| Vodní pára má vyšší záchyt kritických vlnových délek a je jí v atmosféře víc. Pokud působí "skleníkově", tak je proti ní vliv CO2 prakticky zanedbatelně malý. Problém je, že nemáme žádné použitelné modely na chování H2O v atmosféře (jednou je plyn, jednou je to suspenze kapének, jednou je to suspenze ledových krystalků a pokaždé se to chová z hlediska "skleníku" dramaticky odlišně a vypočítat to neumíme), takže se dělají hrátky s CO2, který za rozumných podmínek zůstane vždy jako plyn. Že je to celé nesmysl, je evidentní věc. |