| Pozor, vliv člověka patrný je, proti přírodě jsme však stále "malé mušince na velké okenní tabuli světa" (z filmu Nebožtíci přejí lásce). Jako sobecký vůči prostředí je označen vývoj společnosti v uplynulých cca 200 letech. Snahy snížit emise skleníkových plynů nejsou jistě stavěny na sobectví, to je výraz v tomto směru přinejmenším nepřesný. I když samozřejmě nové technologie představují nové impulsy ekonomiky, jsou to spíše dobře míněné snahy "sžít" se opět s přírodou, s prostředím. Vnitřně, mně osobně, je mnohem lépe, pokud společnost aspoň hledá technologii bezodpadovou, či alespoň méně sobeckou. Najde-li světlo světa, pak ať klidně nahradí starou technologii v jejím místě v ekonomické struktuře, aby ta se nezhroutila, že.... Problém je snad to, že se používají nepřesné výrazy, dojmy se pletou s pojmy a místo podstatných věcí se řeší, kdo je chytřejší, domněnky tvoří domněnky... a auta čoudí dál. |