titulní strana > co píší jiní
Výbor OSN pro lidská práva přitvrzuje: Neprovedením včasných adaptačních opatření na změnu klimatu byla porušena lidská práva
5. prosince 2022 06:30
() - Výbor OSN pro lidská práva řešil historicky první případ porušování lidských práv v souvislosti s globálním oteplováním. Dne 23. září 2022 vydal Výbor OSN pro lidská práva velmi očekávané rozhodnutí ve věci Daniel Billy a další proti Austrálii (případ obyvatel Ostrovů Torresova průlivu), v němž konstatuje, že Austrálie tím, že neprovádí včasná a přiměřená adaptační opatření, porušuje práva Mezinárodního paktu o občanských a politických právech několika australských občanů, kteří jsou obyvateli Ostrovů Torresova průlivu.

Ostrovy Torresova průlivu

Ostrovy Torresova průlivu jsou ostrovní pás nacházející se mezi Austrálií a Novou Guineou v Tichomoří. Souostroví patří Austrálii a je tvořeno 274 ostrovy, 14 z nich je obydlených a žije na nich přibližně 4,5 tisíce lidí. Ostrovy jsou různorodé, najdeme zde korálové ostrůvky, bažinaté nebo žulové ostrovy a ostrovy vyrostlé z podmořských sopek. Obývají je desítky ohrožených druhů zvířat, jako například krokodýl mořský nebo varan smaragdový.

Některé z ostrovů jsou nízko položené, a tedy ohrožené stoupající hladinou oceánů. Například ostrov Saibai je v průměru pouhý jeden metr nad průměrnou hladinou moře. Již v roce 2009 požádali obyvatelé několika nízko položených ostrovů australskou vládu o 22 milionů australských dolarů na výstavbu nových mořských zdí, neboť stoupající hladina moře a velké přílivy způsobily záplavy, které poškodily domy, infrastrukturu a hřbitovy, a do zásob sladké vody se dostala sůl. Většina ostrovů je náchylná k záplavám, a to zejména v období dešťů. Pokud se nepodaří stoupající hladinu moře zastavit, budou se muset lidé z řady ostrovů přestěhovat do vyšších poloh nebo je úplně opustit.

K stížnosti

Skupina osmi domorodých obyvatel Ostrovů Torresova průlivu a šesti jejich dětí podala stížnost proti australské vládě k Výboru OSN pro lidská práva sídlící ve švýcarské Ženevě, tzv. případ obyvatel Ostrovů Torresova průlivu. Všichni jsou původními obyvateli čtyř malých, nízko položených ostrovů. Jejich stížnost je v Austrálii první stížností v oblasti klimatu, která je argumentačně založená na porušení lidských práv. Zároveň se také jedná o první případ porušování lidských práv v souvislosti s globálním oteplováním, jejž řešil Výbor OSN pro lidská práva.

Stěžovatelé namítají porušení článků 6 (právo na život), 17 (právo na ochranu před svévolným zasahováním do soukromí, rodiny a domova) a 27 (právo na kulturu) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Porušení článků vyplývá jednak z nedostatečných cílů a plánů na snížení emisí skleníkových plynů, jednak z nedostatečných financí vyčleněných na ochranu pobřeží.

Obyvatelé ostrovů tvrdí, že stoupající hladina moře způsobená globálním oteplováním ohrožuje jejich domovinu a má přímé škodlivé důsledky pro jejich živobytí, kulturu a tradiční způsob života. Jako jeden z příkladů uvádějí, že silné záplavy v posledních letech zničily rodinné hroby a vyplavily z nich lidské ostatky. Dalším příkladem je znehodnocení půdy a vegetace vydatnými srážkami a bouřemi nebo slanou vodou při záplavách, což vede ke snížení množství potravin dostupných z tradičního rybolovu a zemědělství. V důsledku klimatických změn také dochází k bělení korálů a okyselování oceánů.

Ostrované tvrdí, že australská vláda nezavedla žádná opatření ke splnění cíle země v oblasti snižování emisí a prosazuje zájmy průmyslu fosilních paliv. Australská vláda se v roce 2015 zavázala, že do roku 2030 sníží produkci skleníkových plynů nejméně o 26 %. O rok později tento cíl potvrdila při podpisu Pařížské klimatické dohody. Podle nových údajů však Austrálie není schopna cílů, k nimž se pro rok 2030 zavázala, dosáhnout, protože emise v posledních čtyřech letech rostly. Nejnovější prognózy emisí uhlíku, které zveřejnilo Ministerstvo životního prostředí a energetiky, však předpovídají, že Austrálie sníží své emise uhlíku do roku 2030 pouze o 7 %, což je mnohem méně než stanovený cíl.

Ve své stížnosti ostrované žádají Výbor OSN pro lidská práva, aby konstatoval, že mezinárodní právo v oblasti lidských práv vyžaduje, aby Austrálie do roku 2030 snížila své emise alespoň o 65 % oproti úrovni z roku 2005. Země by se podle nich měla do roku 2050 stát uhlíkově neutrální a postupně zcela ukončit využívání a vývoz uhlí. Stížnost rovněž požaduje, aby Austrálie vyčlenila 20 milionů australských dolarů na nouzovou infrastrukturu, jako jsou ochranné zdi, které mají obyvatele ostrovů chránit před stoupající hladinou moře. Závěry Výboru OSN pro lidská práva

Dne 23. září 2022 konstatoval Výbor OSN pro lidská práva, že Austrálie tím, že dostatečně nechrání původní obyvatele Ostrovů Torresova průlivu před nepříznivými dopady změny klimatu, porušuje články 17 (právo na ochranu před svévolným zasahováním do soukromí, rodiny a domova) a 27 (právo na kulturu) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Výbor vzal v potaz tradiční způsob života, jenž je závislý na okolních ekosystémech a omezených přírodních zdrojích, a úzký vztah ostrovanů s přírodou. Dále uvedl, že navzdory opatřením, která Austrálie přijala, jako je výstavba nových mořských zdí, je třeba přijmout další včasná a přiměřená opatření, aby se zabránilo ohrožení života ostrovanů.

Rozhodnutí Výboru je v několika směrech průlomové. Pro přípustnost stížnosti je nezbytné, aby stěžovatelova práva byla porušena. Austrálie tvrdila, že práva stěžovatelů nemohla být porušena v důsledku dopadů změny klimatu, protože se dovolávají újmy, která nastane až v budoucnosti. Výbor tento argument odmítl s odůvodněním tzv. vysokého rizika vůči nepříznivým důsledkům změny klimatu, jimž jsou stěžovatelé vystaveni. Základní otázkou bylo, zda dopady klimatu mohou představovat porušení práv. Při jejím řešení Výbor došel k závěru, že čím větší je zranitelnost stěžovatelů, tím více roste riziko poškození jejich práv v důsledku již nastalých klimatických změn.

Samotné konstatování, že Austrálie neprovedla včasná a přiměřená adaptační opatření na ochranu práv stěžovatelů, je také zásadní, neboť přisuzuje státům povinnost konat a zajistit ochranu svých občanů, aby nedošlo k porušení jejich práv v důsledku nepříznivých dopadů změny klimatu. Výbor otevřel cestu pro jednotlivce k uplatnění nároků v případech, kdy státy nepřijaly vhodná opatření na ochranu těch, které nejvíce ohrožují negativní dopady změny klimatu. Důležitý je i závěr včasnosti takto přijímaných opatření. Výbor shledal, že adekvátním opatřením je takové opatření, jež bylo přijato včas a je i včas realizováno.

Výbor přiznal stěžovatelům pozici zvláště zranitelné skupiny s odůvodněním, že se jedná o příslušníky domorodé menšiny, kteří jsou zranitelnější vůči nepříznivým dopadům klimatických změn pro jejich úzké propojení s přírodou. Některé skupiny nebo jednotlivci jsou tak podle závěrů Výboru vůči těmto následkům zranitelnější než jiní, a to vzhledem ke způsobu života, jenž je úzce spjat s půdou a přírodními zdroji.

Stěžovatelé ve své stížnosti rovněž namítali porušení článku 6 (práva na život) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Povinnost smluvních států respektovat a chránit právo na život se kromě jiného vztahuje i na rozumně předvídatelné hrozby a život ohrožující situace. Státy mohou porušit článek 6, i když takové hrozby a situace nemají za následek ztráty na životech. Výbor připomněl, že státy musejí přijímat opatření k řešení předvídatelných hrozeb a život ohrožujících situací. Mezi tyto hrozby mohou patřit i nepříznivé dopady změny klimatu. Výbor konstatuje, že změna klimatu a neudržitelný rozvoj představují jedny z nejnaléhavějších a nejzávažnějších hrozeb současnosti. Aby se předešlo dalšímu porušování práv, je neodkladně zapotřebí přijmout mitigační opatření v takovém rozsahu a s takovými ambicemi, aby řešila příčinu problému, a nikoli pouze opatření k nápravě následků.

Výbor uznal, že mezinárodní dohody o klimatu jsou relevantní pro posouzení, zdali byla porušena práva Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Nicméně výbor se při posuzování porušení práva Mezinárodního paktu o občanských a politických právech už nevěnoval významu Pařížské dohody a z ní vyplývající povinnosti přijímat účinná opatření ke zmírnění změny klimatu.

Pařížská dohoda přitom může sloužit jako určitý základ pro výklad dalších mezinárodněprávních předpisů, včetně úmluv OSN o lidských právech. Nepřímo stanoví podstatu závazků smluvních států v oblasti lidských práv s ohledem na klimatické změny, neboť se státy zavázaly přijmout opatření k dosažení teplotních cílů a jejich nesplnění bude mít za následek předvídatelné škody na lidských právech způsobených změnou klimatu.

Kamila Balounová

Další články:
31. ledna 2023 10:33
31. ledna 2023 06:30
30. ledna 2023 06:30
29. ledna 2023 06:30
28. ledna 2023 06:30

Online diskuse
Chceme propojit otrávené zvíře s konkrétní plechovkou jedu, říkají čeští vědci
31. ledna 2023 05:13

PRAHA (Ekolist) - Tým chemiků na Univerzitě Karlově zkoumá, jak propojit otrávené zvíře s konkrétní plechovkou jedu. Cílí přitom na nejoblíbenější jed travičů, karbofuran. Výzkum probíhá v Centru environmentálních forenzních věd Přírodovědecké fakulty UK.
(Celý text)

Ve Velvarech a Němčicích otestují organizace opatření na zadržení vody v krajině
31. ledna 2023 01:32

PRAHA (ČTK) - Ve Velvarech na Kladensku a Němčicích na Kolínsku otestuje společnost Člověk v tísni a další organizace opatření na zadržení vody v krajině. Středočeský kraj na projekt přispěje 2,5 milionu, rozhodli krajští zastupitelé. Jde o pětiletý projekt LIFE WILL (Water in Landscape and Soil).
(Celý text)

Vědci identifikovali vrak lodi potopené u pobřeží anglického Eastbournu
31. ledna 2023 00:57

(ČTK) - Vědcům se podařilo vyřešit záhadu obestírající původ lodi, která se v 17. století potopila u břehů Anglie s nákladem vybraného italského mramoru. Jak informoval zpravodajský server Daily Mail, vrak památkově chráněného plavidla u pobřeží Sussexu patří holandské válečné lodi Klein Hollandia.
(Celý text)

Jihlavská zoo ukončí chov tuleňů, posledního samce předá v únoru do Itálie
31. ledna 2023 00:25

JIHLAVA (ČTK) - Jihlavská zoologická zahrada ukončí populární chov tuleňů, s nímž začala v roce 2006. Mláďata se odchovat nepovedlo a loni na podzim uhynuly obě samice. Problémy jsou s krmením. Mořské ryby, jimiž se tuleni živí, obsahují kvůli znečišťování oceánů větší množství těžkých kovů, jež se zvířatům ukládají v játrech, uvedl ředitel zoo Jan Vašák. Samec, který v expozici tuleňů zůstal, bude ve druhé polovině února přepravený do zoo v Itálii.
(Celý text)

V Třinci se začne od února třídit kuchyňský odpad z domácností
31. ledna 2023 00:18

TŘINEC (ČTK) - V Třinci na Frýdecko-Místecku se začne od února třídit kuchyňský odpad z domácností. Společnost Smolo CZ, která ve městě zajišťuje svoz odpadu, tam rozmístí 90 speciálních utěsněných nádob, do nichž budou lidé vyhazovat zbytky jídel. Firma pak odpad odveze do bioplynové stanice. ČTK to sdělila mluvčí společnosti Smolo Dorota Havlíková.
(Celý text)

V Milovicích letos dokončí obnovu lesoparku Lišky, zpřístupní se lidem
31. ledna 2023 00:10

MILOVICE (ČTK) - V Milovicích na Nymbursku pokračují s revitalizací lesoparku Lišky v severovýchodní části města. Přírodní areál poznamenaný armádní činností má být po úpravách přístupný lidem. Po vyčištění náletů a odstranění betonových konstrukcí přibyde nová výsadba, mlatové cesty a lavičky. Práce zhruba na 20 hektarech plochy vyjdou na 18 milionů korun, téměř osm milionů jde z evropských dotací. Město začalo s úpravami loni na podzim, informovala ČTK mluvčí města Eva Hrušková.
(Celý text)

Kněždub léta trápí zanedbané hospodářství místního obyvatele v bývalém JZD
30. ledna 2023 16:37

(ČTK) - Kněždub na Hodonínsku už několik let trápí hospodaření místního obyvatele Jana Šantavého. Aktuálně na jeho počínání upozornilo hnutí Animal Save Movement, které se mezinárodně věnuje obecně boji proti chovu hospodářských zvířat a upozorňuje na podmínky jejich chovu. Médiím rozeslalo pětiminutové video, které je sestříhané ze záběrů pořízených v rozmezí několika měsíců. Dokumentuje zvířata, o něž je podle hnutí špatně pečováno, či uhynulá zvířata v různém stadiu rozkladu. Starosta Libor Grabec ČTK řekl, že jde o letitý problém, který se nedaří ani za pomoci úřadů vyřešit a na který si řada obyvatel stěžuje.
(Celý text)

V malochovu drůbeže na Českobudějovicku je ptačí chřipka, část ptáků uhynula
30. ledna 2023 15:52

TRPNOUZE (ČTK) - V malochovu drůbeže v obci Trpnouze na Českobudějovicku se prokázala ptačí chřipka H5N1. Přes víkendu zahynulo chovateli sedm slepic a šest perliček. Zbylých zhruba dvacet zvířat veterináři utratí. Je to letošní dvanácté ohnisko ptačí chřipky v zemi, řekl mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer.
(Celý text)

Ředitel společnosti Energoaqua v případu otravy Bečvy opět odmítl vinu
30. ledna 2023 15:45

VSETÍN (ČTK) - Ředitel společnosti Energoaqua Oldřich Havelka dnes u vsetínského okresního soudu odmítl, že by on nebo podnik způsobili otravu řeky Bečvy, jak jim klade za vinu obžaloba. Vinu firmy popřel také její zmocněnec Vladimír Kurka. Soud sledovanou kauzu začal projednávat dnes ráno. Firmu z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a jejího ředitele státní zástupce obžaloval z poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami. Za to sedmašedesátiletému Havelkovi hrozí až pětileté vězení, společnosti zákaz činnosti a peněžitý trest.
(Celý text)

Elektrowin vybral za 17 let elektroodpad o hmotnosti 78 Eiffelových věží
30. ledna 2023 15:35

(ČTK) - Společnost Elektrowin vybrala v loňském roce 54 850 tun vysloužilých elektrospotřebičů, což bylo zatím nejvíc za její sedmnáctiletou existenci. Oproti roku 2021 byl objem vybraného elektroodpadu o tři procenta vyšší. Od svého vzniku Elektrowin shromáždil a předal k recyklaci celkem 571 000 tun starého elektra, což představuje zhruba 32 milionů kusů elektrozařízení. Váha vybraného elektra odpovídá hmotnosti 78 Eiffelových věží nebo 3263 Petřínských rozhleden či 1483 souprav pendolina.
(Celý text)

Lesy ČR nedoporučují kvůli silné námraze na stromech vstup do lesů
30. ledna 2023 15:34

HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Státní podnik Lesy České republiky (LČR) nedoporučuje lidem kvůli silné námraze na stromech vstup do lesů. Stromy, zejména vršky jehličnanů a větve listnáčů, se pod tíhou ledu lámou. ČTK to řekla mluvčí LČR Eva Jouklová. Podnik spravuje téměř polovinu lesů v zemi.
(Celý text)

Neandrtálci shromažďovali lovecké trofeje, zjistili díky nálezu vědci
30. ledna 2023 10:20

MADRID (ČTK) - Předchůdci dnešních lidí měli už před 55 000 lety podobný zvyk jako dnešní lovci a ponechávali si trofeje upomínající na zvlášť povedené úlovky. Na základě nálezů ze španělské jeskyně Des-Cubierta k tomu dospěli antropologové. Podle nich si neandrtálci ve svých jeskynních příbytcích schovávali například vypreparované lebky praturů, nosorožců nebo jelenů. Napsala o tom agentura APA.
(Celý text)

Ministerstvo uložilo Písku, aby dopracoval dokumentaci projektu ZEVO
30. ledna 2023 10:11

PÍSEK (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí (MŽP) uložilo Písku, aby dopracoval dokumentaci k záměru vybudování zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO). Připomínky ministerstva k projektu se týkaly například vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. ČTK to řekla mluvčí písecké radnice Petra Měšťanová.
(Celý text)

Ruská železnice je důležitá pro dovoz strategických kovů do EU, píše Bloomberg
30. ledna 2023 10:10

BRUSEL (ČTK) - Zbrojní průmysl v EU spoléhá na kovy vzácných zemin, které dováží z Číny. Údaje EU nyní ukazují, že důležitým kanálem pro dovoz těchto strategických kovů je ruská železnice. Rusko je centrem železniční nákladní trasy, která zásobuje západní zbrojovky stálými dodávkami kovů potřebných k výrobě mikročipů, elektroniky a munice pro moderní zbraně. Důležité kovy potřebné pro výrobu zbraní, které EU posílá na Ukrajinu, tak zřejmě putují po železničních kolejích nepřítele, upozornila agentura Bloomberg.
(Celý text)

Čínská společnost CATL otevřela v Německu závod na baterie pro elektromobily
30. ledna 2023 09:31

(ČTK) - Čínská společnost Contemporary Amperex Technology (CATL) minulý týden v německém městě Arnstadt oficiálně otevřela jednu z největších evropských továren na výrobu bateriových článků pro elektromobily. Informovala o tom agentura DPA. Celková investice do tohoto závodu by podle firmy měla činit zhruba 1,8 miliardy eur (téměř 43 miliard Kč).
(Celý text)

Změna klimatu nedělá parazitům dobře. A důvod k radosti to není
30. ledna 2023 05:41

PRAHA (Ekolist) - Na živočichy, kteří si parazitismus vybrali jako svou životní strategii, většinou nepohlížíme zrovna hezky. Zpráva o tom, že i na ně neblaze doléhají klimatické změny, se tak jeví pozitivněji, než ve skutečnosti je.
(Celý text)

Okresní soud ve Vsetíně začne projednávat případ otravy řeky Bečvy
30. ledna 2023 01:00

VSETÍN (ČTK) - Okresní soud ve Vsetíně začne v pondělí projednávat případ otravy řeky Bečvy ze září 2020. Na hlavní líčení si vyčlenil 39 jednacích dní, nařízené je do letošního prosince. Obžalobě v případu čelí společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a její ředitel Oldřich Havelka. Kauzou se bude zabývat trestní senát v čele se soudkyní Ludmilou Gerlovou. Spis k případu má několik tisíc stran.
(Celý text)

Pavel nemá důvod nejmenovat Hladíka, pokud na něm Fiala bude trvat
30. ledna 2023 00:56

PRAHA (ČTK) - Pokud nevyvstaly nové okolnosti a premiér Petr Fiala (ODS) si je jistý nominací Petra Hladíka (KDU-ČSL) na ministra životního prostředí, nemá nově zvolený prezident Petr Pavel důvod ho nejmenovat. Pavel to řekl v rozhovoru pro Českou televizi (ČT). Zeman začátkem roku oznámil, že má k Hladíkovi výhrady a není připraven ho do vlády jmenovat.
(Celý text)

Ochránci přírody našli u Lednice otráveného orla, letos jde o první případ
29. ledna 2023 19:50

(ČTK) - Ochránci přírody našli u Lednice na Břeclavsku otráveného orla mořského, letos jde o první případ otravy dravce na jihu Moravy. Ornitologové loni v kraji evidovali čtyři otravy dravců. ČTK to řekla uvedla psovodka České společnosti ornitologické Klára Hlubocká.
(Celý text)

Čeští vědci rozluštili pradávnou paleooceánologickou záhadu
29. ledna 2023 05:40

PRAHA (Ekolist) - Biologové v současné době stále častěji přicházejí se zjištěními, že za mnoha procesy v živém světě stojí nečekaní hráči: prvoci. Studie, publikovaná nedávno týmem českých vědců ukazuje, že významnými hráči v koloběhu prvků ve světových oceánech je málo známá a dlouho zcela přehlížená skupina, tzv. diplonemy.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 1879 | Další
< zpět na titulní stranu

Reklama