Drobný hmyz i mikroorganismy se dokážou efektivně šířit na vzdálenost mnoha tisíc kilometrů i bez lidské pomoci. Ty druhy, které jsou nějak na lidi vázané a nejspíše s nimi cestují v letadlech, se už dávno po světě rozšířily. Navíc na založení nové populace je zapotřebí větší počet jedinců. Pokud se zavlečené druhy dostanou do normálně oživených biotopů, nemají velkou šanci se uchytit. Významnější než letecká doprava lidí je určitě letecká, lodní i další přeprava různých materiálů a surovin, kde spíše může být zavlečeno větší množství jedinců jednoho druhu. U drobných druhů hmyzu (dvoukřídlí, mšice ap.) je nesrovnatelně účinnější přenos větrem, kdy jednorázově mohou být zaneseny na nové místo řádově i milióny jedinců. U větších hůře létajících druhů (brouci, ploštice ap.) může být letecká doprava z hlediska jejich rozšíření mimo původní areál významnější.
Reálně však zpravidla nepůjde o poškození biodiverzity na nových územích, spíše to biodiverzitu zvýší. Podíl expanzivních druhů mezi zavlečenými je poměrně malý. I když se příležitostně mohou silně rozmnožit (většina zavlečených druhů vymizí, než je vůbec zaregistrována), neznamená to, že jakýkoli původní druh vyhubí. Myslím, že takové případy by se velmi obtížně hledaly. Pravděpodobnější je částečné zmenšení populace původních druhů (lokálně někdy velmi výrazné, avšak stěží v celém areálu druhu) a i to spíše dočasně.
Asi jediný dobře doložený případ vyhubení místních druhů souvisí s historickou expanzí člověka. |