VRCHLABÍ (Správa KRNAP) - Dnes je tomu 48 let od doby, kdy byl vyhlášen nejstarší český národní park. 17. května 1963 byla završena snaha generací odborníků a vědeckých institucí o vyhlášení Krkonoš národním parkem. Tenko krok logicky navazoval na vyhlášení Karkonoskiego Parku Narodowego na polské straně hor o čtyři roky dříve (1959).

Krkonošský národní park byl vyhlášen především pro ochranu jedinečné arkto-alpínské tundry na hřebenech, výrazné stopy zalednění a drsného klimatu, subarktická rašeliniště, rozsáhlé lesní porosty a horské květnaté louky. Ochranu si zaslouží pozůstatky vlivu skandinávského ledovce (glaciální relikty) jako například všivec krkonošský, vrba laponská nebo slavík modráček tundrový, jehož izolovaná populace, čítající pouhých 25-30 párů, hnízdí právě na hřebenech Krkonoš. Unikátem je také například endemické společenstvo - morušková kleč.

Jedinečnost krkonošské přírody si uvědomovali i naši předchůdci. Jan Nepomuk hrabě Harrach zřídil v roce 1904 první krkonošskou rezervaci na Strmé stráni v závěru Labského dolu. Aktivity dalších milovníků krkonošské přírody, mezi které lze zařadit například Josefa Šourka, Zdeňka Pilouse či Jindřicha Ambrože, vyvrcholily v roce 1963 právě vyhlášením Krkonošského národního parku.

"Za dobu existence Krkonošského národního parku tu pracovalo množství znamenitých odborníků. Tím myslím jak externisty, kteří prováděli v Krkonoších výzkum, tak i zaměstnance Správy KRNAP. Jejich úsilím se podařilo vzácnou krkonošskou přírodu uchovat. My nyní navazujeme na jejich práci a jsme přesvědčeni, že naši následovníci docení kroky, které dnes děláme," říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka.

Správa KRNAP se snaží zachovat nebo zlepšit přírodní prostřední našeho nejstaršího národního parku. Přispívají k tomu i dlouhodobé ochranářské aktivity Správy KRNAP. Díky možnosti čerpat evropské dotace se Správě KRNAP navíc daří směrovat finanční prostředky do rozvoje turistické infrastruktury, oprav komunikací či do ochranářských opatření.

Zobrazení tiskové zprávy pro tisk