titulní strana > zpráva ecomonitoru
Swissinfo: Zpravodaj OSN žádá moratorium na biopaliva
15. října 2007 08:15
PRAHA/ŽENEVA (Ecomonitor) - Zvláštní zpravodaj OSN pro právo na potraviny Jean Ziegler žádá, aby bylo na výrobu biopaliv uvaleno pětileté moratorium. Chce tak zabránit růstu cen potravin, napsal server Swissinfo.

Ziegler tvrdí, že využívání orné půdy na pěstování biopaliv vede k prudkému růstu cen zemědělských produktů. Chudé země kvůli tomu musejí dovážet potraviny mnohem dráž. "Na výrobu 50 litrů bioetanolu je potřeba 232 kilogramů obilí," řekl minulý týden Ziegler, "z tohoto množství by mohlo jedno dítě žít celý rok." Využívání půdy na pěstování biopaliv povede k "masakrům", řekl a předpověděl i snížení objemu potravinové pomoci zasílané do rozvojových zemí. "Pro hladovějící je to totální katastrofa," dodal. Ziegler chce návrh pětiletého moratoria na převod půdy pro pěstování biopaliv představit na Valném shromáždění OSN 25. října, uvádí Swissinfo.

Ziegler doufá, že se díky moratoriu získá čas pro vědecký výzkum a podaří se vyvinout "druhou generaci" biopaliv. Ta by měla být vyráběna z odpadů ze zemědělství a z nezemědělských rostlin, jako je například dávivec (jatropha), který přirozeně roste na aridních půdách. Na příkladu Brazílie Ziegler ukázal, že plantáže cukrové třtiny, z níž se vyrábějí biopaliva, se šíří na úkor ploch pro pěstování potravin. Deset hektarů zemědělské půdy může uživit průměrně sedm až deset farmářů, zatímco stejná rozloha dokáže vyprodukovat cukrovou třtinu pouze pro jednoho farmáře.

Před pouhými dvěma lety při stoupajících cenách ropy a hrozících klimatických změnách se biopaliva zdála jako ideální alternativní energie. Nyní to jsou ale chudí, kteří se musejí vypořádat s odvrácenou stranou biopaliv. "Doba levných potravin je pryč," podle Swissinfo řekl Joachim von Braun, ředitel Mezinárodního institutu pro výzkum potravinové politiky. V posledních deseti letech dramaticky stoupla produkce biopaliv z obilí, cukrové třtiny, sóji a dalších plodin, ale podvýživa stále trvá. Téměř 900 milionů lidí na celém světě trpí hladem, 70 procent nich jsou výrobci potravin, rolníci a venkované.

Von Braun varuje, že v příštích letech může toto číslo stoupnout až na miliardu kvůli rostoucí poptávce po biopalivech a rostoucím cenám potravin. "Trh s bioenergiemi má významnou státní podporu a je silně prosazován ropným, obilnářským a automobilovým průmyslem," řekl. "Bez technologického pokroku a uzákonění regulací založených na transparentních standardech očekáváme do roku 2020 dvaceti až čtyřicetiprocentní nárůst cen potravin. Nejchudší lidé, z nichž někteří žijí z 50 centů na den, se s tím nedokážou vyrovnat," tvrdí.

I květnová studie švýcarských úřadů tvrdí, že biopaliva nemusejí být všelék. Ačkoli jsou nabízená jako ekologicky šetrný zdroj energie, mohou být vůči životnímu prostředí dokonce škodlivější než fosilní paliva, píše Swissinfo. Podle autorů studie je pravda, že biopaliva pravděpodobně produkují méně skleníkových plynů než fosilní paliva, ale jejich výroba je pro životní prostředí více stresující. Pěstování a úprava plodin pro energetické využití může mít velký environmentální dopad, protože může být negativně ovlivněna kvalita půdy, například kvůli nadměrnému používání hnojiv.

Podle článku na serveru Swissinfo ze dne 11. 10. 2007

Hanka Hermová

Další zprávy ecomonitoru:
8.8.2016 01:10
15.4.2016 15:55
9.3.2016 01:27
4.3.2016 12:14
1.3.2016 01:37

Online diskuse
Datum:15. 10. 2007
Název: Je potřeba méně alarmismu a více věcnosti
Autor:Daniel Vondrouš
Ano v textu je řada rozumných názorů. Včetně názoru, že pěstování plodin pro biopaliva by "mohlo" být doprovázeno používáním pesticidů a umělých hnojiv. Ovšem na názoru, že by tím došlo ke zvýšenému poškozování životního prostředí v důsledku nahrazení stávající produkce potravin už není rozumného nic. Ta se totiž v drtivě většině odehrává taktéž s využitím pesticidů a umělých hnojiv.

Výhradu si dovolím mít také ke zmínce o rozvojové pomoci. Vývoz přebytků obilí či masa (v časech jejich "nadúrody") coby rozvojové pomoci má na ekonomiku zemědělství v zemích, kterým je takto "pomáháno", z dlouhodobého pohledu obvykle mnohem destruktivnější vliv než tamní aktuální nedostatek potravin. Nekalou konkurencí (potraviny zdarma) totiž ekonomicky likviduje příslušný segment místního zemědělství. Nejlepší forma potravinové pomoci tedy není zvyšování výroby potravin ve vyspělých zemích (a následný vývoz přebytků) ale naopak její snižování a umožnění vstupu na evropský a americký trh také zemědělcům ze třetích zemí. Nejrozumnějším ústupem - z ekonomických i sociálních důvodů - od nadprodukce potravin je částečný přechod na pěstování technických plodin (včetně biopaliv). Ekologické a další dopady jsou pouze otázkou míry tohoto přechodu, která nesmí být příliš vysoká. To ale zatím přinejmenším v Evropě skutečně nehrozí.
Velký problém by naopak byl - a na to článek upozorňuje správně - příliš rychlý a příliš rozsáhlý přechod na pěstování technických plodin v zemích, kde je potravin nedostatek. V některých zemích (Mexico, Brazílie) to, zdá se, skutečně problémem začíná být.
 
Reagovat

Zpět na diskusi


< zpět na titulní stranu

Reklama