PRAHA (MŽP ČR) - Investice do životního prostředí v České republice může Evropská unie v letech 2004-2006 podpořit částkou až 500 milionů eur. Zdrojem budou Strukturální fondy a Fond soudržnosti. Z fondu ISPA již ČR získala 159 milionů eur na projekty v oblasti životního prostředí. Dále Česká republika získala z fondu Phare celkem 841 milionů eur a na pomoc České republice postižené loňskými povodněmi se Evropská komise koncem listopadu 2002 rozhodla uvolnit z nově vzniklého evropského Fondu solidarity 129 milionů eur (3,78 mld. Kč).

Strukturální fondy a Fond soudržnosti
Po vstupu do EU bude ČR moci čerpat stejně jako ostatní členské státy finanční prostředky ze Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti (Kohezní fond). ČR má z Fondu soudržnosti přiděleno 418 milionů eur a ze Strukturálních fondů 83 mil. eur pro oblast životního prostředí (týká se to období let 2004 – 2006, po vstupu do EU).
Investice v České republice budou zaměřeny především do oblasti ochrany vod, nakládání s odpady, kvality ovzduší a odstraňování starých ekologických zátěží.


Fond soudržnosti
Projekty pro Fond soudržnosti musí mít objem minimálně 10 milionů eur.

Priority Fondu soudržnosti v oblasti životního prostředí:

· Projekty, které naplňují následující cíle ekologické politiky EU
- uchování, ochrana a zlepšení kvality životního prostředí,
- ochrana zdraví obyvatelstva,
- šetrné a racionální využívání přírodních zdrojů.
· Projekty, které vyhovují principům EU uplatňovaným v ochraně životního prostředí
- princip prevence,
- princip řešení škod u zdrojů,
- princip “znečišťovatel platí”.

Z posouzení vývoje a současného stavu životního prostředí, investiční náročnosti a charakteru přetrvávajících problémových oblastí vyplývají následující prioritní oblasti Fondu soudržnosti:
1. zajištění množství a jakosti vod (pitné vody a odpadních vod)
2. nakládání s odpady
3. kvalita ovzduší
4. odstraňování starých zátěží.
Výběr a řízení projektů Fondu soudržnosti (podle současného návrhu):

a) Na úrovni krajů – vedoucí složkou budou krajské úřady, spolupráce SFŽP a MŽP
· evidence zdrojů znečištění, neodpovídajících normám – potenciálních projektů
· inicializace projektů, návrhy sdružování projektů do skupin projektů
· tlak na potenciální žadatele, aby připravili žádosti
· informace pro žadatele o možnostech a podmínkách fondů EU
· evidence žádostí z dotčeného kraje a stanovení “krajského pořadníku”, který bude pravidelně předáván implementační agentuře.

b) Na úrovni implementační agentury
· přijímání žádostí
· pomoc a konzultace žadatelům při vypracovávání všech stupňů žádostí
· oficiální registrace žádostí
· vyhodnocení žádostí
· předložení vyhodnocených žádostí Pracovní skupině Fondu soudržnosti.

c) Na centrální úrovni – MŽP
· hodnocení projektů z hlediska EIA
· schvalování žádostí
· jednání s Evropskou komisí
· postoupení schválených žádostí Národnímu koordinátorovi FS (MMR).


Strukturální fondy v sektoru životního prostředí

Sektor životního prostředí bude financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (European Regional Development Fund – dále jen ERDF). ERDF - komplexním cílem je podpora hospodářské a sociální soudržnosti snižováním regionálních rozdílů a podílením se na obnově a rozvoji regionů. ERDF se podílí na “financování produktivních investic pro vytvoření a uchování pracovních míst a investic do infrastruktury”. Vzhledem k tomu, že v uplynulém finančním období představovaly výdaje tohoto fondu téměř polovinu veškerých finančních prostředků vynaložených v rámci strukturálních fondů, je zřejmé jeho dominantní postavení mezi strukturálními fondy. Výše podpory z ERDF se pohybuje v rozmezí 15–75% celkových přípustných nákladů na opatření v závislosti na typu projektu. Podporu lze využít především ve veřejném sektoru. Zmíněná podpora musí být v souladu s předpisy ES v oblasti konkurence a nesmí narušovat pravidla hospodářské soutěže, což znamená, že nelze očekávat podporu pro velké průmyslové podniky.


Operační program Infrastruktura
Hlavním programovým dokumentem pro využívání prostředků ERDF pro oblast životního prostředí je (OP Infrastruktura), vzniklý sloučením původně samostatných OP Životní prostředí a OP Doprava.
Program má čtyři priority:
· Priorita 1 – Modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury celostátního významu
· Priorita 2 – Snížení negativních důsledků dopravy na životní prostředí
· Priorita 3 – Zlepšování environmentální infrastruktury
· Priorita 4 – Technická pomoc

Životního prostředí se týká priorita 3 “Zlepšování environmentální infrastruktury”, která je prioritně zaměřena na podporu opatření pro implementaci předpisů ES a také opatření na zlepšování retenční schopnosti krajiny. V rámci této priority budou podporována následující opatření: Opatření typy projektů
3.1. Obnova environmentálních funkcí území Zlepšování retenční schopnosti krajiny a revitalizace vodních toků se zřetelem na ochranu biodiverzity
3.2. Ochrana vod Výstavba a rekonstrukce kanalizací, čistíren odpadních vod; budování zařízení na zpracování kalů z ČOV
3.3. Ochrana ovzduší a klimatu Zavádění šetrných technologií při spalování
Snižování emisí těkavých organických látek
3.4. Nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží Budování integrovaných systémů pro sběr a využití odpadů
Rekultivace a sanace starých ekologických zátěží

Na OP Infrastruktura bylo vyčleněno 13,5% celkové alokace ČR pro Cíl 1, tj. 173 mil. € v letech 2004-2006 (ceny roku 1999), z toho je na prioritu 3 “Zlepšování environmentální infrastruktury” vyčleněno 80,8 mil. €.

Řídícím orgánem OP Infrastruktura je Ministerstvo životního prostředí, které úzce spolupracuje s Ministerstvem dopravy. Implementací projektů v oblasti životního prostředí byl pověřen Státní fond životního prostředí, který tak naváže na funkci implementační agentury nástroje ISPA.

OP Infrastruktura byl zaslán v dubnu 2003 Evropské komisi, během roku 2003 bude probíhat vyjednávání programu. K vlastní realizaci je potřeba vypracovat tzv. programový dodatek, který stanoví detailnější pravidla pro realizaci programu. Tento dokument se v současné době připravuje a jeho dokončení se očekává na podzim 2003. Zároveň probíhá příprava administrativních struktur a příprava metodických dokumentů (např. formulář žádosti).

(Plné znění OP Infrastruktura je zveřejněno na webových stránkách MŽP.)


Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ)

OP RLZ vymezuje priority a opatření v sektoru rozvoje lidských zdrojů pro realizaci pomoci v rámci Cíle 1 (tj. podpora rozvoje regionů EU, kde je HDP na obyvatele nižší než 75 % průměru) ze strukturálních fondů EU. OP RLZ bude spolufinancován z Evropského sociálního fondu (ESF).
Globálním cílem OP RLZ je “vysoká a stabilní úroveň zaměstnanosti, založená na kvalifikované a flexibilní pracovní síle, integraci sociálně vyloučených skupin obyvatelstva a konkurenceschopnosti podniků, při respektování principů udržitelného rozvoje”.

Řídícím orgánem OP RLZ je MPSV. Na základě rozhodnutí o monofondovosti sektorových operačních programů byla do OP RLZ zařazena také samostatná opatření, která budou zajišťována i jinými resorty, než MPSV (jmenovitě MMR, MPO, MŠMT a MŽP). MŽP se týká opatření 4.3 “Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta a zapojení občanů v ochraně životního prostředí”.


Ostatní strukturální fondy
Opatření na ochranu životního prostředí jsou obsažena i v některých dalších operačních programech – např. ve Společném regionálním operačním programu (SROP) je priorita “Zlepšování životního prostředí v obcích a regionech”, OP Průmysl a podnikání zahrnuje opatření na zvýšení energetické účinnosti a úspory energie, OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství obsahuje mimo jiné aktivity v lesním hospodářství (např. zalesňování zemědělsky nevyužívaných půd) a opatření na zlepšení welfare hospodářských zvířat.

Předvstupní fondy

EU nabídla kandidátským zemím několik rozsáhlých programů. Jedním z nich je program Phare, který Česká republika využívá již více než 10 let.

Phare
Program Phare se skládá z programových celků: Národního programu Phare, programů přeshraniční spolupráce a Mnohonárodních programů Phare. Národní program Phare je zaměřen na dva cíle: posilování institucí a investiční podporu projektů. V oblasti posilování institucí Phare podporuje zejména národní a regionální instituce. V letech 1993 – 2001 bylo z programu Phare poskytnuto 20,750 mil. eur do oblasti ochrany životního prostředí. Národní programy obsahují zejména projekty přímo zaměřené na přípravu ČR na členství v EU. Jsou to projekty pro českou veřejnou správu, které napomáhají přejímání a implementaci legislativy ES. Projekty mají formu twinningu, tj. přímé dlouhodobé spolupráce administrativy členských a kandidátských zemí (cca 18 měsíců), technické asistence a investic.

Programy přeshraniční spolupráce (Cross-border Co-operation) jsou přípravou na účast v iniciativě ES INTERREG. Česká republika v současnosti získává v rámci programů přeshraniční spolupráce přibližně 19 mil. EUR ročně.

Mnohonárodní programy jsou přizpůsobeny společným potřebám kandidátských zemí. Zahrnují oblast ekonomického výzkumu, ochrany životního prostředí, sociální politiky a bezpečnosti práce, politiku ochrany spotřebitelů, podpory malého a středního podnikání, atd.

V letech 2001 – 2003 se Phare soustředí na podporu klíčových oblastí přípravy na vstup ČR do EU. V životním prostředí to je především oblast ochrany vod, integrované prevence znečištění, nakládání s odpady, ochrana ovzduší, dopad na životní prostředí. Dále se Ministerstvo životního prostředí snaží prostřednictvím Phare podpořit krajské úřady (školení, kancelářská a výpočetní technika, atd.)

Posledním programem Phare je Phare 2003, jehož projekty budou ukončeny v roce 2004 – 2005. Tím program Phare v České republice zanikne.

ISPA (příprava na Fond soudržnosti )

Fond ISPA je výukový program pro přípravu kandidátských zemí na využívání Fondu soudržnosti. ISPA není předstrukturální, ale předkohezní fond. Funguje podobně jako Fond soudržnosti Evropské unie, není tedy řízen regionálně, ale centrálně a jde vždy o podporu velkým infrastrukturním projektům v sektoru dopravy a životního prostředí.

Projekty fondu ISPA – životní prostředí musejí být v souladu se třemi základní prioritami:
1) zajištění množství a jakosti vod
2) kvalita ovzduší a ochrana klimatu
3) nakládání s odpady

Z celkového rozpočtu ISPA za rok 2000 - 2002 bylo pro sektor životního prostředí přiděleno celkem použito 156 milionů eur (4,7 mld. Kč) na devět velkých infrastrukturních projektů v oblasti životního prostředí.
ISPA financuje maximálně do 75 % nákladů na projekt, zbývající část je kryta z českých finančních zdrojů, případně z mezinárodní finanční instituce jako je Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD). Peníze jsou přidělovány na každý projekt jednotlivě.

V letech 2000 – 2002 schválila Evropská komise celkem 9 projektů ISPA v oblasti životního prostředí.


SAPARD

Cílem programu SAPARD je zejména pomoc kandidátským zemím v oblasti zemědělské politiky, a to podporou investic do sektoru zemědělství a rozvoje venkova.

Z pohledu ochrany životního prostředí to jsou investice do zemědělského majetku (přirozené ustájení zvířat), obnova a rozvoj vesnic a venkovské infrastruktury. Dále podporuje metody zemědělské produkce určené k ochraně životního prostředí a uchování krajiny. Pro toto opatření bylo v ČR vybráno pět chráněných krajinných oblastí s rozdílným charakterem – část CHKO Bílé Karpaty, dále CHKO Blaník, Poodří, Litovelské Pomoraví a Moravský kras.

Zobrazení tiskové zprávy pro tisk