Jedním z možných řešení, jak snížit emise, je využít vodík jako palivo v těžké nákladní dopravě, která se podle analýzy IEA podílí na celosvětových emisích uhlíku více než 20 procenty. S nasazením vodíku v dopravě, již sice došlo k určitému pokroku, ale v letošním roce bude nutné urychlit celý vodíkový ekosystém, aby bylo možné dodávat nízkoemisní vodík ve velkém měřítku.
Pro nás, největšího světového výrobce a dodavatele vodíku, je to výzva. Máme více než 60 let zkušeností s výrobou a bezpečnou distribucí vodíku po celém světě a podíleli jsme se na více než 250 projektech čerpacích vodíkových stanic 20 zemích. Na základě těchto globálních zkušeností a znalostí jsme si pro tento rok stanovili tři hlavní oblasti vodíkového řetězce, na které se zaměříme. Na dodávky, infrastrukturu a podporu státu.
Dodávky vodíku
Začněme dodávkami. Celosvětově čelíme nedostatku a nestabilitě dodávek energie. V Evropě se to projevuje obzvláště silně, a proto plány jako RepowerEU nebo Evropská strategie pro zelený vodík stanovují vysoké cíle pro domácí výrobu i dovoz zeleného vodíku. Konkrétně ambicí RepowerEU je vyrábět 10 milionů tun zeleného vodíku ročně a zároveň stejné množství dovážet. Tyto dva zdroje vodíku by neměly být vnímány jako konkurenční – jeden doplňuje druhý a zajišťuje spolehlivost dodávek.
Aby byl trh s vodíkem skutečně životaschopný, musí být dodávky vodíku bezpečné a spolehlivé. Do této oblasti investujeme značné prostředky a k dnešnímu dni plánujeme poskytnout nejméně 15 miliard dolarů na megaprojekty výroby vodíku z obnovitelné energie. Díky těmto projektům budeme schopni během příštích čtyř let dodávat na trh denně více než 3 000 tun obnovitelného a nízkouhlíkového vodíku, což by stačilo na provoz 100 000 nákladních vozidel a autobusů.
Zvláště významný je náš společný projekt s firmami Neom a Acwa Power v Saúdské Arábii, kde 4 GW elektrické energie ze solárních a větrných zdrojů vyrobí obnovitelný vodík, který bude dopravován do terminálů po celém světě. Například do terminálu v Imminghamu ve Velké Británii, který budujeme ve spolupráci s Associated British Ports. Nebo do Rotterdamu v Nizozemsku, který postavíme ve spojení s Gunvor Petroleum. Tyto terminály mohou skladovat velké množství dovezené obnovitelné energie ve formě zeleného čpavku a doplnit tak nedostatečnou domácí výrobu. Tím budeme mít zelený vodík kdykoliv k dispozici, bez ohledu na aktuální podmínky pro jeho místní výrobu z obnovitelných zdrojů.
Vodíková infrastruktura
Zaměření se na dodávky vodíku v tomto roce však nebude stačit. Souběžně s tím musí dojít k vybudování rozsáhlé infrastruktury pro doplňování paliva, která dopraví vodík z centrálních skladů na místa spotřeby. Jak takový dodavatelský řetězec vypadá? Stačí se podívat na dodávky nafty a benzínu, abychom věděli, co potřebujeme – spolehlivou síť čerpacích stanic schopných zásobovat velký počet vozidel. To je to, co umožní rozšířit vodík jako ekologické palivo.
K rozvoji infrastruktury samozřejmě nedojde ze dne na den. Ačkoliv vodíkové čerpací stanice přibývají pomalu, na trhu s vodíkovými autobusy jsme v Evropě zaznamenali určitý pokrok. Dobrým příkladem jsou naše čerpací stanice pro vodíkové autobusy v obci Hurth v Německu a pro skupinu Go-Ahead Group poblíž Gatwicku ve Velké Británii. Zvláště povzbudivé je, že druhá jmenovaná stanice zajišťuje provoz dosud největšího nasazení bezemisních autobusů ve Spojeném království. Velkokapacitní veřejně přístupnou čerpací stanici pro nákladní automobily připravujeme také Rotterdamu a další stanici v Tarragoně ve Španělsku.
I v Česku se situace pomalu zlepšuje. Po malé čerpací stanici zprovozněné vloni v průmyslovém areálu ve Vítkovicích byla nyní otevřena veřejná komerční stanice na pražském Barrandově, do které jsme dodali vodík. A několik dalších vodíkových stanic je v procesu příprav. Musíme ovšem hodně přidat, abychom stihli naplnit státní plán čisté mobility, který do roku 2025 počítá s 15 vodíkovými stanicemi.
Než se nám podaří vybudovat dostatečně hustou sít vodíkových stanic, můžeme zejména v depech velkých dopravců rychle instalovat mobilní stanici, jakou jsme použili například pro doplňování paliva do vodíkového vlaku iLint Coradia při jeho demonstračních jízdách po Česku.
Podpora státu
Jakkoliv je navýšení dodávek vodíku a investic do infrastruktury klíčové, nasazení vodíku se neobejde bez vládní podpory. Pokud chceme splnit ambiciózní cíle v oblasti klimatu do roku 2030, musíme stimulovat poptávky po čistých dopravních palivech. Protože chování trhu fosilních paliv se nezmění bez vnějšího zásahu, je nezbytné, aby regulační orgány poskytly silné legislativní nástroje, které umožní bezpečné investice do výroby čistého vodíku a vozidel s nulovými emisemi. To by podle našeho názoru eliminovalo potřebu dotovat výrobu, protože potenciální dodavatelé by měli zajištěné odběratele. Stačí, aby vlády nastavily podmínky podpory i restrikce tak, aby nedocházelo k narušení trhu. Zejména pokud má být subvencována místní výroba, měl by mít nárok na stejnou podporu i dovoz, aby byly zajištěny rovné podmínky.Budeme také potřebovat mnohem robustnější systém certifikace nízkoemisních paliv. Uživatelé si musí být zcela jisti, že zelený vodík uváděný na trh splňuje nejvyšší standardy. Tento systém musí být transparentní, snadno pochopitelný a musí se započítávat do vnitrostátních závazků týkajících se obnovitelných zdrojů energie.
Výzva, která je před námi, je až příliš reálná a cíl pro rok 2023 je jasný – urychlovat energetickou transformaci a plnit vizi plně dekarbonizované těžké dopravy. Protože věříme, že při větší spolupráci mezi vládou, výrobci a provozovateli dopravy může mít nasazení vodíku významný podíl na snížení emisí.
Vlastimil Pavlíček