PRAHA/YORK (Ecomonitor) - Před 55 miliony lety pravděpodobně přispěly ke globálnímu oteplování obrovské úniky metanu z bažin v oblasti dnešní Británie, napsal National Geographic. Zesílilo se tak nejspíše dávné a extrémní globální oteplování, které ohřálo vodu v Severním ledovém oceánu na 23 °C. Tato zjištění dodávají váhu i myšlence, že metan, který se uvolňuje z dnešních mokřadů, může urychlovat i současné globální oteplování.

Richard Pancost se svými kolegy z univerzity v Bristolu studoval chemické složení sedimentů v mokřadu Cobham Lignite na jihovýchodě Anglie, které jsou 55 milionů let staré. Na základě měření koncentrace organických sloučenin produkovaných bakteriemi dokázali vědci stanovit množství metanových bakterií, které v dávné minulosti v bažině žily. Výzkumníci objevili, že před 55 miliony lety se množství metanových bakterií výrazně zvýšilo. Z toho usuzují, že se také musely výrazně zvýšit emise metanu z bažiny, uvádí National Geographic.

Teplé a vlhké počasí pravděpodobně urychlilo rozklad rostlinného materiálu, což postupně vyvolalo úniky metanu z bažiny. Dá se předpokládat, že jiné bažiny reagovaly podobně - tedy také obrovskými úniky metanu. A to by mohlo vysvětlit i tehdejší extrémní globální oteplování. Protože metan je významný skleníkový plyn, někteří vědci se obávají, že podobný scénář by mohl vyvolat i zrychlení současného globálního oteplování.

"Metan je mnohem účinnější skleníkový plyn než oxid uhličitý, proto by velký a rychlý únik metanu z mokřadů mohl znamenat obrovskou a rychlou zpětnou vazbu," řekl podle časopisu National Geographic Dave Reay, klimatolog z univerzity v Edinburghu, který se na studii nepodílel. Autor studie Richard Pancost souhlasí s tvrzením, že by metan z mokřadů mohl hrát klíčovou roli v současném oteplování. "Z mikrobiální činnosti v mokřadech se uvolňuje velké množství metanu. Oteplování nebo větší množství srážek by mohlo způsobit zvýšení produkce tohoto skleníkového plynu," řekl.

V současné době jsou již pozorovány úniky metanu z dříve zamrzlých bažin na Sibiři. Tamní permafrost začal tát, a proto vznikají nová obrovská jezera, vysvětluje Sergej Kirpotin ze Státní univerzity v Tomsku. "Zmrzlé rašelinné bažiny byly pokryty bílým lišejníkem, který odrážel sluneční záření. Nyní je zde více hnědé povrchové vody, která se otepluje a vyvolává úniky metanu," dodává podle National Geographic Kirpotin.

Podle článku Kate Raviliousové v National Geographic ze dne 19. 9. 2007

Hanka Hermová

Zobrazení zprávy pro tisk