titulní strana > co píší jiní
Jsou lišejníky v sadu škodlivé?
22. února 2024 06:10
() - Začíná nám předjaří, a mnoho z nás už svrbějí ruce při pohledu na zahrádky, zahrady, políčka a sady. Zatím toho moc neraší, ale venku nemrzne. Nemám vyrazit na chvíli ven vyplet na podzim nestihnuté? Když je takhle teplo, nemám už vyset mrkev a ostříhat stromy? Mám už stříkat broskvoně proti kadeřavosti?

Tyto a jiné otázky si klade při podobném počasí jako je letošní únor nejeden zahrádkář. A k tomu se nám začínají rojit tu odborné, tu reklamní a jiné články a sdělení, co bychom na zahradách všechno měli provést. V nejedné redakci se zadá elévovi úkol napsat článek o tom, co dělat nebo nedělat, koupit a ošetřit.

Elév i staršina hledají a vyskočí na ně mezi jiným i vděčný evergreen – škodlivé lišejníky a mechy, se kterými je potřeba zatočit stůj co stůj, dokud není jiná důležitá práce, a hlavně, dokud je čas! Rychle a „se vší rozhodností“. Skvělé téma, něco někde postahují, stáhnou z fotobanky fotku lišejníku a článek je hotový. Umělá inteligence může také skvěle pomoci, zopakuje nejčastější pravdy a ještě vyrobí krásné věty. Nebudu vám sem uvádět odkazy, při zadání hesla „škodlivý lišejník“ jich v internetovém vyhledávači vyskočí tolik, že by to byla práce zbytečná.

Jak to ale s tou mnohokrát opakovanou škodlivostí lišejníků je? Musíme opravdu ve jménu úrody každé jaro vytahovat kartáče, zapínat vapku, přemýšlet, kolik zelené skalice či jiných fungicidů na stromy nastříkat a pak všechno mokré, odrhnuté za velkého nadávání sousedů spálit?

Lišejníky jako organismy

Škodlivost lišejníků je jedním z nejčastěji opakovaných mýtů, autoři se často zaštiťují i citacemi z různých zaručených zdrojů. Pojďme si základní argumenty rozebrat, nejdříve ale pár vět o lišejnících jako takových.

Lišejníky, nebo chcete-li lichenizované houby, jsou skupinou organismů, kde spolu partneři žijí v symbióze. Jejich základem jsou dvě složky: houbová a fotosyntetizující (kterou je nejčastěji zelená řasa nebo sinice). Tato základní symbióza, jak potvrzují recentní výzkumy mnoha vědeckých týmů, může být ještě rozšířena o jiné navázané mikroskopické houby, specifické bakterie nebo i další fotosyntetizující partnery, to bychom ale zabíhali do přílišných podrobností.

Soužití řas nebo sinic – „továrny na cukry“, u kterých je hlavním zdrojem energie sluneční záření s oxidem uhličitým ze vzduchu, a hub, které tvoří stélku (tělo) organismu a ta se přichycuje k substrátu, tak dává lišejníkům velké možnosti kde růst. Osidlují všechny možné povrchy od skal přes půdu až po stromy a keře, najdeme je na betonu, ale i na skle, asfaltu a třeba starých vracích aut. Stačí jim k životu světlo, vlhkost a živiny splachované po povrchu deštěm či se na nich zachycující ze vzduchu.

Pomocí sekundárních metabolitů (lišejníkových látek) jsou lišejníky schopné se bránit proti různým okusovačům, plísním či bakteriím i před nadměrným UV zářením. Mezi další vlastnosti patří možnost rychlého nastartování a uspání metabolismu v závislosti na vlhkosti stélky a slunečním záření, dlouhá životnost, odolnost proti nízkým teplotám a pomalý růst v řádu milimetrů za rok. Některé druhy, zejména epifytických (na dřevinách rostoucích) lišejníků, jsou poměrně náchylné ke znečištění ovzduší (imise SO2), narušení mikroklimatu stanoviště a jiným negativním vlivům.

Lišejníky si podklad často vybírají – různé epifytické druhy se vyskytují na různých dřevinách, přičemž jedním z nejdůležitějších faktorů je charakter kůry (borky) stromů – její kyselost a množství živin. Například třešně, slivoně, višně a hrušně mají kůru kyselou s hodnotou pH zhruba od tří do pěti. Naproti tomu starší jabloně a zejména ořešáky mají kůru téměř neutrální s pH blížícím se sedmi. Stromy s kyselou kůrou mívají kůru na živiny chudší, naproti tomu již zmíněné jabloně a ořešáky, zejména ty starší, ji mají na živiny bohatou.

Z povrchu kůry, zejména starší, se živiny pozvolna samovolně uvolňují, splachují se deštěm, kůra také zachytává prach z okolí. Staré stromy s rozpraskanou kůrou na kmeni a větvích déle udrží vlhkost, což také napomáhá rozvoji lišejníků. V sadu s různou druhovou skladbou a stářím ovocných stromů tak můžeme najít celou škálu různých druhů podle shora uvedených charakteristik.

Škodlivost lišejníků

Lišejníkům se přičítá mnoho nezdarů na zahradách a v sadech, pojďme si jednotlivá tvrzení rozebrat:

Lišejníky jsou parazité?

Není pravda, jak se mnohde píše, že lišejníky vysávají stromy, parazitují na nich. Jednoduše proto, že to neumějí. Jejich rhiziny, příchytná vlákna, se dokáží na podkladu jen držet, jsou maximálně schopny zachytit po kůře stékající vodu s rozpuštěným prachem a látkami vymývanými deštěm. Lišejníky nekonzumují žádnou část rostliny, neumějí narušovat pletiva lýka ani dřeva a cokoliv z nich aktivně získat. Lišejníky nejsou parazité.

Snižují plodnost?

Pěstitelé jsou často přesvědčeni, že jim lišejníky snižují plodnost ovocných dřevin. Není to pravda, neumějí to, protože nemají jak ovlivnit násadu květů ani vývoj plodů, nevypouštějí dovnitř stromu žádné látky, které by plodnost snižovaly.

Způsobují rozpraskání kůry?

Někdy se můžeme dočíst, že lišejník po několika letech způsobí hrubost a rozpraskanost borky, na které se přichytí. Není to tak, je to přesně opačně. Lišejník, aby mohl růst, se musí někde přichytit. A stejně jako horolezec se lépe chytne členité skály plné chytů, tak i lišejník to zvládne lépe na hrubém kmeni než hladké kůře, odkud klíčící výtrus či vegetativní úlomek smyje déšť a sfoukne vítr.

Způsobují snižování růstu rybízu a angreštu, když obalují větvičky?

I v ovocnářských poradnách si lidé někdy stěžují, že jim angrešt nebo rybíz pořádně neroste kvůli lišejníkům. Je to ale opět opačně – zababčený, neprostříhávaný rybíz neroste rychle, šestileté a starší větve daly lišejníkům dostatečný čas se vyvinout (odskočím-li k řezu ovocných keřů, u rybízů se doporučuje každý rok odstranit zhruba pětinu až třetinu nejstarších větví, aby řádně rostly a plodily – neznám nikoho, kdo by s plodností rybízu při tomto způsobu řezu měl problém, pokud nezahradničí na poušti či v bažině). A i angrešty po Němcích v bývalých horských vesnicích Šumavy jsou často obalené jak lišejníky, tak plody.

Ukrývají se v lišejnících škůdci?

Ano, hlavně lupenité a keříčkovité stélky mohou být a také často jsou úkrytem pro mnoho druhů hmyzu a dalších bezobratlých.

Ale jsou všichni bezobratlí opravdu jen škodliví? Lumčíci, škvoři, slunéčka a jejich larvy, draví roztoči – ti všichni se v lišejnících také schovávají a jak rádi je na zahrádce či v sadu vidíme požírat mšice, housenky obalečů, svilušky, hálčivce a další škůdce.

Terčník zední a terčovník odstávavý, jedny z nejběžnějších lišejníků na ovocných stromech.
Terčník zední a terčovník odstávavý, jedny z nejběžnějších lišejníků na ovocných stromech.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | David Svoboda

V lišejnících také mohou přezimovat výtrusy hub a pak může být pravdivý povzdech nejednoho zahrádkáře: „jablka mám kvůli tomu svinstvu strupatá, angrešt je plný padlí“. I zde ale existuje řešení, a tím je pěstování odrůd jablek rezistentních na strupovitost (a že jich nyní je, a jak dobrých, vyšlechtěných přímo u nás) a angreštů nenáchylných na americké padlí, které jsou také běžně k dostání.

Zvyšují vlhkost v koruně?

Je pravda, že při velmi bujném porostu lišejníků s keříčkovitými stélkami, hlavně v nevhodných podmínkách pro ovocné stromy (mrazové kotliny, horské oblasti, údolí řek s častými mlhami) mohou lišejníky zvyšovat vlhkost v koruně.

V podobných extrémních místech mohou lišejníky stínit mladým listům nebo, například když padá mokrý a těžký sníh, zatěžovat stromy a větve se pak mohou snadněji lámat. Takové stromy (ale i keře) se v našich podmínkách vyskytují snad jen ve starých neudržovaných sadech v horských oblastech. Přál bych vám vidět předloni na podzim švestky domácí u Srní na Šumavě, desítky let neošetřované a celé obalené lišejníky – ale ve stejném čase i celé modré lahodnými plody.

Variací na škodlivost lišejníků najdeme hodně. Podezřívám autory článků, že si někdy i přibarvují, co všechno se může přihodit, a pak také domýšlejí nejlepší způsoby odstranění. Ale dovedete si představit, co udělá takový rýžový kartáč, následné ostříkání vapkou, případně pak ještě natření popelem a zelenou skalicí? Jak se mohou narušit povrchová pletiva, zvýší se náchylnost k mrazovému praskání kmene a jak důležitou vstupní branou jsou trhliny v kůře pro opravdu patogenní houby?

Natření vápnem to může trochu eliminovat, ale výluh z popela určitě ne. Doporučované ošetření zelenou skalicí (síranem železnatým) či kuprikolem má na lišejníky často destrukční vliv, ale zdaleka ne tak stoprocentní, jak se udává – mnohé druhy mají schopnost škodlivé těžké kovy (měď) vytěsnit právě pomocí lišejníkových látek a pokračovat v růstu. Zdravotní závadnost kuprikolu a jeho náhražek také nemusí být zanedbatelná.

Někdy doporučované chemické směsi s organickými azolovými fungicidy pak mají mnoho vedlejších účinků, například na vzrůstající rezistenci hub obecně, z nichž některé jsou potenciálně patogenní i pro člověka. Ostatně úzká korelace výskytu lidských houbových patogenů rezistentních na léčiva s rozvolněnými pravidly pro používání organických fungicidů v zemích jako jsou USA či Indie je alarmující a je stále vážnějším problémem pro obyvatele (např. zde).

S různými tvrzeními by šlo polemizovat ještě dlouho. Třeba že lišejníky přeci musejí být škodlivé, když i vládní nařízení z roku 1931 ve svém paragrafu 4 jejich odstraňování z kůry nařizuje. Pokud si ho ale přečteme pořádně, tak ve vyjmenovaných škodlivých činitelích (§ 1) mechy ani lišejníky nenajdeme, jen v tom § 4 se nařizuje odstranění odumírajících a odumřelých částí a k tomu porostů na kůře (mechů a lišejníků). Odkazovat ale na skoro sto let staré nařízení (vydané nepochybně i pod dojmem důsledků pro mnoho ovocných stromů likvidační mrazové kalamity z února 1929) je, jako bychom argumentovali tím, že DDT je v jiném předpise doporučené jako nejlepší insekticid zdravý neškodný nebo se poohlíželi po lécích s arzénem...

Pokud máme v sadu či na zahradě dostatečně vzdušné a světlé koruny, stromy na vhodných místech, u keřů angreštu a rybízu průběžně po zhruba 3–4 letech odstraňujeme staré větve, lišejníky nám dřeviny ani pořádně nepokryjí a vůbec nemá smysl s nimi bojovat – naopak se můžeme těšit z přítomnosti těchto organismů, ještě v nedávné době prudce ubývajících a leckde i vzácných.

A když budeme mít štěstí, tak nám na zahradě mohou vykouknout třeba i některé druhy vzácných provazovek nebo terčovek (např. zde). Zkusme při zahrádkaření nevidět ve všem živém jen škůdce, které je potřeba totálně eliminovat – ostatně také někdy obdivujete bohatou úrodu ve zcela neudržovaných sadech a zahradách?

David Svoboda

Další články:
20. dubna 2024 05:45
19. dubna 2024 05:59
18. dubna 2024 05:45
17. dubna 2024 06:01
16. dubna 2024 06:01

Online diskuse
Buky a smrky nakládají s vodou jinak. Ovlivňuje to i zásoby podzemních vod
23. dubna 2024 01:01

(ČTK) - Po kůrovcové kalamitě se mnohdy místo smrků vysázely buky, které jsou více odolné a do české přírody přirozeně patří. Zároveň se umí lépe přizpůsobit klimatické změně než právě smrky, jelikož umí dobře nakládat s vodou v létě. To, jak buky nebo smrky nakládají s vodou a jaký vliv to má na zásoby podzemních vod, řeší tým expertů z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR.
(Celý text)

Šest českých měst se zúčastní světové soutěže v pozorování městské přírody
23. dubna 2024 00:53

PRAHA (ČTK) - Více než 675 měst na sedmi kontinentech, z toho šest měst v Česku, se utká v globální soutěži pozorování městské přírody City Nature Challenge (CNC). Zapojí se Praha, Brno, Uherské Hradiště, České Budějovice, Ostrava a Veselí nad Moravou. Zájemci mohou v těchto městech od pátku 26. dubna do pondělí 29. dubna fotit volně žijící rostliny, živočichy a houby ve svém okolí a pak nahrát fotografie do aplikace iNaturalist. První květnové pondělí budou vyhlášeny nejzajímavější snímky.
(Celý text)

Nástup dubnového sucha přerušily deště a chladnější počasí minulého týdne
23. dubna 2024 00:41

(ČTK) - Rychlý dubnový nástup sucha minulý týden přerušily častější deště a chladné počasí, které bránilo intenzivnějšímu vysychání půdy. Díky tomu se dva nejvyšší stupně sucha vyskytují pouze na necelém procentu území a třetí nejhorší stupeň na pěti procentech území, vyplývá z informací, které zveřejnili vědci na webu Intersucho. Tento týden se bude držet úroveň sucha na stejné úrovni, příští týden se ale bude sucho znovu rozvíjet s ohledem na předpokládané suché a teplé počasí.
(Celý text)

Aktivisté v Pardubicích chtějí zachránit most Červeňák
22. dubna 2024 23:10

PARDUBICE (ČTK) - Aktivisté v Pardubicích chtějí zachránit most Červeňák, který stojí ve stejnojmenné přírodní oblasti. Obávají se toho, že ho město nechá zbourat, protože jeho konstrukce je nestabilní. Městský posudek na most aktivisté rozporují. ČTK to řekl Miroslav Seiner z Iniciativy Přírodní park Červeňák. Zástupce radnice uvedl, že s podklady iniciativy se město seznámí.
(Celý text)

Indické bažiny před miliony let obýval jeden z největších kdy objevených hadů
22. dubna 2024 18:40

(ČTK) - Bažinami v oblasti dnešní Indie se před 47 miliony let těžkopádně plazilo obří monstrum. Dokládají to zkamenělé obratle až 15 metrů dlouhého hada, který by svou délkou překonal i nejznámějšího pradávného predátora Tyrannosaura rexe. Obří plaz pojmenovaný Vasuki indicus připomínal dnešní krajty. A stejně jako tito dnešní hadi nebyl jedovatý, ale své oběti dusil svým mocným sevřením. Napsala to agentura Reuters, podle které by se mohlo jednat o největšího kdy objeveného hada.
(Celý text)

Botanik: Cizokrajné rostliny mohou mít problém zvládat nynější noční mrazy
22. dubna 2024 18:37

(ČTK) - Rostliny, které původně do české krajiny patří, jsou na jarní mrazy zvyklé a z dlouhodobého hlediska jim neublíží. Problematické jsou mrazy pro dovezené kontinentální rostliny jako například nyní hojně pěstované okrasné česneky, řekl v rozhovoru s ČTK František Krahulec z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Česko tento týden čeká ještě několik mrazivých nocí, varoval dnes Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
(Celý text)

Evropský účetní dvůr je ohledně nulových emisí z automobilů v EU opatrný
22. dubna 2024 18:29

LUCEMBURK (ČTK) - Cíl nulových emisí z automobilů je chvályhodný, je ale třeba zajistit aby Evropská unie za tento plán nezaplatila příliš vysokou cenu, jak z hlediska průmyslové nezávislosti Unie, tak pro její občany. V dnes zveřejněné zprávě to uvedl Evropský účetní dvůr (EÚD), který se zabývá kontrolou finančních prostředků Evropské unie.
(Celý text)

V JAR veterináři opět uřezávají nosorožcům rohy, aby je zachránili před pytláky
22. dubna 2024 11:05

PRETORIA (ČTK) - V jihoafrické provincii KwaZulu-Natal začali tento měsíc veterináři uřezávat nosorožcům rohy, aby jim zachránili život před pytláky. Přistoupili k tomu proto, že počet nosorožců zabitých pytláky se v JAR loni zvýšil na 499 oproti předchozímu roku, kdy pytláci zabili 448 těchto ohrožených zvířat právě zejména kvůli jejich rohům. Informoval o tom deník El País.
(Celý text)

BlackRock: Transformace energetiky si vyžádá čtyři biliony USD ročně
22. dubna 2024 11:00

NEW YORK (ČTK) - Přechod na zelenou energii si v příštích deseti letech vyžádá celosvětově čtyři biliony USD (téměř 95 bilionů Kč) ročně. Uvedl to server zpravodajské televize CNBC s odvoláním na prognózu americké investiční společnosti BlackRock. Nová částka je dvojnásobek předchozích očekávání, která počítala s investicemi dva biliony USD ročně, a bude vyžadovat navýšení kapitálu ze státního i ze soukromého sektoru.
(Celý text)

Kvůli ochraně přírody nelze zlikvidovat ekonomiku, uvedl Pellegrini
22. dubna 2024 10:54

PRAHA (ČTK) - Kvůli ochraně přírody nelze zlikvidovat ekonomiku, Evropa nejednou jde za hranice selského rozumu, uvedl zvolený prezident Slovenska Peter Pellegrini u příležitosti Dne Země, který připadá na dnešek. Dosluhující slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, kterou Pellegrini vystřídá v úřadu v polovině června, se naopak dlouhodobě zasazuje za důraznější kroky na ochranu klimatu.
(Celý text)

Zelený reporting a nakládání s vodami nejen v průmyslu – taxonomie EU
22. dubna 2024 05:47

PRAHA (Ekolist) - Dopad antropogenní klimatické změny je patrný prakticky ve všech oblastech, v oblasti hospodaření s vodou obzvlášť. Vždyť každoročně bojujeme se suchem, lokálními srážkami a přívalovými dešti.
(Celý text)

Hospodaření s vodou k umělému zasněžování je šetrnější. Jiné problémy s technickým sněhem ale nezmizí
22. dubna 2024 00:50

(ČTK) - Moc nástrojů, jak zabraňovat úplnému vypumpování vodního toku pro technické zasněžování, není. Jedním z nich jsou vodní nádrže, které fungují dobře, nebo legislativa a regulace. Využívání vody je v současné době šetrnější k přírodě, než tomu bylo v minulosti. Ostatní problémy, které se pojí s technickým zasněžováním, ale ani zmizet nemohou, řekl ČTK Josef Fuksa z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Problematické pro okolní ekosystémy je podle něj umělé prodloužení zimy.
(Celý text)

Agrovoltaika by v Česku mohla vzniknout na více než 70 000 hektarech půdy
22. dubna 2024 00:47

(ČTK) - Agrovoltaické výrobny elektřiny by v Česku mohly vzniknout na více než 70 000 hektarech půdy, taková je souhrnná výměra ploch povolených pro využití agrovoltaických systémů. Vyplývá to z informací Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního. Rozvoj solárních panelů na zemědělské půdě může podle nevládních zemědělských organizací a distributorů fotovoltaiky brzdit například výběr zemědělsky využívaných pozemků, na kterých lze panely instalovat, ale také hodnota investic či kapacita distribuční sítě.
(Celý text)

Na technické zasněžování jde až polovina ze všech investic ski areálů, uvedl ředitel Asociace horských středisek
22. dubna 2024 00:25

(ČTK) - V sobotu uplynulo 70 let ode dne, kdy v USA získalo patent první sněhové dělo na světě. České ski areály investují každoročně do technického zasněžování mezi 300 až 400 miliony korun, což je 30 až 50 procent z celkových investic. ČTK to řekl ředitel Asociace horských středisek ČR Libor Knot. Technické zasněžování podle něj pro provozovatele představuje zásadní nástroj, jak čelit výkyvům počasí. Doplnil, že k tomu, aby se umělé zasněžování dále rozvíjelo, je potřeba budovat nové akumulační nádrže na vodu. V Česku je ale podle Knota schvalování jejich výstavby pomalé.
(Celý text)

Ve Velkém Boru lidé protestovali proti jadernému úložišti, chtějí právo veta
21. dubna 2024 23:28

VELKÝ BOR (ČTK) - Ve Velkém Boru na Klatovsku se konal už osmý ročník protestní akce Den proti úložišti. Lokalita nedalekého Březovského potoka je jednou z vytipovaných lokalit, kde by úložiště jaderného odpadu mohlo stát. Místní jsou ale proti. Protestovalo se i na dalších místech, kde by mohlo úložiště stát. Podle mluvčího Platformy proti hlubinnému úložišti a starosty Horažďovic Michaela Formana přišly na akci zhruba dvě stovky lidí. Boj proti úložišti i přes dílčí neúspěchy bude pokračovat, řekl dnes ČTK.
(Celý text)

USA čeká největší rojení cikád za desetiletí, mohou jich být biliony
21. dubna 2024 19:30

(ČTK) - Ve východní polovině Spojených států se pravděpodobně v nadcházejících týdnech objeví biliony cikád. Poprvé po více než 200 letech se tam ve stejném roce vyrojí dvě potomstva, která se vrací ve 13letých a 17letých cyklech. Podle agentury AP se čeká invaze hmyzu s ohlušujícím cvrkotem, jakou Američané nezažili po desetiletí.
(Celý text)

Zoo Brno rozmístila na Znojemsku další budky pro dudky
21. dubna 2024 15:49

BRNO (ČTK) - Pracovníci brněnské zoologické zahrady rozmístili na Znojemsku dalších šest dudníků, tedy speciálních ptačích budek určených pro dudky, kteří jsou v Česku silně ohroženým druhem. Celkem jich tak je na jihu Moravy rozmístěných 28, dosud se v nich vylíhlo několik desítek mláďat, informovala mluvčí zoo Věra Müllerová.
(Celý text)

Lávové tunely
21. dubna 2024 05:28

PRAHA (Ekolist) - Proudí jimi láva, která rychle odtéká ze sopky. Když sopka přestane být aktivní, nebo začne láva proudit jinudy, zůstane systém podzemního „potrubí“. Na východním svahu havajské Mauna Kea je takové potrubí možné prozkoumat.
(Celý text)

Čínská města se propadají kvůli čerpání vody a hmotnosti budov
21. dubna 2024 01:40

(ČTK) - Téměř polovina velkých čínských měst se propadá kvůli čerpání vody a zvyšující se hmotnosti rychle se rozrůstajících městských oblastí. Některá města se propadají velmi rychle - každé šesté tempem rychlejším než jeden centimetr za rok, uvedli vědci, které citoval zpravodajský server BBC News.
(Celý text)

Elektromobily by mohly v Norsku do roku 2026 vytlačit z vrcholu diesely
21. dubna 2024 01:30

(ČTK) - V Norsku, které je průkopníkem v odklonu od automobilů se spalovacími motory, se mohou elektromobily stát do roku 2026 největší kategorií osobních vozidel. Do roku 2030 budou tvořit více než polovinu všech automobilů. S odvoláním na vydanou prognózu norské silniční federace (OFV) o tom informovala agentura Bloomberg. V severské zemi už čtvrtinu vozů pohání baterie a letos by podle OFV měly v počtu předstihnout vozy na benzin.
(Celý text)

Elektromobily by mohly v Norsku do roku 2026 vytlačit z vrcholu diesely
21. dubna 2024 01:30

(ČTK) - V Norsku, které je průkopníkem v odklonu od automobilů se spalovacími motory, se mohou elektromobily stát do roku 2026 největší kategorií osobních vozidel. Do roku 2030 budou tvořit více než polovinu všech automobilů. S odvoláním na vydanou prognózu norské silniční federace (OFV) o tom informovala agentura Bloomberg. V severské zemi už čtvrtinu vozů pohání baterie a letos by podle OFV měly v počtu předstihnout vozy na benzin.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2132 | Další
< zpět na titulní stranu

Reklama