titulní strana > zpráva ecomonitoru
Olověné kulky zamořují prostředí. Měly by armády přezbrojit na ‚ekologické‛ střelivo?
8. srpna 2012 02:00
PRAHA (Ecomonitor) - Každý rok skončí v životním prostředí miliony olověných kulek vystřelených po celém světě při různých bojích a vojenských akcích. Otázku, zda je alternativou používat kulky, které toxické olovo neobsahují, se snaží rozkrýt článek BBC.

Idea munice, která má zabíjet nepřátele, ale nemá poškozovat životní prostředí, se může zdát přitažená za vlasy. V boji zpravidla vojáci řeší naprosto jiné věci, než je ekologická šetrnost vypálených střel.

Armády skandinávských zemí jsou ale natolik znepokojeny toxickým znečištěním, které olověné kulky v životním prostředí způsobí, že kompletně přezbrojují na netoxické patrony. A výrobce teď pobízí britskou armádu, aby se přidala k ‚ekologickým‛ armádám.

Britská armáda ale zavedení ekologické munice neplánuje. Nároky na munici podřizuje jen nárokům na zneškodnění nepřítele. V roce 2006 sice britská zbrojařská firma AGM oznámila, že se pouští do výroby alternativní munice, včetně biologicky rozložitelných nášlapných min. O dva roky později od výroby upustila kvůli příliš velkým nákladům.

Otázkou ale je, jestli zrovna kulky palných zbraní jsou tím pravým místem, kde se olova zbavovat.

„Pro člověka je vcelku jedno, jestli kulka, která ho zabije, obsahuje toxické olovo. Velká část munice se však ve skutečnosti vystřílí na cvičeních,“ vysvětluje Urban Oholm ze švédské zbrojovky Nammo. Ta se jako jedna z prvních pustila do vývoje ‚ekologické‛ munice.

Podle Oholma je prostě v dnešní době nutnost dělat zbraně tak ekologické, jak je to jen možné.

Olovo je sice toxické, ale jiné jeho vlastnosti jsou pro zbrojařské účely jako dělané. Na snímku munice do kulometu FN MAG ráže 7,62 x 51 mm NATO
Olovo je sice toxické, ale jiné jeho vlastnosti jsou pro zbrojařské účely jako dělané. Na snímku munice do kulometu FN MAG ráže 7,62 x 51 mm NATO
Foto | Johan.V. / Flickr

Jeho zbrojovka od olova ustoupila, protože je to toxický kov. Různé studie ukazují, že se olovo ze střelnic dostává do spodních vod. Americká Agentura na ochranu prostředí (EPA) připravila příručku pro střelnice jak zamezit kontaminaci olovem.

Ostatní vlastnosti olova jsou pro zbrojařské účely zcela ideální. Jde o levný kov, který se snadno zpracovává a tvaruje. Při výstřelu promazává hlaveň.

Jisté obavy také budí plyny, které se uvolňují během samotné palby a mohou být škodlivé pro zdraví vojáků, přesněji vojaček v plodném věku. A žen je ve švédské armádě pět procent.

První bezolovnatou kulku vyrobila společnost Nammo v roce 1995, od té doby jich vzniklo na 360 milionů. Neškolené oko laika na první pohled nerozezná rozdíl mezi původní olověnou kulkou a novou netoxickou alternativou. Aktuální výroba je 80 milionů kulek ročně.

Kromě olova se nové náboje zbavily těžkých kovů ve střelném prachu. Plášť střely je vyroben z oceli. Ale i nový druh munice měl vliv na zdraví vojáků. V roce 2009 si vojáci norské armády stěžovali na horečky, bolesti hlavy a kloubů. Na nějakou dobu se vojáci vrátili ke staré munici.

Výzkum ukázal, že použití nových kulek v novém typu útočné pušky způsobuje větší emise oxidu uhličitého, čpavku a kyanovodíku. Došlo k přepracování ekologických patron a dnes firma Nammo tvrdí, že problém je vyřešen.

Podle článku Should armies use lead-free bullets? zveřejněného na BBC 6. 8. 2012.

mmo

Další zprávy ecomonitoru:
8.8.2016 01:10
15.4.2016 15:55
9.3.2016 01:27
4.3.2016 12:14
1.3.2016 01:37

Online diskuse
Datum:9. 8. 2012
Název: omyl, už to tu bylo
Autor:fesoj
Tak zrovna ta "střelba na vodní ptáky" je něco, co se našim zákonodárcům opravdu povedlo. Od loňského roku je u nás při lovu vodního ptactva zakázáno použití olověných broků - je totiž dokázáno, že kachna, která místo kamínku, které potřebuje pro trávení, spolkne olověný brok, za jistých okolností může uhynout. ALE... Byly dělány zkoušky s různými kovy. Olovo lze nahradit železem, zinkem či wolframem, jenže prakticky přicházejí v úvahu jen ty "oceláky", neboť wolfram či zinek jsou kovy pro toto použití až nemravně drahé. Ocel je příliš tvrdá a lehká. Při použití ocelových broků se podstatně snižuje účinný dostřel zbraně, vzhledem k menšímu šokovému účinku klesá i ranivost a spousta kachen, které by jinak myslivecky řečeno "zhasly v ohni" je jen postřeleno a umírá až po delší době. Nevím, kolik jich jen za loňský rok u nás bylo, ale rozhodně mnohem víc než těch, které uhynuly proto, že spolkly olověný brok. Kdyby bylo používání olověnžch broků tak nebezpečné, jak se nám někteří "vědci" snaží namluvit, tak by přeci dnes, po několika staletích jejich používání, nemohla na našich vodách přežít ani jediná kachna... Další věc je to, že ocelové broky takové váhy a velikosti, aby se jejich účinnost aspoň přibližovala brokům olověných, vyžadují jiné, masivnější zbraně, na které spousta myslivců prostě nemá - a ani s těmito lepšími zbraněmi není dost dobře možný lov divokých husí... A je také veliký rozdíl mezi tím, spadne-li olověný brok někam na písčité dno, kde ho kachna skutečně může náhodně spolknout, nebo zapadne-li do bahna, skrz které díky specifické váze propadne a jeho spolknutí nehrozí. Další absurditou je to, že zákon zakazuje lovit olověnými broky vodní ptactvo, přičemž při podzimních honech na bažanty v pobřežních rákosinách u řek a rybníků padají vystřelené broky rovněž na vodní hladinu - a to nikomu nevadí. Jenže proč by naši zákonodárci používali na myšlení hlavu, že ano ? Přitom by vše šlo velice elegantně a ekologicky vyřešit tak, že by v zákoně bylo uvedeno, že je zakázáno střílet olověnými broky tak, aby dopadaly na vodní hladinu... A co se týče střelnic v blízkosti obydlených míst - zatím nevím o jediném případu, že by se používání olověných střel nějak negativně projevilo na lidském zdraví. Naopak, jsou známy případy, že poblíž střelnic, kde se ve zvýšené míře začaly používat broky ocelové, došlo k tomu, že ve studních najednou byla rezavá voda... Ale abych nebyl jen negativista, připouštím, že bezolověné /zpravidla z mosazi vyráběné/ střely do kulových loveckých zbraní mají i spoustu výhod. Zatím ještě trpí "dětskými nemocemi" - malá deformovatelnost, zvýšená odrazivost a tedy i zvýšené nebezpečí - ale na vyřešení a odstranění těchto problémů většina muniček usilovně pracuje a tyto náboje mají budoucnost.
 
Reagovat

Zpět na diskusi


< zpět na titulní stranu

Reklama