- Ten můj příspěvek není o tom jak to bylo nebo jak by to mělo být, ale o tom jak to je.
Půda je intenzivně využívána resp. zneužívána nikoliv pro obživu člověka, ale pro jeho rozmařilé potřeby tj. např. intenzivní produkce zrní pro výrobu biopaliv. A za těchto okolností jsou tak velké vstupní energetické náklady na produkci.
V minulosti měl člověk podstatně nižší vstupní náklady na produkci, neměl traktory, auta, umělá hnojiva, pesticidy, líh vyráběl jen pro potravinářskou potřebu atd. … , ale měl i nižší výnosy, a zěmědělství živilo podstatně méně lidí. Např. při intezivním průmyslovém pěstování kukuřice je výnos zrna 8600 kg/ha, při dřívějším potravinářském trojpolním hospodaření nebo rotací byl výnos 1200 kg/ha a to stačilo na obživu vlastní, i měst, ale nikoliv na hromadnou výrobu dalších nepotravinářských produktů. Dřívější hospodaření bylo trvale udržitelné, přežívalo tisíce let. Jenomže přišla průmyslová revoluce, uhlí, ropa, atomový věk. Člověk se dostal k zdánlivě neomezenému množství energie a na tom založil fungování společnosti. A najednou se octnul před skutečností, že až tak neomezené není, že energie už nebude přibývat, spíše ubývat a nějak si s tím neví rady.
- Souhlasím s Vámi, že rozmařilým způsobem plýtváme energií a i já bych chtěl ostatní vyzvat k šetření energií a sám se k tomu připojuji.
Jenomže netroufám si navrhnout, jak by měla společnost fungovat a jakým způsobem k tomu dospět. Bohužel to nenavrhují ani orgány, za chod společnosti odpovědné. Jenom výzvy asi nestačí, musí se vybudovat tomu odpovídanjící společenské prostředí, které by umožňovalo ne přílišné snížení životní úrovně a zároveň zachovalo přírodu k využívání přírodních zdrojů. Neumím si představit, jak bude fungovat ekonomika založená na spotřebě a růstu při nutnosti poklesu. Možná, že zhoršující se energetická situace to zařídí sama, ale s jakými obětmi? Nevím. |