PRAHA/BRASILIA (EcoMonitor) - Podle některých vědců byl objem skleníkových plynů, které vznikly kvůli rozsáhlému vypalování lesů v Amazonii, silně podhodnocen. Na konferenci o odlesnění prohlásili minulý týden odborníci z brazilského Národního institutu výzkumu Amazonie, že v roce 2003 dosáhly emise z hořících pralesů celkové hmotnosti 400 milionů tun CO2.

Množství škodlivých plynů tak najednou vzrostlo bezmála o 60 procent. V předchozích odhadech se počítalo se snížením celkového objemu díky růstu nových stromů, které pohltí část skleníkových plynů. "Emise jsou daleko vyšší než schopnost lesů absorbovat škodlivé látky," říká Philip Fearnside, pracovník Národního institutu.

Konference se zabývá především výsledky dosud nejrozsáhlejší studie ničení deštných pralesů, která kdy byla ve světovém měřítku realizována. "Velký experiment - biosféra a atmosféra v Amazonii", jak zní jeho název, začal v roce 1998 a podílejí se na něm vedle brazilských vědců i zahraniční organizace, včetně americké vesmírné agentury NASA. Amazonské pralesy, jejichž porost pokrývá území srovnatelné s kontinentální rozlohou Spojených států a které jsou domovem až 30 % známých druhů živočichů a rostlin, ztratily od roku 2003 téměř 2,5 milionu hektarů lesa kvůli kácení a vypalování.

Podle Philipa Fearnside by měly být do producentů skleníkových plynů započítány i lesy zaplavené kvůli nádržím pohánějícím hydroelektrárny na Amazonce. Rostoucí stromy v zaplavených oblastech totiž produkují metan. "Čtyři velké hráze na největší řece světa mají na svědomí vyšší emise skleníkových plynů než největší město Brazílie Sao Paulo," myslí si Fearnside.

Carlos Nobre z brazilského Národního institut výzkumu vesmíru nesouhlasí s jeho teorií. "Čísla, která nám předkládá Fearnside jsou neuvěřitelná," prohlásil Nobre. Podle něj za minulý rok vzniklo v oblasti amazonských pralesů 250 milionů tun oxidu uhličitého. Problém s emisemi skleníkových plynů je v Brazílii velice citlivou politickou otázkou. Brazílie musí tento rok zveřejnit celkový objem emisí škodlivých plynů, jak jí to ukládají pravidla Kjótského protokolu.

Vědci očekávají, že objem skleníkových plynů, které Brazílie vypouští, dosáhne 300 milionů tun, což by ji stavělo do první desítky nejhorších znečišťovatelů celé planety. Jenže podle Fearnsideho teorie, by země patřila do první pětky, vedle Spojených států, Austrálie, Japonska a Ruska.

Polde textu Al Džazíra 30. 07. 2004.

Hugo Charvát

Zobrazení zprávy pro tisk