Praha (Investing Fox) - Norsko je bohatá a rozvinutá země, která je zajímavá nejen pro milovníky severské panenské přírody nebo lovu ryb. Stává se zajímavou i pro stále rozmanitější skupinu investorů. Přestože by se podle makroekonomických čísel mohlo zdát, že investice v Norsku rovnají se investicím do těžebního sektoru, není to pravda. Investovat lze do poměrně široké škály odvětví, a to jak prostřednictvím akcií, tak prostřednictvím fondů.

Norská koruna prošla obratem
Pojďme se ale nejprve podívat na vývoj směnného kursu norské koruny vůči euru a americkému dolaru. Kurs norské koruny se v posledních pěti letech pohybuje nejčastěji v rozmezí 10 až 12 korun za euro, respektive 9 až 11 korun za dolar. V posledních měsících se kurs stabilizoval, předtím byl poměrně značně ovlivněn covidovou krizí a následnou inflační epizodou.

Po propuknutí covidové pandemie norská koruna k oběma zmíněným měnám zpevňovala. A to přesto, že norská centrální banka Norges Bank na pandemii reagovala rapidním snižováním své základní úrokové sazby. Norská koruna tak do značné míry připomínala švýcarský frank, který v Evropě platí za jakýsi bezpečný měnový přístav v krizových dobách.

Zpevňování norské koruny však s odezněním covidové pandemie skončilo a její kurs se začal navracet k předchozím úrovním. Během inflační krize pak norská koruna svůj „covidový příběh“ nezopakovala. Tentokrát navzdory tomu, že Norges Bank začala jako jedna z prvních centrálních bank na světě úrokové sazby zvyšovat. A zdá se, že cyklus zvyšování sazeb ještě není zcela u konce.

Současná tendence norské koruny spíše k oslabování je však vhodnou konstelací pro investice do norských aktiv. Jednoduše proto, že za jeden dolar či euro investor získá více norských korun než v dobách, kdy norská koruna byla vůči těmto měnám poměrně silná.

Akciový index se solidním růstem
Jeden z nejvíce doporučovaných postupů je investovat do akciového indexu. Nejde o žádné norské specifikum, jedná se o poměrně běžnou strategii individuálních investorů, kteří v pravidelných intervalech investují do některého z ETF fondů, jenž složením svého akciového portfolia kopíruje některý z akciových indexů. Pokud tedy máte zájem o norské akcie a nemáte jasnou titulovou nebo sektorovou preferenci, pak zvolte některý z ETF fondů, jenž se zaměřuje právě na hlavní index norské akciové burzy. Tím je index OBX, který zahrnuje 25 nejatraktivnějších akciových titulů akciové burzy v Oslu.
Výkonnost OBX dosáhla za posledních pět let více než 53 procent.

V porovnání s jinými indexy, zejména s těmi na významných akciových burzách, jde o poměrně solidní výsledek. Podobné výkonnosti za sledované období dosáhl index frankfurtské burzy DAX, newyorský index S&P vzrostl markantněji (skoro 85 procent), naproti tomu londýnský index FTSE 100 si za posledních pět let připsal jen kolem 8,5 procenta.

Norské blue chips v čele s těžbou
Pokud se chcete pustit do investování přímo do jednotlivých akcií obchodovaných na burze v Oslu, pak i v takovém případě lze doporučit výběr z takzvaných blue chips. Index OBX jich obsahuje celkem 25, z nichž nejvýznamnější jsou akcie těžařské společnosti Equinor (v indexu mají více než 15procentní váhu.
Další možností je zaměřit se na jednotlivé akciové tituly na norské burze obchodované. I zde se ale vyplatí vybírat spíše z takzvaných blue chips, tedy z top 20 akcií na burze obchodovaných. Mezi norskými blue chips nalezneme také akcie bankovních domů, telekomunikačních společností, strojírenských firem, v neposlední řadě také ale výrobce polovodičů, zpracovatelů potravin či dopravních (zejména námořních) společností.
Pokud se pro tuto variantu rozhodnete, je příhodné mít přehled o výkonnosti jednotlivých titulů. Za posledních pět let největší zhodnocení vykázaly akcie společnosti Kongsberg Gruppen, která podniká ve strojírenství. Její akcie zpevnily o více než 500 procent.* Další tři tituly pak vzrostly o více než 300 procent (Frontline, Höegh Autoliners ASA a BW LPG).* Největší norská veřejně obchodovaná společnost Equinor pak vykázala růst za posledních pět let o přibližně 56 procent.* Celkový přehled pětileté výkonnosti norských blue chips podává přiložená tabulka.

Závěrem je třeba připomenout, že v případě investic do norských aktiv je nutné počítat s kursovým rizikem. Norsko není součástí eurozóny, a tak si svou monetární politiku řídí samo skrze svou centrální banku. Tím pádem se změny v nastavení úrokových sazeb mohou odrážet na změně směnného kursu norské koruny vůči jiným měnám. Je proto vhodné sledovat také vývoj úrokového diferenciálu zejména v porovnání s eurozónou a Spojenými státy (případně dalšími zeměmi, které mají autonomní monetární politiku).

Zobrazení tiskové zprávy pro tisk