V přírodě moc kladných zpětných vazeb není, protože vedou k nestabilitě systémů; to je víc kybernetická teorie. Mnohé kladné vazby jsou ale ve výzkumu globálního oteplování (čím víc vědců to zkoumá, tím větší citace, tím pravděpodobnější grant; čím víc píší média o katastrofických vizích, tím víc to ovlivňuje lidi a přes výzkum veřejného mínění politiky, tím větší pravděpodobnost radikálních rozhodnutí a soutěží, kdo to rázněji řeší) a to je nebezpečné pro společnost. Víme toho s jistotou o procesu klimatických změn stále příliš málo na to, aby se již dnes dala dělat závazná rozhodnutí na desítky let dopředu. Taky nejsou jasné cíle. Obecně se změnám nedá zabránit. Čím víc se budeme snažit, tím to bude dražší a absurdnější.
A pak je to otázka cílů. Alternativou ke globálnímu oteplení je stále blízký konec současné doby meziledové a nástup další doby ledové, řádově na sto tisíc let. Kdo chce další dobu ledovou?
Kytky se se zvýšenou koncentrací oxidu uhličitého vyrovnají fyziologickými adaptacemi, selekcí odolnějších jedinců v rámci své genetické variability nebo změnou druhového složení společenstva. Tak to běželo vždy. V ekologii je totiž jediná věc jistá: zítra bude jinak! |