PRAHA/NEW YORK (EcoMonitor) - Minulý rok publikoval klimatolog z Massachusetts Institute of Technology Kerry Emanuel teorii o tom, že globální oteplování souvisí s rostoucí silou atlantických hurikánů. Nyní se chystá zveřejnit další studii: kolísání aktivit hurikánů, která mnozí vědci považují za zákonitosti globálního klimatického cyklu, jsou způsobena vzestupem a poklesem znečištění produkovaného lidmi, napsal server MSNBC.

Kerry Emanuel spolu s Michaelem Mannem z Pennsylvania State University tvrdí, že mikroskopické částečky aerosolu ve znečištěném ovzduší, které odrážejí sluneční světlo a ochlazují atmosféru, několik desítek let maskovaly dopad globálního oteplování na hurikány v Atlantiku. Kvůli standardům na čistotu ovzduší, které Evropa a Severní Amerika zavedla, se však nyní začínají hurikány projevovat plnou silou. Emanuelovu teorii podporují i nová zjištění vědců z Purdue University. Podle obou studií cyklóny po celém světě zesilují a v této změně hrají roli lidé, píše MSNBC.

Matthew Huber a Ryan Sriver z Purdue University v Indianě nezávisle ověřili a rozšířili Emanuelovu studii z roku 2005, která ukázala, že od sedmdesátých let 20. století vzrostla intenzita i doba působení hurikánů nad Atlantikem a Pacifikem o padesát procent. Podle Emanuela souvisí tento trend s rostoucí teplotou mořské hladiny. "Použili jsme jinou techniku a jiná data než Kerry Emanuel, který se specifikoval pouze na Atlantik a západ Tichého oceánu. My jsme vzali v úvahu celou planetu," řekl pro MSNBC Matthew Huber. "Přesto nám vyšly úplně stejné výsledky, stejné trendy." Huber a Sriver zjistili, že se aktivita tropických cyklónů za posledních 40 let zvýšila dvojnásobně, přičemž teplota tropických moří vzrostla jen o čtvrt stupně Celsia. To je podle obou vědců celkem znepokojivé, protože během tohoto století má teplota moří stoupnout o dva stupně Celsia.

Nová studie Michaela Manna a Kerryho Emanuela zpochybňuje tvrzení některých vědců, že nedávný vzestup frekvence a síly hurikánů v Atlantském oceánu je důsledkem přírodního cyklu známého jako Atlantická vícedekádová oscilace (Atlantic Multidecadal Oscillation - AMO). Místo toho je podle vědců správnější interpretovat trend jako souboj následků dvou lidských aktivit: emisí skleníkových plynů, které oteplují atmosféru a tím i hladinu oceánu, a vypouštění aerosolových částeček, které atmosféru ochlazují, píše MSNBC.

Vědci se domnívají, že se během cyklu AMO střídají dvaceti až čtyřicetiletá období zvýšené hurikánové aktivity a podobně dlouhá období klidu. Podle této teorie začalo v roce 1995 období zvýšené aktivity. Kerry Emanuel a Michael Mann však tvrdí, že za aktivitu hurikánů připisovaných cyklu AMO může vzestup a pokles koncentrace znečištění během konce 20. století. Zatímco skleníkové plyny, jako je oxid uhličitý a metan, vedou k oteplování v horních vrstvách atmosféry, aerosolové částečky jako oxidy síry a dusíku ochlazují nižší vrstvy atmosféry tím, že odrážejí sluneční světlo. Hlavní vzdušné proudy odnášely znečištění z Evropy a Severní Ameriky nad tropické oblasti Atlantiku, kde vytvořily v nižších vrstvách atmosféry jemnou mlhu. Ochlazující efekt aerosolových částeček je nejsilnější koncem léta - přesně v době největší hurikánové aktivity, píše MSNBC.

Od padesátých do osmdesátých let 20. století tedy podle vědců částečky aerosolu v atmosféře maskovaly efekt oteplování se skleníkových plynů. Aktivita hurikánů tak byla nižší, než by jinak v tom období měla být. Od osmdesátých let však Evropa i Severní Amerika snižují emise znečišťujících látek v ovzduší. Bez aerosolů kompenzujících efekt oteplování skleníkových plynů se bude voda v Atlantském oceánu nadále oteplovat, a po další desetiletí tak poroste i aktivita hurikánů.

Podle článku Kera Thana na serveru MSNBC ze dne 1. 6. 2006

Hana Hermová

Zobrazení zprávy pro tisk