PRAHA/NEW YORK (EcoMonitor) - V současné době svět čelí globálnímu oteplování, ale před 34 miliony lety to bylo naopak. Podle nové vědecké studie průměrné teploty klesly během několika set nebo tisíců let o 8 stupňů, napsal National Geographic.

Ochlazení bylo tak velké, že kvůli němu pravděpodobně vyhynulo v Severní Americe mnoho plazů a obojživelníků. Důvodem poklesu teploty byla změna koncentrace skleníkových plynů - hlavně oxidu uhličitého v atmosféře, zjistili vědci. Před 34 miliony lety se "pravděpodobně děla změna opačným směrem než dnes, píše National Geographic. Pokles koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře mohl způsobit globální ochlazování," řekl Alessandro Zanazzi, geolog a doktorand na univerzitě v Jižní Karolíně.

Před tím, než se klima začalo ochlazovat, bylo na Zemi relativně teplo. V severní Americe rostly tropické lesy a zemské póly byly úplně bez ledu. Změnu teplot, ke které došlo v severní Americe, vědci určili pomocí izotopů ve fosilních kostech a zubech nalezených ve Wyomingu, Jižní Dakotě a Nebrasce. Zjistili, že průměrné roční teploty klesly o 8,2 °C, napsal National Geographic.

Změna klimatu měla dopad hlavně na studenokrevné živočichy: plazy a obojživelníky. Mnoho z nich vyhynulo, napsal National Geographic. Suchozemští hadi a želvy se zmenšili, což indikuje změnu z vlhkého na sušší klima. Naproti tomu savce ochlazení téměř neovlivnilo. "Velká většina - 62 ze 70 rodů savců - přežila ochlazení bez odezvy," řekl Zanazzi. "Je to proto, že savci moho regulovat teplotu svého těla a tak dokážou lépe přežít náhlé epizody změn životního prostředí."

Zjištění v severní Americe mohou rovněž pomoci objasnit původ zalednění Antarktidy. Někteří vědci se domnívají, že tektonické pohyby, které oddělily Antarktidu od Jižní Ameriky a Austrálie, kontinent izolovaly od teplých rovníkových proudů, což umožnilo vznik ledu. Počítačové modely však ukazují, že taková změna v oceánské cirkulaci by severní kontinenty spíš oteplila, než ochladila. "Protože jsme objevili, že v severní Americe došlo k větímu ochlazení, domníváme se v tom hrál roli oxid uhličitý," řekl Zanazzi.

Gabriel Bowen, paleoklimatolog z Purdue University, vysvětlil, že pokud by za změnu mohly oceánské proudy, donesly by teplo, které Antarktida pozbyla, k Severní Americe a dalším kontinentům. "Podle nových klimatických údajů to však vypadá, že během zaledňování Antarktidy došlo k ochlazení i v Severní Americe, v místech, o kterých jsme předpokládali, že obdrží zbytkové teplo z Antarktidy," řekl podle National Geographic Bowen.

Vzestup koncentrace oxidu uhličitého je v současné době je dáván za vinu převážně spalování fosilních paliv. Avšak proč před 34 miliony lety množství CO2 v atmosféře kleslo, vědci zatím nerozluštili. Podle jedné teorie se zvětšila produkce oceánů a velké množstvi drobných organismů vysávalo oxid uhličitý z atmosféry. Jiná teorie je spojena se vzestupem Tibetské plošiny. Vznikal velký řetězec pohoří a přitom zvětrávalo obrovské množství horniny. Kvůli tomu taky mohl v atmosféře oxid uhličitý ubývat, napsal National Geographic.

Podle článku Stefana Lovgrena v National Geographic ze dne 7. 2. 2007

Hanka Hermová

Zobrazení zprávy pro tisk