PRAHA/WASHINGTON (EcoMonitor) - Nadměrný rybolov a znečištění mořské vody má za důsledek ztrátu mořských druhů, ekosystémů a v neposlední řadě i zdrojů potravy pro lidi. Oznámili to američtí a kanadští výzkumníci ve své zprávě z 3. listopadu ve vydání časopisu Science. Informuje o tom internetový server IOL.

„Naše analýza předpokládá, že když půjdou věci dál, tak jak jdou nyní, nastane velký globální problém se zásobami jídla z moře. Dojde k významnému zhoršení kvality vody při pobřežích a k ohrožení stability mořských ekosystémů. Tato skutečnost bude mít dopady na naše příští generace,“ napsal tým ekologů a ekonomů v dosud nejdůkladnější studii k tomuto tématu.

Analýza trvala čtyři roky a je první studií, která brala v potaz všechna známá fakta o životě v oceánech. Tato data byla použita při pokusu pochopit důležitost biodiversity v celosvětové souvislosti.

„Podíváme-li se na oceány napříč planetou, jde o varující obrázek,“ říká vedoucí autor studie Boris Worm z kanadské univerzity v Dalhousie. Podle něho mizí oceánské druhy stále rychleji. „Nyní již můžeme vidět některé z důsledků. Pokud se situace v ochraně oceánů nezmění, budou všechny ryby a jiné mořské druhy sloužící lidem jako potrava téměř vyhubeny kolem roku 2048,“ říká Worm. „Jsem šokován k jak špatným závěrům jsme došli.“

V roce 2003 bylo přibližně 29 procent v současnosti lovených druhů považováno za „kolabující“. To znamená, že jejich výlov poklesl o 90 nebo více procent. „Je to velice zřetelný trend a neustále sílí,“ dodává Worm.

Studie prokázala, že ztráta jen jednoho z druhů narušuje celý ekosystém a naopak každý druh, který se podaří obnovit či zachovat, přidává významně na stabilitě a schopnosti ekosystému přežít a obstát.

Vědci se domnívají, že problém je větší, než ztráta důležitého zdroje potravy pro lidstvo. Úbytek mořské rozmanitosti má rovněž za následek hrozbu povodní při pobřežích, kvetení vody, ztráty kyslíku a úhyn ryb. „Díky tomuto výzkumu jsem si uvědomil, jak málo si vážíme naší modré planety,“ říká Worm. „Oceány jsou obrazem naší planety a jejich záhuba je i naší záhubou.“ Podle Worma závěry studie říkají, že ještě není na záchranu pozdě.

Autoři se v závěru studie shodují, že správa oceánů založená na citlivém přístupu k ekosystému, povede k zachování mořské rozmanitosti – například jednotné vedení rybářských oblastí, důslednější kontrola znečištění a vytváření námořních rezervací.

Podle článku ze 4. listopadu 2006 na serveru IOL.

Jan Šatoplet

Zobrazení zprávy pro tisk