Globální změny klimatu pociťuje 99% lidí. Pravidelně se setkáváme se zprávami o povodních, větrných kalamitách, dlouhých obdobích sucha spjatých s požáry apod. Samozřejmě se nejedná o žádné novinky, ale intensita a frekvence těchto výjimečných situací je něco dosud neznámého. Vždyť i u nás jsme si mohli všimnout stoletých povodní třikrát v jednom desetiletí. Biologové zase přinášejí informace o šíření mnohých druhů z jihu do chladnějších oblastí. Málokdo ještě neslyšel o blížícím se šakalovi nebo křižáku pruhovaném. Hranice rozšíření klíšťat a dalších parazitů, kteří přenášejí nebezpečné choroby se rovněž posouvá dále na sever a do vyšších nadmořských výšek. Připomínám, že právě včera si klíšťová encefalitida vybrala svou první oběť v ČR pro letošní rok. Posouvají se třeba i přílety a odlety některých stěhovavých ptáků atd. Jiné druhy se zvyšující se teplotou zase mizí. Jak dlouho u nás budeme třeba ještě vídat na rybnících labutě? A to nemluvím o tání ledovců, ledních medvědech, rozmrznutí permafrostu, postupující desertifikaci, nedostatku pitné vody pro miliony lidí... Zkrátka vzestup hladiny světového oceánu je jenom jeden průvodni znak globálních změn klimatu, které pociťuje snad každý nezaslepený člověk této planety.
Vzestup hladiny světového oceánu je přímý problém nejen Bangladáše, ale i všech dalších přímořských oblastí a ostrovů. Jenom kolik metropolí leží na pobřežích nebo v deltách velkých řek. Nelze čekat, že tito lidé budou sedět s rukama v klíně a čekat až je voda připraví o bydlení a poté i o životy. Ale i kdyby se snažili sebevíc, tak sami situaci nemohou nijak ovlivnit. Hlavní producenti CO2 a dalších plynů, které pohlcují IČ záření odrážené od zemského povrchu, jsou jinde - USA, Rusko, Čína, Indie, EU... Tyto státy mají hlavní odpovědnost. Ale i kdyby Odpovědnost byla pouhé krásné slovo jako Solidarita, tak je potřeba počítat i s dalšími nepřímými důsledky globálních změn klimatu. Především rozsáhlou migrací obyvatel, která bude spojená s mnohými ozbrojenými konflikty. Tyto boje, především o životadárnou vodu, se jistě nevyhnou ani Evropě. Je tedy jednoznačně v našem vlastním zájmu omezovat emise skleníkových plynů nebo financovat potřebná technická opatření. Stačí si jen uvědomovat vztahy a souvislosti a nenechat se zaslepit a ukonejšit některými nezodpovědnými politiky, kterým jde jen o jejich osobní sobecké zájmy. |