Idea munice, která má zabíjet nepřátele, ale nemá poškozovat životní prostředí, se může zdát přitažená za vlasy. V boji zpravidla vojáci řeší naprosto jiné věci, než je ekologická šetrnost vypálených střel.
Armády skandinávských zemí jsou ale natolik znepokojeny toxickým znečištěním, které olověné kulky v životním prostředí způsobí, že kompletně přezbrojují na netoxické patrony. A výrobce teď pobízí britskou armádu, aby se přidala k ‚ekologickým‛ armádám.
Britská armáda ale zavedení ekologické munice neplánuje. Nároky na munici podřizuje jen nárokům na zneškodnění nepřítele. V roce 2006 sice britská zbrojařská firma AGM oznámila, že se pouští do výroby alternativní munice, včetně biologicky rozložitelných nášlapných min. O dva roky později od výroby upustila kvůli příliš velkým nákladům.
Otázkou ale je, jestli zrovna kulky palných zbraní jsou tím pravým místem, kde se olova zbavovat.
„Pro člověka je vcelku jedno, jestli kulka, která ho zabije, obsahuje toxické olovo. Velká část munice se však ve skutečnosti vystřílí na cvičeních,“ vysvětluje Urban Oholm ze švédské zbrojovky Nammo. Ta se jako jedna z prvních pustila do vývoje ‚ekologické‛ munice.
Podle Oholma je prostě v dnešní době nutnost dělat zbraně tak ekologické, jak je to jen možné.
Jeho zbrojovka od olova ustoupila, protože je to toxický kov. Různé studie ukazují, že se olovo ze střelnic dostává do spodních vod. Americká Agentura na ochranu prostředí (EPA) připravila příručku pro střelnice jak zamezit kontaminaci olovem.
Ostatní vlastnosti olova jsou pro zbrojařské účely zcela ideální. Jde o levný kov, který se snadno zpracovává a tvaruje. Při výstřelu promazává hlaveň.
Jisté obavy také budí plyny, které se uvolňují během samotné palby a mohou být škodlivé pro zdraví vojáků, přesněji vojaček v plodném věku. A žen je ve švédské armádě pět procent.
První bezolovnatou kulku vyrobila společnost Nammo v roce 1995, od té doby jich vzniklo na 360 milionů. Neškolené oko laika na první pohled nerozezná rozdíl mezi původní olověnou kulkou a novou netoxickou alternativou. Aktuální výroba je 80 milionů kulek ročně.
Kromě olova se nové náboje zbavily těžkých kovů ve střelném prachu. Plášť střely je vyroben z oceli. Ale i nový druh munice měl vliv na zdraví vojáků. V roce 2009 si vojáci norské armády stěžovali na horečky, bolesti hlavy a kloubů. Na nějakou dobu se vojáci vrátili ke staré munici.
Výzkum ukázal, že použití nových kulek v novém typu útočné pušky způsobuje větší emise oxidu uhličitého, čpavku a kyanovodíku. Došlo k přepracování ekologických patron a dnes firma Nammo tvrdí, že problém je vyřešen.
Podle článku Should armies use lead-free bullets? zveřejněného na BBC 6. 8. 2012.
mmo