se dá poměrně snadno definovat jako prosazování ekologistické ideologie způsoby, jaké používají totalitní ideologie a totalitní režimy. Relativně nejčerstvější vzpomínku máme na ty fašisty, proto "ekofašismus". Kdybychom ji neměli, mohli bychom hovořit třeba o "ekoinkvizici" což by třeba pro ten australský příklad bylo i vhodnější. Dá se také hovořit o "Zelených Khmerech", čímž se reflektují komunistické bojůvky, které za své vlády v Kambodži vyhladily několik desítek procent tamního obyvatelstva (a mj. jejich hrůzovláda obsahovala více ekologických prvků než třeba fašismus nebo nacismus). Např. v souvislosti s tím soudruhem Ehrlichem by byl termín "Zelený Khmer" rozhodně případnější než "ekofašista", protože fašisté byli proti těm khmerům jen trapní příštipkáři.
Je jasné, že ekofašisté budou mít v rámci své ideologie tendenci vyrobit / vyfabulovat nějakou definici "ekofašismu", jaká by se s jejich ideologií míjela, a snažit se ji společnosti vnutit (jako např. komunisté vnutili společnosti pojetí fašismu jako "pravice", přestože politický a ekonomický program fašistů byl jednoznačně levicový a např. Mussoliniho vykopli od socialistů pro přílišnou levicovost, a nyní tento nesmysl stalinského pohůnka Dimitrova opakuje kdejaký pologramotný salonní levičák).
Prostě jakékoli násilné (byť třeba i "legálním násilím") vnucování zelené ideologie a opatření plynoucích z jejích důsledků společnosti, která o to nestojí, není nic jiného než ekofašismus, proti kterému je naprosto správné bojovat tak, jako se bojovalo a bojuje proti fašismu jako takovému. |