PRAHA/DÜSSELDORF (EcoMonitor) - Zásoby uranu budou vyčerpány během následujících 65 let. Toto tvrzení se opírá o závěry celkového průzkumu ložisek uranu, který v Berlíně představila ekologická organizace Greenpeace. Podle jejího názoru je na základě těchto zjištění atomová energie zcela nevhodná k tomu, aby zajistila Německu stabilní zásobování energií.

Nová uranová studie se opírá o data Konference pro průmyslovou spolupráci a rozvoj (OECD) a podle jejích závěrů budou zásoby uranu vytěženy nejpozději do roku 2070, a to i v případě méně intenzivní těžby.

Naproti tomu ale spolkové ministerstvo průmyslu a technologií tvrdí, že současné zásoby uranu jsou mnohem větší a není tedy potřeba se znepokojovat. „Při objektivním posouzení se ukazuje, že celosvětové zásoby uranu umožňují trvalé a široké využití jaderné energie přinejmenším pro následujících 200 let. V případě uranu je spolehlivost zásobování v porovnání s plynem nebo ropou mnohem vyšší, protože jeho ložiska se vyskytují převážně v politicky stabilních regionech (např. v Kanadě, Austrálii nebo Jižní Africe). Německo dováží téměř 50 % přírodního uranu z Kanady,“ reagovalo ministerstvo na vystoupení Greenpeace.

Podle Thomase Breuera, experta Greenpeace na atomovou energii, je ale situace zcela jednoznačná. „CDU se bude muset pomalu vypořádat se skutečností, že atomová energie nemůže Německo vymanit ze závislosti na energetických zdrojích. Je tomu totiž přesně naopak. Největším dodavatelem uranu v EU je Rusko. Jestliže spolkový ministr Glos propaguje atomovou energii z důvodu menší závislosti na Rusku v oblasti trhu se zemním plynem, není to nic jiného než pouhý výsměch veřejnosti.“ V roce 2004 pocházela téměř 1/4 dodávek uranu do EU právě z Ruska. Dalšími velkými dodavateli jsou Austrálie, Kanada, Kazachstán, Uzbekistán a Niger.

Greenpeace považuje uran také za značně problematickou surovinu, protože společně s plutoniem je základní komoditou pro výrobu atomové bomby. Země, které využívají civilní atomový průmysl, mají k dispozici také prostředky na výrobu atomové zbraně. Tato otázka byla například příčinou sporů s Íránem, který svůj úmysl vybudovat zařízení na obohacování uranu zdůvodňoval snahou o nezávislost v dodávkách energie. Stejnou technologií, jakou je získáván uran potřebný k provozu elektráren, je ale možné vyrobit i jadernou bombu.

Díky omezenému výskytu uranu není podle ekologické organizace atomová energie řešením ani v otázce ochrany klimatu. V současné době pokrývá atomová energie jen asi 7 % celkové spotřeby energie, pokud by se ale měl její podíl s ohledem na klima relevantně zvýšit, byly by zásoby uranu velmi rychle vyčerpány. Mimo pozornost také často zůstává poškození přírody, ke kterému při těžbě uranu dochází. Ten se totiž většinou vyskytuje pouze v malých koncentracích, těžba tak musí být poměrně rozsáhlá. „Atomová energie není schopná zajistit stabilní zásobování energií ani ochranu přírody. Jedinou možnou odpovědí na tuto problematiku jsou obnovitelné zdroje a efektivita, ke které patří např. úspora energie nebo tepelné izolace budov,“ tvrdí Thomas Breuer.

Podle článku Geosience-online.de ze dne 10.2.2006.

Vendula Maráková

Zobrazení zprávy pro tisk