titulní strana > zpráva ecomonitoru
Guardian: Obnovitelné zdroje pohltí obrovské rozlohy krajiny
3. srpna 2007 02:02
PRAHA/LONDÝN (EcoMonitor) - Velké projekty obnovitelných zdrojů energie mohou způsobit obrovské škody na životním prostředí tím, že industrializují rozsáhlé plochy krajiny, napsal deník Guardian. Americký vědec varuje na základě analýzy, jaké rozlohy půdy jsou potřeba k výrobě významnějšího množství energie z obnovitelných zdrojů, například větrných farem, biopaliv a fotovoltaických solárních článků.

Sluneční panely
Fotovoltaické solární články jsou podle Jesse Ausubela nejlepší z obnovitlených zdrojů podle výkonu získaného na metr čtverečný půdy.
Foto: Hugo Charvát/EkoList

Jesse Ausubel, profesor věd o životním prostředí a ředitel Human Environment programme při Rockefellerově univerzitě v New Yorku , zjistil, že pokud by obnovitelné zdroje měly pokrývat významný podíl celosvětové spotřeby energie, musely by být obrovské plochy krajiny přeměněny na intenzivně obdělávanou zemědělskou půdu nebo zastavěny a zpřístupněny silnicemi.

Profesor Asubel došel ke svým výsledkům tak, že seřadil obnovitelné zdroje podle výkonu získaného na metr čtverečný půdy. Toto posouzení pak umožňuje přímo srovnat, jaký dopad mají jednotlivé způsoby výroby energie na okolní krajinu, píše Guardian. Analýza ukazuje, že ke způsobům nejvíce poškozujícím krajinu patří přehrady (0,1 W na metr čtverečný). Největší přehrada světa, čínské Tři soutěsky, zadržuje téměř 40 miliard metrů krychlových vody a zaplavila území, kde předtím žil více než 1 milion lidí. Pěstování biopaliv a větrná energie vyšly se svými 1,2 W na metr čtverečný z porovnání o něco lépe. Jako nejlepší se ukázaly fotovoltaické solární články se získaným výkonem 6 - 7 W na metr čtverečný.

Profesor Ausubel zkoumal, kolik půdy by potřebovaly obnovitelné zdroje k zajištění energie pro velké populace a porovnal to s výkonem jaderných elektráren. Zjistil například, že zachycením dešťových srážek a zatopením celé kanadské provincie Ontario by se dalo vyrobit 80 procent energie, kterou dnes do sítě dodává 25 jaderných elektráren. Pokud by větrná energie měla pokrýt energetickou spotřebu USA v roce 2005, musely by - za nepřetržitého větru - větrné farmy zabírat více než 780 000 kilometrů čtverečných půdy, stejnou rozlohu jako státy Texas a Louisiana dohromady. Z porovnání sluneční energie s jadernou vychází, že fotovoltaické články o rozloze 1 hektaru by vyrobily stejné množství energie jako jeden litr paliva v jádru reaktoru, uvádí Guardian.

Podle profesora Ausubela je účelem této zprávy zbořit "tabu" a hovořit o silně negativních aspektech obnovitelných zdrojů a jejich vlivu na krajinu. "Základním krédem ekologického chování je způsobovat minimální zásahy do krajiny. Měli bychom obhospodařovat méně půdy, méně kácet v lesích a lovit v oceánech méně ryb - poškozovat méně krajinu a ponechávat více prostoru přírodě. Avšak všechny tyto obnovitelné zdroje energie jsou neuvěřitelně invazivní a vůči přírodě agresivní. Možná jsou obnovitelné, ale nejsou ekologické," podle deníku řekl profesor.

Ve své zprávě Ausubel kritizuje také biopaliva. Na provoz každého z 700 milionů aut a jiných motorových vozidel na celém světě by totiž byly podle jeho odhadu potřeba 1 až dva hektary zemědělské půdy. "Z ekologického hlediska je to šílenství," řekl. Podle profesora Ausubela navzdory technickým a politickým obavám jsou jaderné elektrárny jako zdroje pro rozsáhlé aglomerace vůči životnímu prostředí nejšetrnější.

Podle článku Iana Samplea v deníku Guardian ze dne 25. 7. 2007

Hanka Hermová

Další zprávy ecomonitoru:
8.8.2016 01:10
15.4.2016 15:55
9.3.2016 01:27
4.3.2016 12:14
1.3.2016 01:37

Online diskuse
Datum:4. 8. 2007
Název: Jak je to s biopalivy, jako náhrada za ropu ?
Autor:M.S.
(Doufám, že uvedená čísla budou srozumitelná, chtělo by to tabulku)

Mohu poskytnout energetickou bilanci výroby bioetenolu z kukuřičného nebo obilného zrna. Bilance byla zpracována Kalifornskou univerzitou Berkeley v podmínkách USA, kde se biopaliva hojně využívají (2,5% celkových PH), proto se vyšetřují celkové vlivy na ekonomiku. V ČR to teprve začíná.

Výpočet je proveden porovnáním vstupní energie k energii výstupní v GJ na 1 ha.

Hlavní energetické vstupy produkce zrna na 1 ha:

- dusíkatá hnojiva (všechno fosilní energie) – 8,1 GJ/ha
- fosfáty, potaš, vápno (většinou fosilní energie) – 1,69 GJ/ha
- herbicidy a insekticidy (všechno
- fosilní energie) 0,95 GJ/ha
- fosilní paliva : nafta, benzin, LPG,
- zemní plyn (obdělávání, zavlažování, vysoušení) - 7,38 GJ/ha
- elektřina (fosilní nebo atomová elektřina) – 194 kWh/h = 0,69 GJ/ha
- doprava (všechno fosilní energie) 0,4 GJ/ha
- osivo a zavlažování (skoro všechno fosilní energie) 2,60 GJ/ha
- mechanizace a infrastruktura (většinou fosilní energie) 7,20 GJ/ha
- práce (většinou fosilní energie) 0,29 GJ/ha
----------------------------------------
Celkem pěstování : 29,3GJ/ha
Spotřeba energie na výrobu: 52,0 GJ/ha
(máčení, mletí, zkapalňování, sacharizace, fermentace(únik CO2), destilace, dehydratace)
Celková spotřeba vstupní energie = 81,3 GJ/ha
----------------------------------------
Výnos etanolu 2916 l/ha = 68,15 GJ/ha

Poměr výstupní energie etanolu a energie vstupní je EROEI = 68,15:81,3 = 0,83.
Bilančně hodnoceno na 1 ha vstupu se spotřebuje o 13,15 GJ více než je energie vyrobeného etanolu.
EROEI je < 1,0, tudíž výroba etanolu je ztrátová a musí být dotována (což se děje u nás i ve světě).

K tomu přistupuje produkce CO2 při obdělávání a fermentaci 7457 kg CO2/ha nad hodnotu CO2, která se stačí vázat do rostlin během vegetace při fotosyntéze.

Závěrem je možné konstatovat, že výpočet potvrzuje s malou odchylkou plus minus Vámi uváděný údaj 1L PH na 1 L biolihu. Hodnota EROEI se pohybuje kolem 1,0 záleží to na klimatických a půdních podmínkách.

Hlavní problém ale tkví v tom, že produkty pro biopaliva jsou ve světě dotovány (u nás 1260 Kč/ha), kdežto produkty pro potraviny nikoliv. Tím ve světě dochází k masovému přechodu z potravin na biopaliva a podstatnému zdražování potravin. Vzhledem ke globalizaci už to dorazilo i do ČR (sledujte tisk). V tropických zemích se kácejí deštné pralesy a místo nich se pěstuje třtina, sója a palma olejová pro výrobu biopaliv. Biopaliva sice částečně nahrazují ropu (v EU do 5,6% v r. 2020), ale za cenu nevratného ničení přírodního prostředí a způsobuje to bídu hlavně v chudých zemích.

Tolik ve stručnosti, bylo by toho ještě více.
 
Reagovat

Zpět na diskusi


< zpět na titulní stranu

Reklama