Nad klimatickou diskusí Vojtěcha Pecky a Petra Pokorného
23. dubna 2024 06:10
() - Žijeme v době, kdy každý, komu je byť jen 40 let, může vyprávět o zimách svého dětství, které byly mnohem tužší než ty dnešní. Kolik bylo sněhu za okny a kolik bývalo pod nulou. A jak se bruslilo na zamrzlých rybnících. Navíc stačí vyjet za humna a vidíme drasticky tající ledovce. To vše, amplifikováno téměř unisono hlasem vědců a klimatických odborníků, nás nutí přemýšlet o dramatické změně klimatu, kterou nyní prožíváme.
Omlouvám se, že jako osoba od plotny se nedostanu včas ke všemu, co se zrovna vaří, a tak reaguji se zpožděním na článek sociologa Mgr. Vojtěcha Pecky o klimatických omylech paleoekologa doc. Petra Pokorného PhD., který vyšel na Ekolistu (odpověď Petra Pokorného najdete zde).
Je z principu jasné, že klimatická diskuse se bude odvíjet na mnoha různých škálách. Názory se pohybují v širokém spektru od postojů Václava Klause a jemu podobných až po aktivisty blokující dopravu ve městech, lepící se k různým povrchům a ničící díla v galeriích.
Je tu i škála toho, jak moc máme změnit naše životy v rámci klimatických akcí. Na jedné straně je přesvědčení, které říká, že i pokud se oteplování odehrává, je nejlepší s tím nic nedělat a žít, jak jsme zvyklí, protože to je naše svoboda. Na druhé straně je pak názor říkající, že musíme i za cenu bolesti změnit náš způsob života, přestat používat auta, méně létat, omezit spotřebu, tzn. drasticky změnit náš způsob života, a pak máme teoretickou šanci něco s dramatickým oteplováním země udělat.
Musím říct, že mě poměrně překvapilo, s jakou razancí se Vojtěch Pecka pustil do Petra Pokorného. Taková razance je sice nehezká, ale celkem běžná v humanitních oborech, kde nám jaksi chybí „tvrdá data“. Asi nejsem jediný, kdo viděl zhádat se do krve různé sociální vědce nad vykonstruovanými termíny popisujícími náš svět. Oproti tomu v přírodních vědách jsou takové krvavé střety mnohem výjimečnější. Poměrně robustní proces verifikace výsledků v přírodních vědách sice samozřejmě přináší chybovost, zrod vědeckého poznání je velmi nejistý podnik, paradigmata se střídají a teorie se falsifikují, ale přesto stojí oproti sociálním vědám na mnohem pevnějším podkladu.
A pokud se dostanou přírodní vědci k nějakému opravdu vzdálenému a stěží ověřitelnému problému, je tu uvědomění, že například nově objevená metoda může naprosto změnit dosavadní poznání a tím změnit i zastřešující teorii. To jaksi vytváří milieu, ve kterém panuje většinová bazální slušnost.
To ovšem platí jen pokud se nezačne míchat věda s politikou, tedy v případech, kdy výzkum dostane politické konotace. Nejedná se o nic nového, děje se to stále. Jen namátkou, v devadesátých a nultých letech byla hlavním politicko-vědeckým tématem genetika a snaha o přečtení genomu, což nám mělo zajistit totální kontrolu nad organismem, včetně možnosti jej klonovat, popřípadě změnou jednotlivých genů léčit, či naopak měnit duši příslušného jedince.
Různí aktéři bili na poplach proti geneticky upraveným potravinám, proti klonování lidí, orgánů a možnosti škatulkovat populaci na základě určitých genů. Atmosféra doby byla taková, že pokud si teď necháme vzít naše plodiny a dovolíme korporacím, aby se dostaly k našim genomům, ztratíme vlastní identitu a budeme ovládnuti korporacemi, kterým jde o pouhý zisk. Následně ovšem nastal problém v podobnosti genomů mezi jednotlivými druhy. Genom šimpanze a člověka je na 99,4 % shodný, že by ten půlprocentní rozdíl způsobil tak veliké rozdíly?
Do hry vstoupila epigenetika. Zjistilo se, že genom může být téměř identický, to zásadní ale je, jak je přečten. Klonování se navíc ukázalo jako problematické. U geneticky upravených potravin se naopak žádný škodlivý vliv zatím neprokázal. Celá věc tak pomalu začínala šumět, až na bojišti veřejného prostoru vyšuměla. Zatímco pro přírodní vědy byla tato kapitola skrze Popperovskou falsifikaci teorií a Khunovské změny paradigmatu součást vývoje, politicky aktivním aktérům nejčastěji pocházejícím z humanitních oborů došlo palivo v kotli.
Když se podívám na rozhovor Vojtěcha Pecky pro Novinky.cz, popisuje se tu zlý fosilní průmysl, který svou mediální mocí brání v tom, abychom začali jednat: „Tohle dobře pochopil fosilní průmysl, a proto se vrhl na dezinformační kampaně zaměřené právě na veřejnost. Situaci se jim podařilo úplně zablokovat, takže my teď přešlapujeme na místě a musíme řešit, jestli vlastně oteplování vůbec je. To je přitom z vědeckého hlediska úplně absurdní, někde na úrovni tvrzení o placatosti Země.“ Což se nedá číst jinak, než že potřebujeme odborníky na slovo vzaté, kteří budou bojovat proti fosilnímu průmyslu a korporacím. Tím to však nekončí, problém je samozřejmě s ekonomickým růstem: „Potíž je koneckonců i to, že celý náš systém z hlediska tvoření peněz není schopný dlouhodobě fungovat bez hospodářského růstu, protože pak by se celá ta ekonomická transakce začala zadrhávat, investoři by ztratili důvod, proč vůbec někam dávat peníze.“ V závěru je vyřčena potřeba nového světového řádu: „Tohle je přesně ta chvíle, kdy je nutné začít přemýšlet nově, definovat politiku pro život v antropocénu. To musí být projekt naší generace.“ Vojtěch Pecka tak ve skutečnosti nenabízí reálná řešení jak z toho ven, ale změnu ekonomického řádu. Než něčím radikálně novým je tak spíš inkarnací generačního politicko-vědeckého diskursu doprovázejícímu kapitalismus již po mnoho desetiletí, jak jsem naznačil na genetickém případu (nezpochybňuji, že tento hlas má v každé generaci své místo a svou důležitost).
Na škálách načrtnutých na začátku naší úvahy se Vojtěch Pecka pohybuje na podobně limitních hladinách jako například Petr Hájek se svým Protiproudem, jen s opačným znamínkem. Změna klimatu je ovšem vážná věc a diskuse limitních aktérů nepomáhá nacházet reálná východiska (pokud tedy nechceme revoluci). Ba co více, pokud limitní diskutující nediskutují proti sobě, ale diskutují s někým, kdo názorově obývá méně radikální pozice, dochází k pochopitelnému, ale do značné míry nežádoucímu zadupání racionálních hlasů.
Pokud nás něco metoda vědeckého poznávání kdy naučila, je to křehkost a nesamozřejmost celého procesu, nesamozřejmost dobrých dat a netriviálnost velkých závěrů z nich plynoucích, navíc podrobeným paradigmatickým změnám. Z nejasného se stává krystalicky jasné až ve středoškolských učebnicích. Petr Pokorný se rozhodnul předkládat svůj pohled, založený na opatrném a důkladném čtení dat, veřejnosti, což rozhodně není nic jednoduchého. Asi nemusíme souhlasit se vším, co Petr Pokorný říká a dělá, určitě jsou na přizvednutí obočí clickbaitové titulky, kterými novináři uvádějí jeho rozhovory, ale je to jeden z mála veřejně činných lidí, který se pohybuje na výše uvedené názorové škále v jejich centrálních hodnotách. Paradoxně tyto pozice nám mohou nejlépe porozumět tomu, co se kolem nás děje a zároveň mají šanci poskytnout živný substrát pro řešení, která mohou reálně něco přinést a zároveň nezničit náš svět tak, jak ho známe.
V případě Petra Pokorného jde o zachování vědy v její nejsilnější, ale také nejkřehčí podobě. Nevěřím, že by měl Vojtěch Pecka nějaké zlé úmysly, ale pokud máme opravdu nějak posunout diskusi nad tématem změny klimatu, měli bychom dát hlas těm, kteří se pohybují ve středu výše předvedených škál, a to i v okamžiku, kdy jejich hlas nekonvenuje s tím naším a s rizikem, že jejich hlas bude zneužit klimaskeptiky, nebo klimatickou lobby.
Celá věc má ještě jednu rovinu. Ať se z nynějšího bodu zdá celá klimatická krize poměrně jednoznačná, nikdy nevíme, co nás čeká za zatáčkou (kdo by v roce 2018 čekal kovidová léta a následnou téměř celoevropskou válku). A pokud budeme utlačovat pluralitu relevantních hlasů, může se také jednou stát, že se kolo dějin otočí a následně bude v sázce důvěra ve vědu samotnou. Dodejme, že v současné klimatické situaci hraje vědecko-politické milieu pokerovou terminologií all-in, což může také dopadnout naprostou celospolečenskou nedůvěrou ve vědu a následným pádem vědy z osvíceneckého piedestalu. To by samozřejmě přineslo revoluci, ale asi ne takovou, jakou si kdo může přát.
Daniel Zeman
|
Další články:
3. května 2024 17:08
3. května 2024 05:59
2. května 2024 06:00
1. května 2024 06:00
30. dubna 2024 06:01
|
Online diskuse
Vědci zachraňují cenné genetické populace smrku ztepilého
4. května 2024 05:51
PRAHA (Ekolist) - V posledních letech dochází k oslabení populací smrku ztepilého dlouhodobými vysokými teplotami a následně v důsledku kůrovcové kalamity. K oslabení zastoupení smrku v předchozím období minulého století došlo i v důsledku poškození průmyslovými imisemi. Proto se vědci snaží zachránit a zachovat alespoň některé vybrané nejcennější zbytkové populace a získat více informací o přeživších jedincích či porostech smrku. Přes určité vznikající averze k pěstování smrku ztepilého zůstává tato dřevina naší nejrozšířenější jehličnatou dřevinou, která na svá přirozená stanoviště z lesnického hlediska patří, ať již jako hlavní dřevina nebo dřevina přimíšená.
(Celý text)
Hladík: Novela vodního zákona by měla zabránit možnému vzniku havárií
4. května 2024 01:44
PRAHA (ČTK) - Novela vodního zákona má pomoct předcházet dalším haváriím a případně urychlit a zjednodušit jejich řešení, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela je odpovědí na otravu Bečvy v roce 2020. Legislativně definuje jasná a striktní pravidla k vyšetřování budoucích havárií a zavádí kontinuální sledování největších znečišťovatelů. Včera novelu schválila Sněmovna, nyní míří do Senátu.
(Celý text)
Výzkum: Ovzduší v Tišnově zhoršují domácí topeniště víc než doprava
4. května 2024 01:40
TIŠNOV (ČTK) - Kvalitu ovzduší v Tišnově na Brněnsku v zimě víc zhoršují domácí topeniště než například znečištění z dopravy. V osm měsíců trvajícím měření to zjistili odborníci z Centra dopravního výzkumu, kteří mapovali koncentrace aerosolových částic na osmi místech ve městě.
(Celý text)
Intersucho: Postupující sucho působí zemědělcům čím dál větší potíže
4. května 2024 01:17
(ČTK) - Postupující sucho v některých částech Česka působí zemědělcům stále větší potíže. V mnohých regionech v dubnu pořádně nepršelo a zaseté jarní plodiny zatím čekají na vodu, aby vůbec vzešly. Vyplývá to z hlášení zemědělců pro web Intersucho. Někteří už očekávají snížení výnosů. Kromě sucha navíc škodil v minulých dnech i mráz, který páchal škodu nejen na ovocných stromech a vinicích.
(Celý text)
Anketa: On-line supermarkety stále nejvíce využívají auta se spalovacími motory
4. května 2024 01:10
(ČTK) - K rozvozu nákupů on-line supermarkety v Česku stále nejvíce využívají auta s klasickými spalovacími motory. Některé z nich mají ve své flotile také vozidla, která jezdí na zemní plyn CNG. Vyplývá to z ankety ČTK mezi prodejci. Elektrickými dodávkami nákupy zčásti doručuje služba Rohlík.cz, v letošním roce se je chystá zařadit e-shop Billa. Státy Evropské unie se v říjnu loňského roku dohodly na pravidlech, která od roku 2035 prakticky znemožní prodej nových aut s klasickými spalovacími motory.
(Celý text)
Plzeňská zoo má dva nové velbloudy, narozené mládě a samce dovezeného z Německa
4. května 2024 00:43
PLZEŇ (ČTK) - O dva nové členy se v dubnu rozrostlo stádo velbloudů dvouhrbých v plzeňské zoologické zahradě. Nejdříve se 2. dubna narodila samici Tereze samička, 10. dubna pak chovatelé přivezli z Německa chovného samce Jafara. Nahradí dvaadvacetiletého Mulisáka, který nečekaně uhynul v lednu. Velbloudí stádo je tak pětičlenné, informovala na stránkách zahrady zooložka Miroslava Palacká.
(Celý text)
Stavba plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále jde podle plánu
4. května 2024 00:35
ROHATEC (ČTK) - Stavba nové plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále pokračuje podle harmonogramu, informoval tento týden na kontrolním dni ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nová plavební komora umožní splavnění dalších sedmi kilometrů až do Hodonína. Jde o úsek, kde je tok přirozenou hranicí mezi Českem a Slovenskem. Díky stavbě za 340 milionů korun by měly první lodě doplout do Hodonína v roce 2026.
(Celý text)
Muzeum Semenec v Týně nad Vltavou otevřelo novou výstavu Labyrint
4. května 2024 00:19
TÝN NAD VLTAVOU (ČTK) - Přírodovědné muzeum Semenec v Týně nad Vltavou na Českobudějovicku si připomíná 30 let od vzniku areálu, ve kterém se zaměřují na přírodu. Na ploše čtyř hektarů nejprve v 90. letech vznikla záchranná stanice pro handicapovaná zvířata z volné přírody a v roce 2013 tam vybudovali přírodovědné muzeum. Ve středu 1. května otevřelo venkovní výstavu Labyrint. Nedávno vysázený kruhový labyrint z keřů doplní expozice koláží na téma knihy Jana Amose Komenského Labyrint světa a ráj srdce, řekla ČTK provozovatelka muzea Semenec Barbora Šímová.
(Celý text)
Výborný: V Česku se letos kvůli mrazům sklidí 30 300 tun ovoce místo 138 000 tun
3. května 2024 21:42
PRAHA (ČTK) - V Česku se letos kvůli silným mrazům místo 138 000 tun ovoce sklidí asi 30 300 tun. Po jednání se zástupci ovocnářů, vinařů a lesních školek to tento týden uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Pro všechny pěstitele, jejichž produkce byla poškozena mrazem, je podle něj ministerstvo zemědělství (MZe) připraveno aktivovat program na řešení rizik a krizí v zemědělství. Materiál v úterý předloží vládě. Prioritou přitom podle Výborného budou právě ovocnáři, u kterých se ministr chce navíc zaměřit na ty pěstitele, kde škody přesahují 50 procent. Nejhorší sklizeň ovoce od 90. let byla v roce 2011, kdy činila 101 249 tun.
(Celý text)
Vědci poprvé spatřili, jak si orangutan ošetřil otevřenou ránu léčivou rostlinou
3. května 2024 19:43
(ČTK) - Vědci v Indonésii pozorovali orangutana sumaterského, jak si sám léčil velké zranění na tváři rostlinnou pastou. Je to podle nich patrně poprvé, co se podařilo zaznamenat volně žijícího živočicha, jak pečuje o otevřenou ránu pomocí rostliny s prokazatelně léčivými účinky. Poté, co výzkumníci viděli, jak si samec, kterého pojmenovali Rakus, přikládá obklad na obličej, se rána do měsíce zcela zahojila, uvedl dnes server BBC News.
(Celý text)
Vědci jsou proti stavbě malé vodní elektrárny na Vltavě na Českokrumlovsku
3. května 2024 19:15
ČESKÉ BUDĚJOVICE (ČTK) - Vědci z českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR jsou proti přehrazení řeky Vltavy pod zříceninou Dívčí Kámen na Českokrumlovsku. Soukromý investor tam připravuje výstavbu malé vodní elektrárny. Vědci uvedli, že projekt může způsobit řadu nepříznivých vlivů a úbytek vzácných druhů rostlin i živočichů. ČTK o tom informovala mluvčí biologického centra Daniela Procházková.
(Celý text)
Sněmovna schválila novelu, která má omezit rizika havárií na řekách
3. května 2024 19:04
PRAHA (ČTK) - Omezit rizika havárií na řekách a upřesnit pravomoci úřadů při jejich likvidaci má novela vodního zákona, kterou dnes schválila Sněmovna. Havárie na vodách se podle ní budou nahlašovat hasičům. Schválená předloha také zavádí registr výpustí ze zdrojů znečištění. Největší znečišťovatelé budou muset průběžně sledovat vybrané ukazatele kvality vypouštěných vod. Původně jim podle vládního návrhu měla přibýt povinnost kontinuálního měření. Sněmovna ale tuto povinnost změnila na nepřetržité sledování znečištění odpadních vod. Předloha, která reaguje především na otravu Bečvy z roku 2020, nyní zamíří do Senátu.
(Celý text)
České zemědělství je o krok blíž k energetické revoluci: poslanci schválili uzákonění agrovoltaiky
3. května 2024 16:59
PRAHA (Ekolist) - Poslanecká sněmovna dnes ve třetím čtení schválil novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která mimo jiné povolí souběžné využívání půdy pro zemědělskou i energetickou produkci pomocí solárních panelů umístěných u plodin za zákonem stanovených podmínek, tedy takzvanou agrovoltaiku. Čeští zemědělci tak budou moci lépe chránit své plodiny před nepříznivým počasím a zároveň získat nový zdroj příjmů díky produkci bezemisní solární energie, uvedl Svaz moderní energetiky.
(Celý text)
Kam za Vítáním ptačího zpěvu?
3. května 2024 14:30
PRAHA (Ekolist) - Mezi nejsilnější zážitky v přírodě patří poslech ranního koncertu ptáků. Pro to stojí za to si přivstat.
(Celý text)
Bouře v JAR vyplavila na pláže více než 500 želvích mláďat. A odhalila, jak moc jsou želvy vystaveny mikroplastům
3. května 2024 11:57
KAPSKÉ MĚSTO (ČTK) - Více než 500 mláďat mořských želv vyplavila na pobřeží Jihoafrické republiky silná bouře. Malé želvičky patřící většinou k ohroženému druhu kareta obecná našli na pobřeží lidé, kteří je odnesli do záchranného střediska pro želvy v akváriu Two Oceans v Kapském Městě, informovala dnes agentura AP. Nenadálá událost zároveň poskytla odborníkům a ochráncům přírody cenné informace o běžném nebezpečí, které želvám v oceánech hrozí. Navzdory svému nízkému věku stihly želvy už pozřít v oceánu nemálo kousků plastů.
(Celý text)
Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy Sněmovna schválila v mírnější podobě
3. května 2024 11:55
PRAHA (ČTK) - Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy Sněmovna schválila v mírnější podobě, než jak ji navrhla vláda. Do vládní předlohy doplnila zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. Upravenou novelu nyní dostanou k posouzení senátoři.
(Celý text)
Agrární komora chce kvůli mrazům peníze také pro pěstitele zeleniny či brambor
3. května 2024 11:51
PRAHA (ČTK) - Agrární komora (AK ČR) požaduje po ministerstvu zemědělství peníze také pro další odvětví zasažená mrazem. Výrazně poškození jsou podle komory například pěstitelé zeleniny, brambor, klasických polních plodin či cukrovky a dubnové mrazy zasáhly také lesní školky. Prezident Agrární komory Jan Doležal o maximální možnou mimořádnou finanční podporu požádal ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) v dopise, který má ČTK k dispozici. Výborný na síti X uvedl, že se o dopise dozvěděl z médií, a navíc těsně před briefingem, označil proto takové jednání za neférové. Mluvčí AK ČR Barbora Pánková na dotaz ČTK uvedla, že dopis byl odeslán včera dopoledne standardní cestou tak, aby ministr měl podklady co nejdříve.
(Celý text)
Zdokumentovaný lov srnce obojkovanými vlky na severu Čech. Jak často vlci loví v intravilánu?
3. května 2024 05:42
PRAHA (Ekolist) - Dne 23. dubna 2024 obdržel tým České zemědělské univerzity, který realizuje telemetrický výzkum vlka v oblasti NP České Švýcarsko v rámci projektu Interreg Redema, informace o lovu srnce obecného minimálně dvěma vlky na okraji městského intravilánu. Jde o město Mikulášovice v okrese Děčín v okrajové oblasti národního parku České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce.
(Celý text)
MŽP povolilo průzkumné práce kvůli lithiu v obci Rožná na Žďársku
3. května 2024 01:14
(ČTK) - Ministerstvo životního prostředí (MŽP) povolilo stanovení průzkumného území pro případnou těžbu lithia v obci Rožná na Žďársku. Podle úřadu nebyl žádný zákonný důvod žádosti, kterou kvůli prozkoumání ložisek nerostu podala společnost Geomin, nevyhovět. ČTK to dnes sdělila mluvčí ministerstva Veronika Krejčí. Rozhodnutí je zatím nepravomocné. Obec, která s žádostí nesouhlasí, chce proti němu podat rozklad, řekl ČTK starosta Rožné Libor Pokorný (SOCDEM).
(Celý text)
V pražské zoo se narodil orangutan sumaterský
3. května 2024 01:12
PRAHA (ČTK) - V pražské zoologické zahradě se narodil orangutan sumaterský. Mládě už pije mateřské mléko a podle prvních pozorování je vitální. Zatím není jasné, zda jde o samečka, nebo samičku. Je to první mládě jedenáctileté samice Diri, která přišla na svět rovněž v Troji. Otcem je dvaadvacetiletý samec Pagy. Pavilon Indonéská džungle zůstává otevřený, návštěvníci tak mohou spatřit vzácný přírůstek už nyní, informovala zoo.
(Celý text)
V pražské zoo se narodil orangutan sumaterský
3. května 2024 01:12
PRAHA (ČTK) - V pražské zoologické zahradě se narodil orangutan sumaterský. Mládě už pije mateřské mléko a podle prvních pozorování je vitální. Zatím není jasné, zda jde o samečka, nebo samičku. Je to první mládě jedenáctileté samice Diri, která přišla na svět rovněž v Troji. Otcem je dvaadvacetiletý samec Pagy. Pavilon Indonéská džungle zůstává otevřený, návštěvníci tak mohou spatřit vzácný přírůstek už nyní, informovala zoo.
(Celý text)
Vojtěch Pecka: Klimatické omyly Petra Pokorného
Petr Pokorný: Jak je to s mými klimatickými omyly?
Vojtěch Pecka: Konečně! Skupina českých inženýrů vyřešila klimatickou krizi. Bezbolestně
Jiří Malík: Proč je léto už počátkem dubna?