PRAHA/TORONTO (Ecomonitor) - Britský vědec objevil souvislost mezi katastrofálním protržením ledovcového jezera v Kanadě před osmi tisíci lety a rychlým rozvojem zemědělství v Evropě ve stejné době.

Již dlouho se hovoří o tom, že obrovský únik sladké vody z prehistorického jezera Agassiz, které pokrývalo většinu rozlohy dnešní střední Kanady, na konci poslední doby ledové ovlivnil globální klima a zvedl hladinu oceánů minimálně o jeden metr, a to v řádu pouhých měsíců. Pobřeží zaplavené protržením kanadského jezera je spojováno s mýtickou potopou známou mnoha starým civilizacím - včetně biblického příběhu o Noemově arše.

Chris Turney, geolog z univerzity v Exeteru, teď věří, že vystopoval rychlé rozšíření zemědělství v neolitické Evropě poté, co se lidé z pobřeží přestěhovali do vnitrozemí v důsledku vzestupu hladiny moře po protržení jezera Agassiz. "Stále mi nejde do hlavy, že únik vody v Kanadě mohl odstartovat takovou kaskádu změn po celé Evropě," řekl Turney pro CanWest News Service. "Ukazuje to, jak jsou lidé úzce propojeni s prostředím," dodal.

Existence obrovského jezera Agassiz pojmenovaného po významném geologovi je známá od konce 19. století. Vzniklo zhruba před 12 000 lety z tajících ledovců na konci poslední velké doby ledové a jeho pláže jsou patrné dodnes jako písčité hřbety ve střední a západní Kanadě, píše server Canada.com. Největší rozloha jezera Agassiz byla 1,5 milionu kilometrů čtverečných. Rekonstrukce posledních okamžiků jezera, kterou představil geolog Jim Teller z univerzity v Manitobě, odstartovala celosvětovou vlnu výzkumu jedné z nejděsivějších přírodních událostí prehistorické Kanady.

V době, kdy mělo jezero svou největší rozlohu a hloubku a za sebou 4 000 let existence, se protrhla ledovcová hráz, a do moře tak rázem proudilo obrovské množství vody. Někteří z prvních původních obyvatel Kanady mohli tento jev pozorovat, protože příchod lidí do oblasti zhruba odpovídá ústupu ledovců. Teller rovněž vypracoval teorii o tom, jak náhlé zvýšení hladiny moří po celém světě mohlo dát vzniknout ságám o velkých potopách. Mezi dopady události patří podle vědců i porušení suchozemské bariéry mezi Středozemním a Černým mořem v jihovýchodní Evropě a obrovské záplavy na pobřeží Černého moře.

Geolog Chris Turney se specializuje na rekonstrukce dávných událostí z archeologických a geologických dat, píše Canada.com. Jeho nová studie publikovaná v aktuálním vydání Quaternary Science Reviews ukazuje, že až 145 000 lidí ze zemědělských osad poblíž Černého moře muselo opustit svou půdu a vydalo se do vnitrozemí Evropy obydleného lovci a sběrači.

"Protržení ledového příkrovu Laurentide na východě Kanady a únik sladké vody před 8740 až 8160 lety prudce zvedly hladiny moří až o 1,4 metru," uvádí studie. "Zaplavení pobřežních oblastí vedlo k náhlé ztrátě půdy užívané prvními zemědělci a iniciovalo rychlou expanzi zemědělství po Evropě spolu s migrujícími neolitiky." Turney datoval náhlý rozvoj zemědělství v Evropě do doby před osmi tisíci lety mapováním lokalit a údajů z nejstarších známých zemědělských osídlení objevených archeology. Podle něj data ukazují jasnou souvislost mezi záplavou po protržení jezera, migrací a novým usazením zemědělců po celé Evropě, uvedl server Canada.com.

Podle článku Randyho Boswella na serveru Canada.com ze dne 19. 11. 2007

Hanka Hermová

Zobrazení zprávy pro tisk