Ten článek je vytržený ze širších souvislostí. V poslední době ledové bylo velké množství vody poutáno v pevninských ledovcích, hladina oceánů poklesla a řada okrajových moří vyschla nebo aspoň pronikavě zmenšila svou velikost (například i současný Golfský záliv) a změnila se na sladkovodní jezera. Současné evropské řeky byly málo vodné a měly jiné trasy než dnes. S nástupem poledového období rostla teplota i množství srážek, takže se opět vysušená moře začala plnit, řeky znovu měnily svá koryta a rozsáhlé plochy např. ve střední Evropě měnily radikálně svá úmoří. Stoupala také hladina oceánů a po překročení prahů oddělujících okrajová moře docházelo k jejich rychlému plnění. To nutně muselo vést k pohybu obyvatelstva, které mezitím osídlilo obnažená dna okrajových moří a v teplých oblastech již mělo vyspělé zemědělství (Mezopotámie aj). Probíhající oteplení umožnilo migraci na sever včetně šíření zemědělství. To se ví již delší dobu, ale konkrétní průběh změn a jejich datování je stále ve stádiu prověřování hypotéz. Zánik jezera Agassiz je v tom všem jen epizodou, která však na čas mohla ovlivnit významně klima na celé Zemi. Pokud to časově souvisí s obnoveným spojením mezi Středozemním a Černým mořem, šlo by o dost velkou náhodu.
Je to stručně, ale dost přesvědčivě popsáno v anglické verzi Wikipedie: http://en.wikipedia.org/wiki/Black_Sea_deluge_theory |