- Lenka Kabrhelová mluví s datovým novinářem serveru iROZHLAS.cz Janem Bočkem

- Radiožurnál získal klíčový dokument - připomínky ministerstva vnitra a tajných služeb k dokumentaci tendru na výstavbu nových bloků jaderné elektrárny Dukovany. Nedoporučují vybírat Čínu a Rusko.

- Kontrola nad kyanidy vypouštěnými v odpadních vodách se má zpřísnit. Poslanecký výbor pro životní prostředí žádá ministra Richarda Brabce (ANO), aby se zasadil o snížení limitů, po jejichž překročení musí znečišťovatelé kyanidy hlásit. Podle poslanců by se tím dalo předejít takovým katastrofám, jako je otrava téměř 40 kilometrů řeky Bečvy. K ní došlo 20. září a dosud není jasné, kdo za to může.

- Policie s odborníky z České inspekce životního prostředí stále hledá viníka, od něhož pocházel nedávný únik kyanidu do řeky Bečvy. Při příštích podobných incidentech by mohli mít o něco snazší práci najít viníka havárií – vědci spojení v projektu Centrum Voda dávají dohromady centrální databázi chemických „otisků prstů“ společností.

- Investigace DR dospěla ke třem závěrům. Za prvé: hypotéza o kontaminaci řeky z „rožnovského kanálu“ je smyšlená. Za druhé: kyanid se do řeky dostal v místě, kde je jen jeden průmyslový zdroj. Za třetí: úřady zatloukají a klamou.

- Ani po čtyřech týdnech se policii nepodařilo dohledat pachatele ekologické havárie na Bečvě. Prudce jedovaté kyanidy zabily v září v řece 40 tun ryb a výrazně poškodily celý říční ekosystém. Navzdory slibům rychlého dopadení viníka ale vyšetřovatelé tápou. A namísto odpovědí spíš přibývá otázek. Co všechno se o havárii podařilo zjistit? A proč se pachatele otravy nedaří najít?

- Jak sucho změní Česko? Už teď tu máme klima jako v Bulharsku a změna bude pokračovat, tvrdí přírodovědec Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Řešení, která teď nabízí vláda, jsou ale nesmyslná. Je potřeba změnit dotační politiku a odvodňování krajiny. Sucho odnesou hlavně běžní lidé, kteří ho pocítí na svých peněženkách. A taky české lesy.

- Stát odtajnil fintu, jak chce od lidí a podniků vybrat peníze na nové bloky.

MONTREAL - Přes 16 000 zástupců vlád, vědců nebo neziskových organizací se schází na mezinárodní konferenci Úmluvy o biologické rozmanitosti v Montrealu. Jejím cílem je dohodnout celosvětové cíle pro dalších deset let, díky kterým se podaří zabránit dalšímu mizení živočichů a rostlin z volné přírody, nastavit spravedlivější pravidla pro využívání genetického bohatství planety nebo omezit šíření invazních druhů. Konference OSN o biodiverzitě probíhá v době českého předsednictví, které vede jednání jménem celé Evropské unie.

PRAHA - Ochrana vody a její kvality je nejen kvůli klimatické změně neoddiskutovatelnou prioritou. Kromě novely vodního zákona a návrhu ústavní ochrany vody a půdy, které během letošního roku MŽP připravilo a jsou již v procesu schvalování, chce nyní MŽP zpřísnit ohlašovací práh pro kyanidy. Přísnější legislativa by podle ministra Jurečky měla zlepšit povědomí o výskytu kyanidů ve výrobních procesech daných provozů a ve svém důsledku kvalitu vody v českých řekách.

PRAHA - Ve věku 83 let zemřel molekulární epidemiolog a genetik Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR, dlouholetý předseda Komise pro životní prostředí AV ČR. Zabýval se vlivem znečištěného životního prostředí na lidské zdraví. Za svou činnost získal v roce 2019 medaili De scientia et humanitate optime meritis, udělovanou Akademií věd ČR.

VRCHLABÍ - Již od poloviny 16. století je neodmyslitelnou součástí areálu zámku ve Vrchlabí i přilehlý zámecký park. Přírodně krajinářskou podobu, kterou známe ze současnosti, si zachovává více než 150 let. V dnešní době však musí parková zeleň odolávat extrémním klimatickým výkyvům, tlaku hmyzích škůdců, houbových chorob, psí moči či vandalismu návštěvníků. Správa Krkonošského národního parku coby správce vrchlabského zámeckého parku tak po dvaceti letech od poslední velké rekonstrukce zeleně dokázala získat potřebné finanční prostředky na zajištění odpovídající odborné péče o stromy. 

VRCHLABÍ - Vrchol, respektive závěr letošního podzimu doprovázelo v horských oblastech velmi slunečné počasí a pro toto období nezvykle vysoké teploty. Sčítače proto zaregistrovaly v tomto ročním období rekordní počty návštěvníků.