PRAHA/MADRID (Ecomonitor) - Lidstvo již odedávna pozorovalo noční oblohu a možná právě na základě pozorování hvězdného nebe se zrodila věda, píše na El País astrofyzik Josep M. Trigo Rodríguez z Institutu vesmírných věd. V současné době ale obyvatelé velkoměst mnoho příležitostí zamýšlet se pod hvězdnou oblohu nemají. Důvodem je světelné znečištění.

Podle Rodrígueze se spousta odborníků i amatérských pozorovatelů nočního nebe shoduje, že novým typem zhoršení životního prostředí je právě nadměrné světelné znečištění oblohy, tzv. světelný smog, který je způsoben rozptylem světla z umělého osvětlení v prostředí.

Závažnost celého problému lze dokumentovat na čerstvých snímcích Pyrenejského poloostrova vytvořených z vesmíru astronauty NASA. Snímky ukazují hned několik zářících měst, mezi nejvýraznější příklady patří Valencie, Madrid, Sevilla, Zaragoza, či Granada. Valencie se přitom v oblasti světelného znečištění řadí mezi evropské špičky, na což již před osmi lety upozorňovala zpráva z tamní univerzity podpořená tisícovkami občanů. Nikdo jí však nevěnoval patřičnou pozornost, píše Rodríguez.

Světelný smog ale není podle něho žádnou banalitou, přitom má jednoduché řešení. Vyzařovat světlo do vesmíru je neekonomickým plýtváním energie, které navíc způsobuje obtíže lidem žijícím pod úrovní lamp pouličního osvětlení (někdy až do výše třetího patra). Kromě toho příliš intenzivní a špatně nasměrovaná světla způsobují mnoho nehod na křižovatkách a dálnicích, jelikož vytváří nejenom falešný pocit bezpečí, ale také mnohem temnější stíny. Ornitologové tvrdí, že mrhání světlem má za následek matení nočních tvorů i migrujících ptáků, kteří často vyčerpáním umírají.

Rychlým řešením je zákaz instalací kulových světel bez kryté vrchní poloviny. Z nich totiž až 50 % světla září vzhůru. Regulovat by se měly reflektory a lasery v turistických oblastech, lákající na diskotéky. Nejedná se přitom o nastolení temnoty, zastavení rozvoje průmyslu ani snížení bezpečnosti, kterou přiměřené noční osvětlení poskytuje. Jednoduše jde o efektivní využití energie, kterého lze docílit použitím úsporných sodíkových svítilen se stínidly, omezením veřejného osvětlení a nasvícení památek v hodinách s minimální aktivitou obyvatel a podobně.

Na území Španělska se nachází několik různých astronomických observatoří, jejichž noční podmínky je nutné zachovat. Mezi nejvíce se prosazující organizace na tomto poli patří Technická kancelář pro ochranu kvality oblohy (Oficina Técnica para la Protección de la Calidad del Cielo, OTPC), Astrofyzikální Institut z Kanárských ostrovů a Andalusie (IAC a IAA) a několik tuctů astronomických asociací.

Současná ekonomická krize by mohla být vhodnou příležitostí k úsporným opatřením. Energetické úspory mohou zároveň umožnit lidem znovu získat jejich právo na noční představení, jež bylo lidstvu k dispozici ještě před několika málo lety.

Podle komentáře Josepa M. Trigo Rodrígueze, astrofyzika Institutu vesmírných věd (Instituto de Ciencias del Espacio, CSIC-IEEC), „?Contaminación lumínica en plena crisis?“ zveřejněného na serveru Elpais.com dne 18. října 2010.

Jak může světlo zmást ptáky? Při letošní vzpomínce na události 11. září zmátla silná záře reflektorů tisíce ptáků.

Petr Vadas Mazanec

Zobrazení zprávy pro tisk