PRAHA/WASHINGTON (Ecomonitor) - Vědci nalezli v horninách starých 2,5 miliardy let důkazy, že již v té době byl podstatnou součástí atmosféry kyslík. Pravěké usazené horniny na západě Austrálie dokládají, že "závan" kyslíku pocítila zemská atmosféra pravděpodobně o 50 - 100 milionů let dříve, než se předpokládalo.

Ve vzorcích usazenin uložených hluboko pod zemským povrchem vědci objevili materiál, který nebyl miliardy let v kontaktu s atmosférou. Při vzniku těchto hornin již docházelo kromě jiných chemických reakcí i k oxidaci. Tento kyslík, jak se vědci domnívají, vyprodukovaly fotosyntézou některé jednoduché organismy, které tehdy na Zemi žily, pravděpodobně modrozelené řasy.

Podle některých vědců způsobila náhlá evoluce organismů, které produkují kyslík, "velkou okysličující událost" (Great Oxidation Event) - tedy velký nárůst koncentrace kyslíku v atmosféře. Podle těchto nových zjištění to však vypadá, že k evoluci organismů produkujících kyslík došlo již dříve a že kyslíku v atmosféře přibývalo spíše postupně než náhle. "Naše výzkumy ukazují, že organismy produkující kyslík žily na Zemi mnoho milionů let před "velkou okysličující událostí". Tehdy byl pravděpodobně dosažen zlomový bod, čímž se tento jev odstartoval," uvedl podle agentury Reuters geolog Robert Creaser.

Kyslík nyní tvoří okolo 21 procent zemské atmosféry, ale nebylo tomu tak vždycky, píše Reuters. Planeta Země je stará zhruba 4,5 miliardy let. První polovinu její existence na Zemi téměř žádný volný kyslík nebyl, byl vázán ve vodě a nerostech. Později se však začal kyslík v atmosféře a oceánech objevovat, ale stále tvořil méně než jedno procento atmosféry. "Není to tak, že by koncentrace kyslíku naráz stoupla na dnešní úroveň. Trvalo to nejméně další miliardu let," dodal podle Reuters geochemik Ariel Anbar z Arizonské státní univerzity.

Podle článku Willa Dunhama z agentury Reuters na serveru PlanetArk ze dne 28. 9. 2007

Hanka Hermová

Zobrazení zprávy pro tisk