubení je prakticky nemožné. Silvana Thiengová, specialistka na měkkýše z Instituto Oswaldo Cruz, brazilské národní zdravotní organizace, říká: "V listopadu začne sezóna dešťů a v té době kladou vajíčka. Objeví se jich více, a tak předpokládáme, že se situace zhorší." Tento obrovský plž pocházející z Afriky byl do Brazílie zavlečen jako výnosná náhražka běžného hlemýždě zahradního, který se konzumuje. Neexistuje žádný záznam o tom, kdy byl do země tento druh dovezen prvně, ale invazi pravděpodobně odstartoval zemědělský veletrh v jižní Brazílii v roce 1988. Na tomto veletrhu se totiž plži prodávali i s návodem pro chov. Zpočátku se zdálo, že jsou achatiny jako potravina slibné, měly více masa, rostly rychleji, byly odolnější vůči nákazám než hlemýždi zahradní a také jejich chov vyšel levněji. Brazilský venkov začal obrovské plže chovat na dvorcích s cílem prodávat je do specializovaných restaurací, píše National Geographic.
Avšak jíst šneky není v Brazílii úplně běžné a těch pár lidí, kteří si je chtějí dopřát, nestálo o náhražku, která má navíc jinou texturu, chuť a navíc podezřelý původ, uvádí časopis. Mnoho zklamaných lidí pak plže vyhodilo do volné přírody, kde se však achatiny začaly rychle množit. V zajetí tento měkkýš obvykle nemívá parazity, říká Fábio Faraco z Brazilského institutu pro životní prostředí. "Dostane-li se však ven, může se nakazit," tvrdí Faraco. Achatina je potenciálním přenašečem několika patogenů a také mezihostitel pro některé hlístice, které mohou způsobit onemocnění i u lidí. Jeden z těchto parazitů, Angiostrongylus costaricensis, způsobuje silnou bolest břicha, horečku a může vyvolat vnitřní krvácení. Druhý parazit, Angiostrongylus cantonensis, může způsobit u lidí druh meningitidy, která v extrémních případech může vést k oslepnutí a paralýze.
Ve státě Espírito Santo byly letos diagnostikovány dva případy meningitidy způsobené parazity obřího plže. Lidé se mohou nakazit, když se dotknou slizové stopy, kterou za sebou plž zanechává, nebo když snědí zeleninu okousanou od měkkýše. Nejnovější studii o invazi achatiny vedla Silvana Thiengová. Kromě jiného výzkum ukázal, že se plž již stal součástí potravního řetězce. Projevil se například nárůst populací krys a hadů, které se jím živí. Africký plž začal rovněž soupeřit s mnoha původními brazilskými velkými měkkýši, které pak může ohrozit ztráta habitatu. Původní místní měkkýši kladou najednou jen několik vajíček, zatímco africký obr jich najednou vyprodukuje až 400 a ročně celkem až 1 200. Jedinec může žít až deset let, napsal National Geographic.
Ačkoli vyhubení se považuje za nemožné, podle odborníků je potřeba situaci kontrolovat. Zásahy proti achatinám se provádějí již od roku 2004. Avšak na navrhovanou metodu hubení - ruční sběr plžů a ničení jejich ulit - si Brazilci velmi stěžují. Plži se dovedou na dlouhou dobu schovat pod zem, a proto je jejich hubení mnohem těžší. "Každý den jich na zahradě seberu nejméně šest," řekl časopisu Luiz Roberto Bragança z města Niterói. "Nejčastěji se objevují v noci, zvláště když prší," dodal, "v noci už nemůžu zahradu zalévat."
Podle článku Sabriny Valleové v National Geographic ze dne 19. 10. 2007
Hanka Hermová