PRAHA/NEW YORK (EcoMonitor) - Kontroverzní teorie boje s globálním oteplováním - napodobování vulkanické činnosti a vypouštění sírových částeček do atmosféry - by mohla spíše uškodit než pomoci, zjistila podle National Geographic nová studie.

V rámci tohoto nouzového řešení by byly do vysokých vrstev atmosféry pumpovány částečky síry. Simulovala by se tak sopečná činnost a blokovala část slunečních paprsků. Obhájci této teorie tvrdí, že by se tím získal čas na omezení emisí skleníkových plynů. Avšak nová studie namítá, že zároveň s ochlazením planety by sírové částečky omezily dešťové srážky. Důsledkem by bylo vážné celosvětové sucho, napsal časopis National Geographic.

"Je to jen neúčinná náplast," řekl o této teorii spoluautor nové studie Kevin Trenberth z amerického Národního centra pro výzkum atmosféry (NCAR) v coloradském Boulderu. Trenberth a jeho kolega Aiguo Dai studovali celosvětové záznamy o dešťových srážkách a o říčních průtocích mezi léty 1950 a 2004.

Během této doby došlo ke třem větším sopečným výbuchům. Jednalo se o sopku Agung v Indonésii v roce 1963, El Chichón v Mexiku v roce 1982 a Pinatubo na Filipínách v roce 1991. Je dobře prozkoumané, že částečky, které jsou při sopečném výbuchu vyvrženy do atmosféry, způsobí globální ochlazení, protože odrážejí sluneční záření. V případě sopky Pinatubo klesly následující rok globální teploty průměrně o 0,5 °C, uvádí National Geographic. Až dosud však nikdo nebyl schopen rozpoznat, jaký vliv mohly mít tyto vulkány na dešťové srážky.

Statistickou analýzou záznamů o dešťových srážkách a průtocích objevili vědci i významný vysušující efekt po výbuchu sopky Pinatubo. Od října 1991 do září 1992 dopadlo na povrch planety méně vody, zmenšil se odtok a přítok vody do oceánů. Vědci zjistili, že výbuch sopky Pinatubo stále způsobuje na mnoha místech světa sucho, i když se započítává vysušující efekt El Niňo.

Není jasné, proč částečky síry omezují dešťové srážky, vědci ale mají alespoň teorii. "Částečky nejprve zastíní slunce, ochladí půdu a kvůli tomu se déšť přesune nad oceány," řekl podle National Geographic Trenberth. "Pak se ochladí i oceány, tím se z nich sníží výpar a následně také zmenší globální srážky."

Po výbuchu sopek Agung a El Chichón nebylo celosvětové snížení objemu dešťových srážek detekováno. Podle vědců je to pravděpodobně proto, že se neuvolnilo tolik energie jako v případě Pinatuba. Nová zjištění by měla být varováním pro ty, kteří by chtěli ochlazovat klima pumpováním síry do atmosféry, varují vědci. "Naše zjištění naznačují, že z takových geoinženýrských řešení by mohly vzejít velké nepříznivé efekty, včetně sucha," řekl podle časopisu Kevin Trenberth.

Ne všichni však souhlasí s tím, že by nová zjištění vyřadila "sluneční štít" ze hry. Ken Caldeira, který modeloval efekt sírového slunečního štítu, namítá, že během sopečné exploze se do atmosféry dostanou tuny částeček naráz. Podle plánovaného schématu by se ale částečky do atmosféry vypouštěly po desetiletí, uvádí National Geographic. Kvůli tomu nelze podle Caldeiry srovnávat plánovaný postup a sopečný výbuch.

Podle článku Kate Raviliousové v National Geographic ze dne 17. 8. 2007

Hanka Hermová

Zobrazení zprávy pro tisk