titulní strana > co píší jiní
CHKO Soutok znamená přínos pro přírodu i prosperitu regionu
20. února 2024 12:45
() - Vyhlášení každého chráněného území představuje změnu a každá změna s sebou vždy nese otázky a nejistoty z neznámého. Nejinak je tomu v případě připravované CHKO Soutok. Přesto, že AOPK ČR před oficiálním oznámením záměru vyhlásit CHKO návrh rok předjednávala a na několika stovkách setkání s představiteli obcí, místní veřejností, s místními hospodáři, spolky a dalšími partnery podrobně vysvětlovala všechny otázky s vyhlášením CHKO spojené, vytvořila speciální web, kde všechny dokumenty včas zveřejňovala, stejně jako odpovědi na nejčastější otázky, stále u některých místních partnerů nejistoty přetrvávají. Proto níže uvádíme pár poznámek k tomu, jak vyhlašování chráněné krajinné oblasti Soutok aktuálně probíhá.

Nejprve několik čísel. Na ministerstvo životního prostředí dorazilo v zákonné lhůtě více než 1750 dopisů s námitkami od 247 subjektů. Z celkového počtu 6 872 vlastníků jde tedy o necelá 4 %. Po jejich roztřídění se ukázalo, že unikátních osm z nich. U zbylých 1743 šlo o totožný text s obecným vyslovením nesouhlasu s vyhlášením CHKO na základě těchto tří argumentů: 1. zákon výslovně nestanovuje povinnost chránit oblast soutoku Moravy a Dyje formou CHKO, 2. stát nevyužil možnost chránit území prostřednictvím smlouvy s vlastníky a za 3. do CHKO je začleněna i orná půda. Všem, kteří námitky podali, MŽP odeslalo (převážně již v loňském roce) oznámení o zahájení správního řízení. Nyní námitky vypořádává a následně bude rozhodnutí doručovat fyzickým a právnickým osobám, které námitky podaly.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Miklín / AOPK ČR

V posledních týdnech začalo kolovat alarmistické sdělení, že vyhlášení chráněné krajinné oblasti může znamenat, že lidé nebudou mít stálý přístup k pitné vodě. To je nesmysl, jde o typický hoax. Zásobování obcí a obyvatelstva pitnou či užitkovou vodou je podle zákona o vodovodech a kanalizacích (zákon č. 247/2001 Sb.) veřejným zájmem. Stejně tak jej posuzují orgány ochrany přírody. To je zřejmé z praxe v ostatních chráněných krajinných oblastech po celé České republice. Většina z nich představuje pramenné a jímací oblasti pitné vody a to jak ty horské, tak nížinné (např. CHKO Litovelské Pomoraví). Jedním z důvodu vyhlášení chráněné krajinné oblasti Slavkovský les je dokonce ochrana zdrojů minerálních vod pro západočeské lázně. Více zde https://soutok.nature.cz/chko-soutok-nebude-mit-vliv-na-dostupnost-vody.

Opakovaně se také objevuje téma spolupráce státní ochrany přírody se státním podnikem Lesy ČR. Je třeba zdůraznit, že státní ochrana přírody a státní podniky pochopitelně dlouhodobě spolupracují ve všech chráněných krajinných oblastech a že dříve, než se záměr na územní ochranu Soutoku objevil v programovém prohlášení vlády, uzavřela AOPK ČR s LČR dohodu o způsobu hospodaření pro toto decénium (desetileté období, pro které je zpracováván lesní hospodářský plán). Ostatně dohody bylo dosaženo mezi AOPK ČR a LČR i při sestavování předchozího lesního hospodářského plánu. Důvody jsou jasné - soutok Moravy a Dyje je domovem mnoha druhů rostlin, živočichů a hub, neobyčejná pestrost zdejší přírody souvisí i se způsobem hospodaření a zdejší lesní porosty jsou z více než 96 % ve vlastnictví státu. Vyhlášení CHKO neznamená, že se tu přestane hospodařit, právě naopak. Bude zde však třeba hospodařit šetrnějšími formami s vyloučením velkých holosečí a rozlehlých obnovních celků a realizovat více lesnických opatření ve prospěch cenných druhů a biotopů. Více o lesním hospodaření zde https://soutok.nature.cz/ochrana-soutoku.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Miklín / AOPK ČR

V poslední době byly prezentovány v médiích dvě petice – jedna proti vzniku CHKO a druhá pro CHKO. Je dobré připomenout, že petici podporující ochranu území formou vyhlášení CHKO Soutok podepsalo zhruba 14 tisíc lidí, z toho několik tisíc přímo z regionu. Důležitější ale je, že obě petice vyjadřují zájem petentů o stav zdejší přírody a krajiny. V dnešní době spojované se ztrátou tradičních hodnot je to určitě dobrá zpráva.

Během mnoha jednání v loňském roce byl nejen postupně upravován a upřesňován návrh CHKO, tedy vedení hranice, zonace a návrh bližších ochranných podmínek a zásad péče tak, aby co nejvíce vyhovoval záměrům obcí, hospodářů a spolků, ale začala se rozvíjet celá řada společných projektů na základě návrhu místních partnerů. Namátkou například program likvidace silně alergenní a rychle se v Podluží šířící ambrozie peřenolisté, systém prevence komářích kalamit, nebo obnova vodního režimu. Je zjevné, díky dohodě partnerů v regionu se daří nacházet ucelený přístup pro úspěšné řešení i takto náročných projektů.

Chráněné krajinné oblasti mají význam pro uchování hodnot a šetrný rozvoj regionu, ale mají také význam národní. A soutok Moravy a Dyje je jedinečný dokonce nejen v národním, ale i mezinárodním měřítku. Zdejší mokřady jsou na seznamu mezinárodně významných mokřadů Ramsarské úmluvy, většina území je zapsána na seznam biosférických rezervací UNESCO a je součástí evropské soustavy Natura 2000. To, že se vyhlášení chráněného území v této oblasti objevilo i v Programovém prohlášení vlády ČR, je vyústěním 75 let snah o ochranu tohoto unikátního území. Už v roce 1948 se totiž objevil první návrh na ochranu zdejších lužních lesů jako „krajinářsky chráněné oblasti“. Věřme, že tentokrát se mnoha mezinárodními tituly ověnčené území konečně dočká adekvátního zařazení mezi perly české přírody – velkoplošná chráněná území.

Pavel Pešout

Další články:
20. dubna 2024 05:45
19. dubna 2024 05:59
18. dubna 2024 05:45
17. dubna 2024 06:01
16. dubna 2024 06:01

Online diskuse
Buky a smrky nakládají s vodou jinak. Ovlivňuje to i zásoby podzemních vod
23. dubna 2024 01:01

(ČTK) - Po kůrovcové kalamitě se mnohdy místo smrků vysázely buky, které jsou více odolné a do české přírody přirozeně patří. Zároveň se umí lépe přizpůsobit klimatické změně než právě smrky, jelikož umí dobře nakládat s vodou v létě. To, jak buky nebo smrky nakládají s vodou a jaký vliv to má na zásoby podzemních vod, řeší tým expertů z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR.
(Celý text)

Šest českých měst se zúčastní světové soutěže v pozorování městské přírody
23. dubna 2024 00:53

PRAHA (ČTK) - Více než 675 měst na sedmi kontinentech, z toho šest měst v Česku, se utká v globální soutěži pozorování městské přírody City Nature Challenge (CNC). Zapojí se Praha, Brno, Uherské Hradiště, České Budějovice, Ostrava a Veselí nad Moravou. Zájemci mohou v těchto městech od pátku 26. dubna do pondělí 29. dubna fotit volně žijící rostliny, živočichy a houby ve svém okolí a pak nahrát fotografie do aplikace iNaturalist. První květnové pondělí budou vyhlášeny nejzajímavější snímky.
(Celý text)

Nástup dubnového sucha přerušily deště a chladnější počasí minulého týdne
23. dubna 2024 00:41

(ČTK) - Rychlý dubnový nástup sucha minulý týden přerušily častější deště a chladné počasí, které bránilo intenzivnějšímu vysychání půdy. Díky tomu se dva nejvyšší stupně sucha vyskytují pouze na necelém procentu území a třetí nejhorší stupeň na pěti procentech území, vyplývá z informací, které zveřejnili vědci na webu Intersucho. Tento týden se bude držet úroveň sucha na stejné úrovni, příští týden se ale bude sucho znovu rozvíjet s ohledem na předpokládané suché a teplé počasí.
(Celý text)

Aktivisté v Pardubicích chtějí zachránit most Červeňák
22. dubna 2024 23:10

PARDUBICE (ČTK) - Aktivisté v Pardubicích chtějí zachránit most Červeňák, který stojí ve stejnojmenné přírodní oblasti. Obávají se toho, že ho město nechá zbourat, protože jeho konstrukce je nestabilní. Městský posudek na most aktivisté rozporují. ČTK to řekl Miroslav Seiner z Iniciativy Přírodní park Červeňák. Zástupce radnice uvedl, že s podklady iniciativy se město seznámí.
(Celý text)

Indické bažiny před miliony let obýval jeden z největších kdy objevených hadů
22. dubna 2024 18:40

(ČTK) - Bažinami v oblasti dnešní Indie se před 47 miliony let těžkopádně plazilo obří monstrum. Dokládají to zkamenělé obratle až 15 metrů dlouhého hada, který by svou délkou překonal i nejznámějšího pradávného predátora Tyrannosaura rexe. Obří plaz pojmenovaný Vasuki indicus připomínal dnešní krajty. A stejně jako tito dnešní hadi nebyl jedovatý, ale své oběti dusil svým mocným sevřením. Napsala to agentura Reuters, podle které by se mohlo jednat o největšího kdy objeveného hada.
(Celý text)

Botanik: Cizokrajné rostliny mohou mít problém zvládat nynější noční mrazy
22. dubna 2024 18:37

(ČTK) - Rostliny, které původně do české krajiny patří, jsou na jarní mrazy zvyklé a z dlouhodobého hlediska jim neublíží. Problematické jsou mrazy pro dovezené kontinentální rostliny jako například nyní hojně pěstované okrasné česneky, řekl v rozhovoru s ČTK František Krahulec z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Česko tento týden čeká ještě několik mrazivých nocí, varoval dnes Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
(Celý text)

Evropský účetní dvůr je ohledně nulových emisí z automobilů v EU opatrný
22. dubna 2024 18:29

LUCEMBURK (ČTK) - Cíl nulových emisí z automobilů je chvályhodný, je ale třeba zajistit aby Evropská unie za tento plán nezaplatila příliš vysokou cenu, jak z hlediska průmyslové nezávislosti Unie, tak pro její občany. V dnes zveřejněné zprávě to uvedl Evropský účetní dvůr (EÚD), který se zabývá kontrolou finančních prostředků Evropské unie.
(Celý text)

V JAR veterináři opět uřezávají nosorožcům rohy, aby je zachránili před pytláky
22. dubna 2024 11:05

PRETORIA (ČTK) - V jihoafrické provincii KwaZulu-Natal začali tento měsíc veterináři uřezávat nosorožcům rohy, aby jim zachránili život před pytláky. Přistoupili k tomu proto, že počet nosorožců zabitých pytláky se v JAR loni zvýšil na 499 oproti předchozímu roku, kdy pytláci zabili 448 těchto ohrožených zvířat právě zejména kvůli jejich rohům. Informoval o tom deník El País.
(Celý text)

BlackRock: Transformace energetiky si vyžádá čtyři biliony USD ročně
22. dubna 2024 11:00

NEW YORK (ČTK) - Přechod na zelenou energii si v příštích deseti letech vyžádá celosvětově čtyři biliony USD (téměř 95 bilionů Kč) ročně. Uvedl to server zpravodajské televize CNBC s odvoláním na prognózu americké investiční společnosti BlackRock. Nová částka je dvojnásobek předchozích očekávání, která počítala s investicemi dva biliony USD ročně, a bude vyžadovat navýšení kapitálu ze státního i ze soukromého sektoru.
(Celý text)

Kvůli ochraně přírody nelze zlikvidovat ekonomiku, uvedl Pellegrini
22. dubna 2024 10:54

PRAHA (ČTK) - Kvůli ochraně přírody nelze zlikvidovat ekonomiku, Evropa nejednou jde za hranice selského rozumu, uvedl zvolený prezident Slovenska Peter Pellegrini u příležitosti Dne Země, který připadá na dnešek. Dosluhující slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, kterou Pellegrini vystřídá v úřadu v polovině června, se naopak dlouhodobě zasazuje za důraznější kroky na ochranu klimatu.
(Celý text)

Zelený reporting a nakládání s vodami nejen v průmyslu – taxonomie EU
22. dubna 2024 05:47

PRAHA (Ekolist) - Dopad antropogenní klimatické změny je patrný prakticky ve všech oblastech, v oblasti hospodaření s vodou obzvlášť. Vždyť každoročně bojujeme se suchem, lokálními srážkami a přívalovými dešti.
(Celý text)

Hospodaření s vodou k umělému zasněžování je šetrnější. Jiné problémy s technickým sněhem ale nezmizí
22. dubna 2024 00:50

(ČTK) - Moc nástrojů, jak zabraňovat úplnému vypumpování vodního toku pro technické zasněžování, není. Jedním z nich jsou vodní nádrže, které fungují dobře, nebo legislativa a regulace. Využívání vody je v současné době šetrnější k přírodě, než tomu bylo v minulosti. Ostatní problémy, které se pojí s technickým zasněžováním, ale ani zmizet nemohou, řekl ČTK Josef Fuksa z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Problematické pro okolní ekosystémy je podle něj umělé prodloužení zimy.
(Celý text)

Agrovoltaika by v Česku mohla vzniknout na více než 70 000 hektarech půdy
22. dubna 2024 00:47

(ČTK) - Agrovoltaické výrobny elektřiny by v Česku mohly vzniknout na více než 70 000 hektarech půdy, taková je souhrnná výměra ploch povolených pro využití agrovoltaických systémů. Vyplývá to z informací Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního. Rozvoj solárních panelů na zemědělské půdě může podle nevládních zemědělských organizací a distributorů fotovoltaiky brzdit například výběr zemědělsky využívaných pozemků, na kterých lze panely instalovat, ale také hodnota investic či kapacita distribuční sítě.
(Celý text)

Na technické zasněžování jde až polovina ze všech investic ski areálů, uvedl ředitel Asociace horských středisek
22. dubna 2024 00:25

(ČTK) - V sobotu uplynulo 70 let ode dne, kdy v USA získalo patent první sněhové dělo na světě. České ski areály investují každoročně do technického zasněžování mezi 300 až 400 miliony korun, což je 30 až 50 procent z celkových investic. ČTK to řekl ředitel Asociace horských středisek ČR Libor Knot. Technické zasněžování podle něj pro provozovatele představuje zásadní nástroj, jak čelit výkyvům počasí. Doplnil, že k tomu, aby se umělé zasněžování dále rozvíjelo, je potřeba budovat nové akumulační nádrže na vodu. V Česku je ale podle Knota schvalování jejich výstavby pomalé.
(Celý text)

Ve Velkém Boru lidé protestovali proti jadernému úložišti, chtějí právo veta
21. dubna 2024 23:28

VELKÝ BOR (ČTK) - Ve Velkém Boru na Klatovsku se konal už osmý ročník protestní akce Den proti úložišti. Lokalita nedalekého Březovského potoka je jednou z vytipovaných lokalit, kde by úložiště jaderného odpadu mohlo stát. Místní jsou ale proti. Protestovalo se i na dalších místech, kde by mohlo úložiště stát. Podle mluvčího Platformy proti hlubinnému úložišti a starosty Horažďovic Michaela Formana přišly na akci zhruba dvě stovky lidí. Boj proti úložišti i přes dílčí neúspěchy bude pokračovat, řekl dnes ČTK.
(Celý text)

USA čeká největší rojení cikád za desetiletí, mohou jich být biliony
21. dubna 2024 19:30

(ČTK) - Ve východní polovině Spojených států se pravděpodobně v nadcházejících týdnech objeví biliony cikád. Poprvé po více než 200 letech se tam ve stejném roce vyrojí dvě potomstva, která se vrací ve 13letých a 17letých cyklech. Podle agentury AP se čeká invaze hmyzu s ohlušujícím cvrkotem, jakou Američané nezažili po desetiletí.
(Celý text)

Zoo Brno rozmístila na Znojemsku další budky pro dudky
21. dubna 2024 15:49

BRNO (ČTK) - Pracovníci brněnské zoologické zahrady rozmístili na Znojemsku dalších šest dudníků, tedy speciálních ptačích budek určených pro dudky, kteří jsou v Česku silně ohroženým druhem. Celkem jich tak je na jihu Moravy rozmístěných 28, dosud se v nich vylíhlo několik desítek mláďat, informovala mluvčí zoo Věra Müllerová.
(Celý text)

Lávové tunely
21. dubna 2024 05:28

PRAHA (Ekolist) - Proudí jimi láva, která rychle odtéká ze sopky. Když sopka přestane být aktivní, nebo začne láva proudit jinudy, zůstane systém podzemního „potrubí“. Na východním svahu havajské Mauna Kea je takové potrubí možné prozkoumat.
(Celý text)

Čínská města se propadají kvůli čerpání vody a hmotnosti budov
21. dubna 2024 01:40

(ČTK) - Téměř polovina velkých čínských měst se propadá kvůli čerpání vody a zvyšující se hmotnosti rychle se rozrůstajících městských oblastí. Některá města se propadají velmi rychle - každé šesté tempem rychlejším než jeden centimetr za rok, uvedli vědci, které citoval zpravodajský server BBC News.
(Celý text)

Elektromobily by mohly v Norsku do roku 2026 vytlačit z vrcholu diesely
21. dubna 2024 01:30

(ČTK) - V Norsku, které je průkopníkem v odklonu od automobilů se spalovacími motory, se mohou elektromobily stát do roku 2026 největší kategorií osobních vozidel. Do roku 2030 budou tvořit více než polovinu všech automobilů. S odvoláním na vydanou prognózu norské silniční federace (OFV) o tom informovala agentura Bloomberg. V severské zemi už čtvrtinu vozů pohání baterie a letos by podle OFV měly v počtu předstihnout vozy na benzin.
(Celý text)

Elektromobily by mohly v Norsku do roku 2026 vytlačit z vrcholu diesely
21. dubna 2024 01:30

(ČTK) - V Norsku, které je průkopníkem v odklonu od automobilů se spalovacími motory, se mohou elektromobily stát do roku 2026 největší kategorií osobních vozidel. Do roku 2030 budou tvořit více než polovinu všech automobilů. S odvoláním na vydanou prognózu norské silniční federace (OFV) o tom informovala agentura Bloomberg. V severské zemi už čtvrtinu vozů pohání baterie a letos by podle OFV měly v počtu předstihnout vozy na benzin.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2132 | Další
< zpět na titulní stranu

Reklama