Na Ekolistu vyšel před pár dny podobný článek, ve kterém píše Vojtěch Kotecký z Duhy a psal jsem k článku názor do diskuse. Cenné na tom je, že pan Kotecký přidal za článek odkaz na původní pramen, takže si onu studii zmíněných dvou vědců Lockwooda a Fröhlicha může každý přečíst a vytvořit si názor sám. Není to však snadné a kdo nemá nějaké zkušenosti s vědeckou prací a neorientuje se v metodice, snadno dojde k chybným interpretacím. Článek jsem pročetl a přidávám k němu pár poznámek, jak nedojít k chybnému závěru a nechat se svést na zcestí že jednou pro vždy něco jednoznačně dokázal či vyvrátil. Takto to ve vědě málo kdy funguje, obzvláště ne když statisticky zpracováváme složitá data závisející na mnoha faktorech.
1. Autoři porovnávali data za krátký časový úsek - zhruba 20-30 let. Vyšla jim korelace záporná. Když se však použije delší časové měřítko, např. 100 let, 300 let, vychází výsledek opačný. To by se rozhodně nemělo pominout. Naprosto markantní korelace teploty s aktivitou Slunce vychází z odhadů pro měřítka řádově stovky tisíc let. Pak se přirozeně nabízí otázka, zda výsledek který uvádějí autoři má obdobu také v příčinném vztahu nebo zda se jedná o pouhý krátkodobý statistický výkyv. Tato otázka bude možná lépe zodpovězena například po uplynutí dalšího slunečního polocyklu, který však trvá 11 let a v tomto diskuzním vlákně to již asi nedořešíme.
2. Autoři použili pro hodnoty intenzity slunečního záření data z jednoho zdroje. Sami však píšou, že bylo více možností. Například si vezměme graf 1.d) celkové intenzity slunečního záření z jejich publikace a zde http://www.pmodwrc.ch/pmod.php?topic=tsi/composite/SolarConstant je ukázka, z jakých dat byla časová řada složena a jak toto lze provést (tato data autoři zřejmě použili) a že to lze provést různými způsoby ukazuje například tento zdroj http://a52.g.akamaitech.net/f/52/827/1d/www.space.com/images/solar_radiation_030320_02.jpg (autoři studie tento zdroj sice uvádějí ale nepoužívají, věří zřejmě více předchozímu). Když ale oba grafy porovnáte, je zřejmé, že jiným způsobem zpracování by bylo možné dojít i třeba k opačným korelacím. To je jen ukázka týkající se slunečního záření. Podobně bychom narazili při hodnocení sluneční aktivity, magnetického pole ap.
3. Statisticky nelze nikdy dokázat ani vyvrátit příčinné vztahy. Nic jiného než používat statistiku v tak složitých případech, jako je meteorologie nebo klimatologie nám však zetím nezbývá, chceme-li postihnout jev jako celek. Na rozdíl o meteorologie, kde se předpovídá na kratičkou dobu s celkem dobrými výchozími daty, v klimatologii máme co činit s dlouhodobými předpověďmi, závisejícími na mechanismech, které mnohdy jednotlivě známe ale nevíme, jak spolupůsobí a jak se kombinují. Další ani ještě neznáme. Stručně řečeno, z hlediska klimatu měříme s požadovanou přesností zatím krátkou dobu a vpodstatě ještě nevíme prakticky téměř nic. Dovedu si představit jinou studii, která vede k jinému, i třeba opačnému závěru, protože například zpracovala jiná data nebo z jiného časového období.
4. To, že studie byla publikována pouze on-line a to ve sborníku a ne ve vědeckém časopise, svědčí o tom, že jde jen o dílčí studii menšího významu, kterou je nutno ještě mnohokrát nezávisle ověřit a podrobit vědecké kritice.
5. Není ani možné v principu vyloučit, že autoři mají výchozí myšlenku, které věří a v rámci této víry se ji snaží vědecky dokázat. Toto ve vědě také nastává, sám mám podobné zkušenosti z jiného oboru. Ale proto je ve vědě nutno vše opakovat a hodnotit na více nezáviských pracovištích a pak teprve, pokud nějaký výsledek všem uvedeným procedurám odolá, je možné říci že se vědecké poznání posunulo o kousíček kupředu.
|