Datum:	8. 3. 2009
Název:	Hansenova uhlíková daň
Autor:	Jan Hollan
Paní Černá, to byl zřejmě ten komentář poskládaný hlavně z dopisů pro J+J Svobodovy, http://amper.ped.muni.cz/jenik/letters/public/msg00253.html se spoustou hypertextových odkazů. Já se negativně díval jen na tvrzení, že uhlíková daň snadno nahradí všechny ostatní nástroje, jen chtít -- zejména publikované bez znalosti vědecké literatury daného oboru. Nejsem, stejně jako manželé Svobodovi, ekonom, ale jen fyzik. V posledním týdnu jsem k tomu pár nových prací prostudoval. Ty od ekonomů vyšly v prvním letošním čísle Review of Environmental Economics and Policy, http://reep.oxfordjournals.org/content/vol3/issue1/ -- porovnání obou přístupů (cap and trade nebo carbon tax) nedává jasného vítěze. To je ale zřejmě i proto, že ony práce předpokládají, že stačí koncentrace CO2 stabilizovat na úrovni výrazně vyšší, než je ta současná, a že tedy redukce emisí nemusí být zatím nijak ohromné. Porovnávají, jaké mechanismy a trajektorie vyjdou ekonomicky výhodněji. Tak to ale porovnávat nelze, když už víme, že devastace přírody Země i podmínek pro život lidstva by byla tak ohromná, že je prostě nezbytné jí zabránit. Uvažovat, jestli se to vyplatí, je jako uvažovat, jestli by nebylo vhodné prodat své děti do otroctví -- ušetřily by se tak náklady na jejich jídlo atd., a ještě bychom si mohli z utržených peněz připlatit na penzijní připojištění. Přesto tak uvažují na světě opravdu málokteří lidé. Pro naléhavý, životně důležitý úkol celosvětového ústupu od dosavadního způsobu užívání uhlí do r. 2030 a zabránění těžby nekonvenčních zdrojů ropy je asi skutečně velká uhlíková daň jediným nadějným hlavním nástrojem, který by k tomu mohl vytvořit podmínky. Hansen o tom má velmi dobrý nový text Feb. 26, 2009: Carbon Tax & 100% Dividend vs. Tax & Trade, Testimony to House Ways & Means Committee http://www.columbia.edu/~jeh1/mailings/2009/20090226_WaysAndMeans.pdf s řadou hypertextových odkazů. Text konečně zmiňuje i nějakou počáteční výši daně, ekvivalent 1 USD za galon benzínu aneb něco přes sto dolarů za tunu CO2. To by už skutečně cosi znamenalo, a co teprve další nárůst aspoň na čtyřnásobek. Samozřejmě, nebyl by to jediný nástroj, ale jen by to vytvořilo nezbytné tržní podmínky k uplatnění těch dalších. Hansenova myšlenka je zásadní v tom, že _celý_ výnos takové daně se rozdá rovnoměrně obyvatelstvu. Jiný text, na který Hansen odkazuje, je http://www.carbonfees.org/home/Cap-and-TradeVsCarbonFees.pdf -- ten doporučuje označení fees a rebates, tedy poplatky (místo daně) a slevy (místo divideny čili podílu na zisku). Má to logiku, poplatky se obvykle vybírají za věci škodlivé a nerozplynou se ve státním rozpočtu, nýbrž jejich výtěžek bývá určen ke specifickým účelům. Stejně tak pojem sleva lze chápat jako vrácenou část prostředků, které člověk předtím utratil (za služby zdražené zpoplatněním fosilních paliv). Problém tak už zůstává jen v tom, aby myšlenku velkých poplatků za fosilní uhlík přijali za svou i význační ekonomové, ti, kteří se předtím ztotožní i s cílem nezbytnosti návratu někam pod 350 ppm už v tomto století (dost možná bude potřeba jít až na 300 ppm). Takových je ještě zřejmě málo, a tak vědecké ekonomické práce reflektující poznání Hansenova světového týmu (viz práci zmíněnou na http://amper.ped.muni.cz/gw/hansen) se ještě neobjevily. Určitě se objeví. Při takto zcela změněném cíli bude výhodnost fee/rebate přístupu oproto cap+trade (Hansen to označuje za tax+trade, skutečně jde fakticky o zdanění zdražující různé služby, ale bez kompenzace postiženým občanům...) nejspíš nesporná. Případně se ukáže, že cap+trade k obratu v trendu vývoje koncentrací CO2 v ovzduší vůbec nemůže v dohledné době (dvacet let...) vést. Už proto, že v rámci EU má postihnout jen polovinu emisí... Ano, nové práce mne přesvědčily, že fee+rebate má být tím hlavním nástrojem pro tak účinnou ochranu klimatu, jakou doopravdy potřebujeme (s jakou jsme povinni začít). Zkusím o tom přesvědčovat i další. I když bohužel nejsem společenský vědec, ale jen přírodovědec, tedy v tomto oboru nemohu vystupovat jako expert. s pozdravem J. Hollan
Reagovat

Zpět na diskusi

Autor:
E-mail:
Název:
Text:
Nevyplňujte:

Zpět na diskusi

---