VRCHLABÍ (Správa KRNAP) - Správa Krkonošského národního parku kromě standardní ochrany vodních zdrojů na území KRNAP musí s ohledem na výkon státní správy v tomto území řešit i komerční využití vody. Nejčastěji se proto musí vyjadřovat k požadavkům skiareálů na čerpání vody z místního toku k zasněžování, řeší povolování malých vodních elektráren nebo uděluje výjimku pro povolování vodáckých závodů na Labi.

„Tlak na využívaní vody je velký. Je třeba pečlivě zvažovat, zda projekty nenaruší vodní bilanci. Pokud by se tak stalo, tak bude ohrožena zejména vodní fauna a flóra,“ říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. V současné době už má většina skiareálů technické zasněžování vyřešeno. Tam, kde to přírodě neškodí, berou vodu přímo z vodního toku. Některé skiareály si vybudovaly retenční nádrže, do nichž v průběhu roku přebytečnou vodu zachytí a v zimě ji využijí na zasněžování. Malé vodní elektrárny jsou obnovitelným zdrojem energie, přesto je k nim třeba, zvlášť v národním parku, přistupovat citlivě. Mohou totiž mít vliv na kolísání vodní hladiny, což může negativně působit na vodní organizmy. Proto Správa KRNAP pečlivě zvažuje každou žádost o vybudování nové vodní elektrárny právě s ohledem na jejich ochranu.

Zdánlivě malým, ve skutečnosti však citelným, zásahem do vodního prostředí je pořádání vodáckých závodů na Labi. Jejich tradice sahá až do roku 1956. Od letošního roku však nastanou dvě výrazné změny. „Právě s ohledem na ochranu přírody budou vodácké závody od letošního roku probíhat pouze jednou za dva roky. Správa KRNAP již v minulosti vyjadřovala obavy z dopadu těchto závodů na životní prostředí. Studie, která v loňském roce speciálně sledovala vliv zvýšených průtoků po dobu konání závodů na rybí společenstva, prokázala, že opravdu dochází k jejich poškozování. Po dohodě s organizátory budou nyní závody probíhat v dvouletém cyklu a i jeho dopady budeme průběžně monitorovat. Jedná se o podmínku nutnou pro možnou regeneraci rybí populace, ale také obojživelníků a ostatních druhů živočichů, obratlovců i bezobratlých, které jsou konáním závodů ovlivněny. Tou druhou změnou je postupný náběh i postupné odeznívání umělé povodňové vlny, která bude v souvislosti se závody vypuštěna z přehradní nádrže Labská,“ popisuje nově nastavený režim Hřebačka.

Nevětším problémem závodů byl dosud rychlý náběh i odeznění umělé povodňové vlny, která bývala se v souvislosti se závody vypouští z přehradní nádrže Labská. Tato vlna zanesla vodní organizmy[1] a ryby[2] do míst, kde po rychlém opadnutí uvízly a uhynuly. Odborníci také zjistili výrazné devastační účinky extrémních průtoků na ryby, které jsou vázány na dno či jeho sedimenty. Jde například o chráněnou vranku obecnou[3]. U některých ryb po závodech zaznamenali mechanické poškození povrchu těla. Z těchto důvodů Správa KRNAP podmínila povolení výjimky tím, že je nutné zajistit postupný náběh i postupné odeznívání umělé povodňové vlny, která bude v souvislosti se závody vypuštěna z přehradní nádrže Labská. Na rozdíl od let minulých tak letos budou mít vodní organizmy poprvé šanci se přirozeně s opadávající vodou vrátit do hlavního koryta.

Pokud by byly závody pořádány každoročně a současně by nebyl splněn požadavek postupného nárůstu a klesání hladiny řeky, bylo by ohrožení přírody příliš vysoké a logicky by tak převažoval zájem ochrany přírody a biotopu všech dotčených živočichů nad zájmem na pořádání závodů. To by znamenalo, že by závody nadále nemohly být pořádány.

Odborníci budou i v následujících letech sledovat, jak se daří populacím vodních organizmů právě s ohledem na tato přijatá opatření.

Světový den vody se od roku 1993 slaví 22. března. Spojené národy tento den navrhly v roce 1992 v rámci Agendy 21 na jednání UNCED v Rio de Janeiru v Brazílii. Důvodem je skutečnost, že na světě více než miliarda lidí trpí nedostatkem pitné vody. Tato skutečnost je důležitým faktem k celosvětové ochrany vody. V letošním roce je tématem "Čistá voda pro zdravý svět" a koordinátorem je UNEP.

Poznámky:

[1] Chrostíci, jepice, pošvatky

[2] Vranka obecná, pstruh potoční

[3] Vranka obecná patří mezi zvláště chráněné druhy živočichů dle § 48 odst. 1 zákona. Ve vyhlášce č. 395/1992 Sb., je zařazena mezi silně ohrožené druhy. Zároveň je druhem, který je předmětem ochrany Evropsky významné lokality Krkonoše.

Zobrazení tiskové zprávy pro tisk