titulní strana > co píší jiní
V roce 2050 dosáhneme cíle klimatické neutrality. Co bude dál?
16. června 2021 03:00
() - Zapomeňme aspoň na chvilku na pesimistickou realitu současnosti a pomysleme na veskrze pozitivní budoucnost. Dobu kolem roku 2050, kdy se nám podaří to, co dnes považujeme z nejrůznějších důvodů za téměř nemožné. Tedy efektivní utlumení růstu emisí a dosažení uhlíkové neutrality. Co přijde potom? Jaký bude mít lidstvo další cíl?

Pro tohle tvůrčí snění není úplně podstatné, jak jsme se k net zero bilanci skleníkových plynů ode dneška za devětadvacet let dopracovali. Dost dobře to mohlo být masivní adopcí obnovitelných zdrojů energie, elektrifikací automobilové přepravy, konzumací laboratorně pěstěného masa a zalesňováním kontinentů. A čert ví ještě čím. Prostě si představme, že to, k čemu se zatím upsalo 121 z cirka 196 států světa, došlo svého naplnění. Podařilo se nám udržet průměrný nárůst globální teploty pod 1,5 °C, jak jsme si předsevzali. Co budeme dělat dál?

Rok 2050 není cíl, spíš další start

V onom památném roce 2050 můžeme sice s nadějí vyhlížet 10 let kupředu (protože Čína přislíbila svou uhlíkovou neutralitu až na rok 2060), ale jinak tím pro nás práce rozhodně nekončí. Jedna věc je totiž uhlíkovou neutralitu dosáhnout a úplně jiná pak ji udržet.

Do budoucnosti zatím nemáme v ruce nic. Tedy, kromě nejasné představy o tom, že nulová emisní bilance nám stačit nebude a že bude třeba umazat i staletí uhlíkových emisí z historie.
Do budoucnosti zatím nemáme v ruce nic. Tedy, kromě nejasné představy o tom, že nulová emisní bilance nám stačit nebude a že bude třeba umazat i staletí uhlíkových emisí z historie.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Foto-Rabe / Pixabay

Zvlášť na planetě, kde bude žít něco mezi 9,8-11 miliardami lidí, u nichž budeme společně zajišťovat naplnění 17 cílů udržitelného rozvoje. Včetně těch, které se v souladu se současnou klimatickou politikou zdají být lehce v rozporu. Jako například přiměřený růst ekonomiky, rozumná spotřeba a produkce nebo dostatek potravin a blahobyt bez chudoby pro všechny. Nicméně, až se nám tohle všechno nejpozději v roce 2050 podaří splnit, zjistíme, že to vlastně nestačí.

Oxid uhličitý totiž nehraje podle našich pravidel. Sice patří k těm nejvýrazněji v atmosféře zastoupeným skleníkovým plynům - ale zdaleka ne k těm nejsilnějším. Třeba takový metan, chlorofluorouhlovodíky CFC nebo oxid dusný mají mnohem větší ránu. Jenže na rozdíl od nich je CO2 schopen v planetární atmosféře přetrvávat opravdu hodně dlouho. Zhruba 300-1000 let.

Takže ono tolik pozitivní dosažení klimatické neutrality (z definice: hospodářství s nulovými čistými emisemi skleníkových plynů) v roce 2050 změnu pro klima vlastně neznamená. Uhlíkové emise nastřádané dlouho před průmyslovou revolucí, před začátkem 20. století, před konferencí v Paříži, tam pořád ještě budou. A budou tam ještě staletí poté.

Víme, že 53 % z globálních emisí mělo v roce 2017 svůj původ v Asii. Jenže když začneme pracovat s vizí „emisí minulosti“, vypadá mapa největších znečišťovatelů rázem dočista jinak.
Víme, že 53 % z globálních emisí mělo v roce 2017 svůj původ v Asii. Jenže když začneme pracovat s vizí „emisí minulosti“, vypadá mapa největších znečišťovatelů rázem dočista jinak.

Tohle naakumulované množství uhlíku dosažení milníku net-zero z atmosféry nevymaže. Maximálně bude charakterizovat jasný zlom, od kterého se budeme snažit uhlík do atmosféry vlastními vlivy nevypouštět. Uhlík, v koncentraci momentálně nejvyšší za poslední 4 miliony let i v roce 2050 atmosféře přetrvá. A lidstvo bude muset začít řešit, jak jej z atmosféry vyvázat.

Uhlík v atmosféře nastřádaný za staletí

Což se samo o sobě jeví být o dost větší výzvou než „jen“ dosažení uhlíkové neutrality. Dílem i proto, že trumfové karty jako plošné vysazování stromů a proměnu globální energetiky hrajeme teď. A do budoucnosti zatím nemáme v ruce nic. Tedy, kromě nejasné představy o tom, že nulová emisní bilance nám stačit nebude a že bude třeba umazat i staletí uhlíkových emisí z historie. Tím se mimochodem otevírá prostor pro dost nepříjemnou debatu. V současnosti totiž není problém ukázat na ty největší znečišťovatele, producenty emisí.

Víme, že 53 % z globálních emisí mělo v roce 2017 svůj původ v Asii. A s 9,8 miliardami tun CO2, tedy 27 % světové bilance, to byla čistě záležitost Číny (zatímco tehdy evropská osmadvacítka s 3,5 miliardami tun CO2 stála za 9,8 % globálních emisí).

V součtu za období 1751-2017 už Čína nevypadá jako ten největší znečišťovatel, světovou jedničkou jsou Spojené státy americké. A stranou nemůže stát ani historie Evropy.
V součtu za období 1751-2017 už Čína nevypadá jako ten největší znečišťovatel, světovou jedničkou jsou Spojené státy americké. A stranou nemůže stát ani historie Evropy.

Jenže když začneme pracovat s vizí „emisí minulosti“, vypadá mapa největších znečišťovatelů rázem dočista jinak. V součtu za období 1751-2017 už Čína nevypadá jako ten největší znečišťovatel a světovou jedničkou jsou rázem Spojené státy americké (s nasčítanými 399 miliardami tun, tedy 25 % toho, co jsme jako lidstvo do atmosféry nejspíš dostali). A stranou nemůže stát ani historie Evropy (s 22 % podílem toho, co v atmosféře momentálně je).

Je skoro až k neuvěření, jak velký problém máme s utáhnutím globálních emisí nyní, když jde (v roce 2020) o nějakých 31,5 miliard tun CO2 – a přitom na nás v záloze číhá řešení (v případě Evropy) 353 miliard nastřádaných tun. Ti největší znečišťovatelé dneška, které tak rádi peskujeme, totiž zhusta nejsou největší znečišťovatelé minulosti. Za takovou Indií sice stojí dnes podíl 7 % globálních emisí, ale posčítáno za poslední staletí nesou jen břímě 3 %. Byly i časy, kdy produkce emisí Česka (tedy za časů Rakousko-Uherska) byla s celou Indií srovnatelná či vyšší. Takže se hodí férově doplnit, že do stavu celoplanetární klimatické krize nás všechny jen Indie nebo Čína nedostaly.

Pochopitelně, že tohle zamyšlení – kolik kdo přispěl a kolik by tedy měl odstranit - připomíná porcování dosud neuloveného medvěda. A hádka o tom, na jaký způsob a podle jakého receptu jej budeme připravovat, by nám určitě neměla zabránit vyrazit na lov. Rozhodně bychom ale měli mít alespoň rámcovou představu o tom, co bude následovat po roce 2050. Protože dosažení klimatické neutrality není naším skutečným cílem. Je jen bodem na hodně dlouhé cestě, které lidstvo musí urazit. A bylo by dobré vědět, kam vlastně tímhle směřuje.

Pořád ale platí, že rokem 2050 práce rozhodně nekončí, ale spíš začíná.

Další články:
26. července 2021 07:00
23. července 2021 07:00
22. července 2021 12:28
21. července 2021 14:27
16. července 2021 05:45

Online diskuse
Strany plánují chránit půdu a vodu či zvyšovat soběstačnost v potravinách
26. července 2021 11:45

PRAHA (ČTK) - Strany a koalice před říjnovými volbami ve svých programech slibují v zemědělství hlavně snahy o zachování či zvýšení soběstačnosti ve výrobě potravin, chtějí chránit zdroje, jako je voda nebo zemědělská půda. Mnohé z programů se ale zemědělstvím dopodrobna nezabývají.
(Celý text)

Kapacita výroby elektřiny z nefosilních paliv poprvé v Číně předčí uhlí
26. července 2021 11:38

PEKING (ČTK) - Kapacity výroby elektřiny z nefosilních paliv by v Číně letos poprvé měla překonat kapacitu výroby elektřiny z uhlí. Ve své zprávě to uvedla Čínská rada pro elektřinu (CEC). Podle ní celková kapacita výroby elektřiny v zemi letos dosáhne 2370 gigawattů (GW). Z toho kapacita uhelných elektráren bude činit 1100 GW a kapacita nefosilních zdrojů, včetně solárních, větrných, vodních a jaderných elektráren a elektráren na biomasu, dosáhne zhruba 1120 GW.
(Celý text)

Australská BHP bude dodávat nikl Tesle, její akcie stouply o 3,1 procenta
26. července 2021 11:35

MELBOURNE/PALO ALTO (ČTK) - Australská BHP Group oznámila, že bude dodávat nikl americkému výrobci elektromobilů Tesla. Akcie největší světové těžařské společnost si na australské burze s přispěním této zprávy připsaly přes 3,1 procenta.
(Celý text)

Lesní požáry na Sardinii zničily na 20.000 hektarů, evakuováno bylo 1500 lidí
26. července 2021 09:23

PRAHA (ČTK) - Italská vláda požádala Evropskou unii o pomoc s hašením lesních požárů na Sardinii, které tam vypukly v sobotu a dosud zničily na 20.000 hektarů porostu. Evakuováno kvůli nim muselo být na 1500 lidí, informovala dnes agentura ANSA. S lesními požáry od soboty bojují hasiči také na severovýchodě Španělska.
(Celý text)

Uhelné výsypky jako útočiště pro vodní organismy? Jistě!
26. července 2021 05:59

PRAHA (Ekolist) - K tomu, abyste do krajiny zasažené těžbou vrátili vodu, nemusíte dělat mnoho. Naprší sama. Pokud ale chcete, aby takto vzniklá vytvořená vodní plocha současně podporovala i rozmanitost a pestrost života ohrožených druhů hmyzu, dalších živočichů a třeba rostlin, se hodí pár praktických doporučení. Čeští biologové je představili svou studií, aktuálně publikovanou v Journal of Applied Ecology.
(Celý text)

Havlíček: Po zprovoznění nového bloku Dukovan lze postavit dva bloky Temelína
26. července 2021 01:58

TEMELÍN (ČTK) - Až bude hotový nový blok jaderné elektrárny Dukovany, mohly by se dostavět jeden nebo dva nové bloky jaderné elektrárny Temelíně. Dostavba v Temelíně by mohla být začátkem 40. let. Investorem by měl být ČEZ. Stát by mohl zkusit najít strategického partnera dostavby Temelína například ve Francii. Novinářům to dnes při prohlídce Temelína řekli premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
(Celý text)

Volně žijící sloni v Číně bojují s úbytkem vhodného prostředí
26. července 2021 01:56

PEKING (ČTK) - Pod pěší lávkou v provincii Jün-nan na jihozápadě Číny se na mýtině na okraji hustého lesa objevila osamělá slonice. Nevšímala si hustého deště ani shlukujícího se davu, zatímco se krmila trávou a koupala v čokoládově hnědé vodě.
(Celý text)

Sezona nemilosrdného honu na sardinky v Indickém oceánu vrcholí
26. července 2021 01:35

PRETORIA (ČTK) - Delfíni pronásledující z hladiny, žraloci z hloubky a ptáci ze vzduchu. Tak to vypadá z pohledu ohromných hejn sardinek, která se v této roční době tvoří v Indickém oceánu. Nikoho z predátorů nenechají lhostejným. Vody východně od Jihoafrické republiky se v zimním období, které teď panuje na jižní polokouli, stávají dějištěm migrace milionů ryb a honu na sardinky, který vrcholí v červenci.
(Celý text)

Bylinkářka Trebenová přispěla k obnovení zájmu o přírodní medicínu
26. července 2021 01:00

GRIESKIRCHEN/PRAHA (ČTK) - Rakouská spisovatelka a bylinkářka Maria Trebenová, která zemřela před 30 lety, 26. července 1991, je vnímána jako průkopnice obnoveného zájmu o přírodní a tradiční medicínu na konci dvacátého století. Její publikace byly v devadesátých letech velmi žádané i v ČR. Krom rozsáhlých znalostí bylin byla specialistkou na bylinnou léčbu a alternativní léčebné postupy, ve kterých navázala na tradici bavorského faráře Sebastiana Kneippa.
(Celý text)

Ministerstvo průmyslu předloží v pondělí vládě vodíkovou strategii ČR
26. července 2021 00:12

PRAHA (ČTK) - Ministerstvo průmyslu a obchodu předloží v pondělí vládě ke schválení vodíkovou strategii ČR. Cílem dokumentu je redukce emisí skleníkových plynů a zároveň podpora hospodářského růstu, uvedla minulý týden na mezinárodní konferenci v Praze náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro hospodářskou politiku a podporu podnikání Silvana Jirotková.
(Celý text)

Kolik oxidu uhličitého uvolní do ovzduší rytím půdy divoká prasata? Není to zanedbatelné, zjistili vědci
25. července 2021 07:02

PRAHA (Ekolist) - Většina uhlíku uloženého v půdě se uvolňuje do ovzduší působením lidské činnosti, především změnou ve využívání půdy. Vědce z University of Queensland a University of Canterbury ale v nové studii zajímalo, kolik uhlíku, respektive oxidu uhličitého, se dostává do ovzduší rozrýváním půdy, které mají na svědomí divoká prasata. Ta patří mezi světově nejrozšířenější pozemské savce.
(Celý text)

Znáte všechny české hady? Představuje je nová expozice v pražské zoo
25. července 2021 02:00

PRAHA (ČTK) - V české přírodě se lze setkat s nejedovatými užovkami obojkovou, podplamatou, stromovou a hladkou a jedovatou zmijí obecnou. Pro laika je však mnohdy obtížné je rozeznat. Rozdíly mezi hady, žijícími v Česku, má za cíl ukázat nová edukační expozice v zoologické zahradě v Praze. Hadi u nás patří k ohroženým druhům, sdělil kurátor plazů Petr Velenský.
(Celý text)

Češi mají podle prodejců stále větší zájem o ekologické produkty
25. července 2021 01:35

PRAHA (ČTK) - Češi mají podle prodejců, které ČTK oslovila, stále větší zájem o ekologické produkty. Roste podle nich poptávka také po stáčených ekologických prostředcích. Na českém trhu se objevují nové značky, v polovině července e-shop v České republice a na Slovensku spustila americká značka ekologického praní a čištění The Laundress, zjistila ČTK.
(Celý text)

Táborská zoo poprvé odchovala mláďata ohroženého puštíka bradatého
25. července 2021 01:08

TÁBOR (ČTK) - Pár sov puštíka bradatého odchoval v táborské zoologické zahradě tři mláďata. Jde o sovy zařazené na seznamu ohrožených druhů. V Táboře se je podařilo odchovat poprvé od roku 2015, kdy zahrada vznikla. V prvním měsíci života jsou puštíci slepí a hluší, až poté opouští hnízdo. Během této doby byla voliéra návštěvníkům nepřístupná, řekl ČTK mluvčí Filip Sušanka.
(Celý text)

Němec zavolal polici na pářící se ježky, spletl si je s raněnou bachyní
25. července 2021 00:18

BERLÍN (ČTK) - Dva zamilovaní ježci byli při páření natolik hlasití, že na ně muž z jihoněmeckého Švábska zavolal policii. Do telefonu strážníkům řekl, že ve vysoké trávě na jeho zahradě se nejspíše ukrývá raněné zvíře, informovala agentura DPA.
(Celý text)

Ulici v centru Olomouce ozdobí 279 zavěšených duhových větrníků
25. července 2021 00:14

OLOMOUC (ČTK) - Jednu z ulic v centru Olomouce postupně ozdobí 279 duhových větrníků, zavěšeny budou nad hlavami procházejících lidí v pětimetrové výšce. Mají tvar květiny, který stejně jako rozkvetlá výzdoba na náměstí odkazuje na Olomouc jako město květin, informovala mluvčí radnice Jana Doleželová. Větrníky zavěšují pracovníci pomocí vysokozdvižné plošiny na natažená ocelová lanka v ulici 28. října, v úseku od bývalé cukrárny Maruška po ústí k Hornímu náměstí.
(Celý text)

U novozélandských břehů uhynulo mládě kosatky, zachranáři marně hledali jeho matku
24. července 2021 18:57

WELLINGTON (ČTK) - U pobřeží Nového Zélandu uhynulo mládě kosatky, které tam uvázlo bez dospělých jedinců. Přes velkou snahu Novozélanďanů najít v oceánu jeho příbuzné a dostat ho k nim, se to nepodařilo. Informuje o tom server BBC.
(Celý text)

Výrobce palmového oleje přišel o certifikát udržitelného lesnictví. Investigace BBC odhalila vypalování lesa
24. července 2021 07:37

PRAHA (Ekolist) - Novinářům z britské BBC se podařilo odhalit, že korejská společnost Korindo systematicky a dlouhodobě vypalovala deštný prales v indonéské provincii Papua. Společnost úmyslné zakládání požárů popírá a tvrdí, že vznikaly samovolně v důsledku velkého sucha, nebo že je zakládali tamní domorodci, aby se zbavili krys obrovských.
(Celý text)

Některá stravovací zařízení jednorázové plasty z provozu už vyloučila
24. července 2021 01:54

PRAHA (ČTK) - Stravovací zařízení nečekají, až Sněmovna projedná návrh zákona, který zakazuje uvádět na trh jednorázové plastové kelímky, příbory či brčka. Některá tyto výrobky z provozu už vyloučila a nahradila je papírovými, dřevěnými a jinými alternativami. Zákazníky zároveň motivují, aby si k nápojům nebrali brčka nebo víčka. Lidem, kteří si přinesou vlastní hrnek, dávají slevu. Vyplývá to ze zjištění a ankety ČTK mezi provozovateli gastronomických provozů.
(Celý text)

V Indonésii postaví největší plovoucí solární elektrárnu na světě
24. července 2021 01:26

SINGAPUR (ČTK) - Singapurská společnost Sunseap Group plánuje postavit za dvě miliardy USD (43,5 miliardy Kč) největší plovoucí solární elektrárnu na světě a systém na skladování energie v sousední Indonésii. Elektrárna na vodní nádrži na ostrově Batam bude mít rozlohu zhruba 1600 hektarů, uvedla firma Sunseap v dnešním prohlášení.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 1546 | Další
< zpět na titulní stranu

Reklama