titulní strana > zpráva ecomonitoru
Guardian: Evropské lesy absorbují více uhlíku
3. prosince 2007 08:18
PRAHA/LONDÝN (Ecomonitor) - Evropská unie by mohla dostát svému cíli a snížit do roku 2020 emise oxidu uhličitého o 20 %, kdyby rozšířila svou rozlohu lesů, napsal deník Guardian.

Zvýšení počtu stromů ve 27 zemích EU v letech 1990 až 2005 vedlo k absorbování dalších 126 milionů tun uhlíku, to je množství rovné 11 % emisí, zjistila nová studie univerzity v Helsinkách. Evropské lesy tak absorbují oxid uhličitý rychleji, než se původně předpokládalo, tvrdí vědci. Podle nich by omezení emisí o 20 procent do roku 2020 vyžadovalo mnohem víc než zvýšení energetické účinnosti, nové technologie a omezení dalších skleníkových plynů, jako je metan.

Evropě by k dosažení tohoto cíle mohly pomoci i uhlíkové "povolenky" pro expanzi lesů, píše Guardian. Vedoucí studie Pekka Kauppi uvedl, že absorpce uhlíku byla oproti pěti procentům, která v roce 1992 s kolegy vypočítali, víc než dvojnásobná. Dodatečná absorpce díky novým stromům se pohybovala od 10 % v 15 starších členských státech EU, např. v Rakousku, Belgii a Dánsku, po 15 % ve 12 nových členských státech, např. v Estonsku, Maďarsku a na Slovensku. Kauppi podle Guardianu řekl: "Dobrou zprávou je to, že stromy jsou při zachytávání a ukládání uhlíku velice efektivní."

Spoluautor Aapo Rautiainen doplnil: "Podle hrubých odhadů by jejich vliv na omezování uhlíku v atmosféře mohl být dvojnásobný oproti tomu, čeho se dnes v Evropě dosáhne používáním obnovitelných zdrojů." Vědci proto doporučili, aby se evropské vlády kromě omezování emisí fosilních paliv zaměřily i na zemědělskou a lesnickou politiku a odpadové hospodářství a posílily důležitou roli biomasy jako "úložiště uhlíku".

Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství bylo v roce 1990 v britských lesích uloženo v živé biomase 95 milionů tun uhlíku, v roce 2005 to ale bylo už 112 milionů tun, uvádí Guardian. Rozloha zalesněných oblastí v Británii se za posledních 60 let zdvojnásobila, ale Úřad pro lesnictví varuje, že další expanzi lesů limituje tlak na půdu. Na vyrovnání emisí z automobilů by navíc bylo potřeba zalesnit tři čtvrtiny celé rozlohy půdy v Británii.

Podle článku Alison Benjaminové v deníku Guardian ze dne 29. 11. 2007

Hanka Hermová

Další zprávy ecomonitoru:
8.8.2016 01:10
15.4.2016 15:55
9.3.2016 01:27
4.3.2016 12:14
1.3.2016 01:37

Online diskuse
Datum:4. 12. 2007
Název: Zalesnenie odlesnenia
Autor:Vladimír
Váš příspěvek je v této diskusi zřejmě nejvyváženější. Jsem člověk, který už 20 let bojuje za přeměnu dnešních umělých lesů na přírodě blízké a naprosto nechápu (a odsuzuji) "krajinářské" snahy některých environmentálních organizací, opěvující krajinnou rozmanitost za každou cenu. Jak jste napsal: ve střední Evropě je řada prvků, které dnes bláhově chráníme, uměle vytvořených člověkem. Pokud se na tyto prvky ochrana přírody soustředí, vráží si tím sama dýku do zad, protože pak je velmi snadné, aby přišel nějaký "klausovec" a řekl: remízky, koroptve, vstavače vytvořené člověkem před pár staletími ano - a doly, výsypky, hutě a dálnice postavené teď ne? Na toto je řada "ochranářů" schopná blekotat jen něco o "ochraně pestrosti" - jenže pestrost zvýšily i smrkové plantáže na místě bukojedlových lesů, akát a křídlatka, potkan, sika a další "hodnotné" přírodní prvky. Je tedy třeba chránit původnost, ne vágní, těžko definovatelnou a lehko napadnutelnou pestrost - a to si bohužel dnes jaksi pořád ještě neuvědomujeme ...
To potvrzuje i historie. Všechny úspěšné světové projekty, od amerických parků, přes ochranu tropických deštných lesů, až třeba po bavorský NP chránily PŮVODNÍ STAV - ne lidskou domněnku, že zrovna TOTO je příroda, kterou je třeba podpořit.
V ČR je za současných klimatických podmínek na 90% území původní a přirozenou formou přírodního prostředí LES. Bezlesí se klade příliš velký význam - je jednoznačně prokázáno, že stepi u nás před obdobím stěhování národů netvořily ani 1% území, a lesostepi snad pouze dalších několik procent a to výhradně na extrémních stanovištích jižní Moravy a středních Čech, kde jako relikty přežily i odpovídající druhy (kavyl, dub cer či šípák apod.).

Nikde jinde, kolegové.

Je mi jasné, že tento názor budí kontroverzi a nečekám, že všechny ty zanícené ochranáře různých louček vytvořených sedlákem Vávrou na místě bukojedlového pralesa v roce 1567 přesvědčím. Je to však na škodu - a to na velkou. I když si to totiž někdy nepřiznáme, stojí proti nám inteligentní lidé - a JEJICH NÁZORY JSOU UCELENÉ A PODLOŽENÉ FAKTY.
 
Reagovat

Zpět na diskusi


< zpět na titulní stranu

Reklama