titulní strana > co píší jiní
Proč Česko nesplnilo cíl úspor energie?
24. června 2022 07:00
() - Zhodnocení Zprávy o pokroku v oblasti plnění vnitrostátních cílů energetické účinnosti v České republice.

Vláda obdržela zprávu o plnění cílů úspor energie, které vyplývají z evropské směrnice o energetické účinnosti. Zpráva předkládá konečné zhodnocení pro období 2014–2020 a naznačuje, jak si stojíme na začátku nové periody 2021–2030.

Některé cíle podle Zprávy plníme, ty důležité ale ne. V mém zhodnocení naleznete analýzu uvedených dat a zdůvodnění, proč v oblasti energetické efektivity a úspor energie zaostáváme. Uvádím také doporučení, na co bychom se měli zaměřit, abychom se v oblasti energetické efektivity posunuli dál. Úspory energie a zvyšování energetické efektivity patří mezi nejdůležitější způsoby, jak ihned postupně snižovat emise, odpoutávat se od ruského plynu a trvale si snížit účty za energie. Kromě toho vedou k vyššímu komfortu bydlení a lepší konkurenceschopnosti našich firem.

Hlavní cíl neplníme

Nejdůležitějším cílem jsou celkové skutečné úspory, kterých daný stát každoročně dosáhne, a to na konečné spotřebě energie, podle článku 7 směrnice o energetické účinnosti. Z předepsaných 51,1 PJ za období 2014–2020 jsme dosáhli na 48,5 PJ, tedy na 95 %. To zní celkem optimisticky, ale jen do té doby, než se pořádně podíváme na výkaznictví tohoto cíle.

Bohužel zpráva zde uvádí spoustu pouze papírových úspor, které se neodráží v realitě. Premiantem je s příspěvkem 15,8 PJ „Zkvalitňování technologických postupů“. A co jde? Dříve se tato položka jmenovala „Strategický rámec udržitelného rozvoje“ se stejně velkým příspěvkem k celkovým úsporám. To však Evropská komise rozporovala a ministerstvo průmyslu to tedy vyřešilo tak, že změnilo název této položky.

Druhým nejkřiklavějším příkladem papírových úspor je tzv. Environmentální daň na pohonné hmoty s celkovým příspěvkem k úsporám energie asi 10,8 PJ. Její tvůrci předpokládali, že uvalením o něco vyšší daně na benzín a naftu než vyžaduje evropská legislativa, se bude méně jezdit. Skutečně k tomu ale došlo?

Zpráva uvádí i dobrovolné dohody na úsporách energie s ČEZem a ČD Cargo. Dělaly ale tyto firmy v uvedeném období jiný byznys, než kdyby dohodu se státem nepodepsaly?

Pokud tyto pochybné položky ze Zprávy odstraníme, dostaneme součet ročních úspor 19,4 PJ, což činí jen 38 % stanoveného cíle. A to je i skutečný výsledek české snahy snižovat spotřebu.

Nutno dodat, že ani to není úplně málo. Výborným příkladem skutečně efektivních, dlouhodobých a systematických státních snah o úspory energie jsou úspěšné programy pro podporu investic do renovace rodinných a bytových domů – Nová zelená úsporám, úspor energie v průmyslu a veřejných budov – evropské fondy řízené ministerstvem životního prostředí, ministerstvem průmyslu a obchodu a ministerstvem pro místní rozvoj. Tyto programy přinášejí trvalé úspory energie se všemi jejich benefity. Abychom však využili jejich potenciál naplno, potřebujeme až 3x zvýšit tempo investic do těchto oblastí.

Jak to bude dál?

Od roku 2021 roční cíl na úspory energie – nyní ve výši 7,4 PJ, roste a to až na 8,4 PJ, tedy 84 PJ za dekádu. V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu navrhuje Evropská komise navýšení tohoto cíle až na 15 PJ ročně. Co si s tím Česko počne? Vymyslíme znovu papírové úspory, nebo dáme této oblasti prioritu, kterou si zaslouží? K nástrojům, jak toho dosáhnout, se dostanu později. Nicméně existují, známe je a potřebujeme především politickou vůli k jejich dlouhodobé a systematické podpoře.

Ostatní cíle

Pozitivní je, že další cíle stanovené směrnicí Česko plní. Pro jejich realistické vyhodnocení se ale znovu musíme podrobně podívat, jak byly vlastně stanoveny.

Cíl na spotřebě energie, ať už konečné nebo primární, je stanoven celoevropsky podle článku 3 směrnice oproti rychle rostoucímu referenčnímu scénáři z roku 2007 (!). S přehledem ho proto plníme a plnili jsme jej, už když byl stanoven. Ale jde skutečně o úroveň, se kterou se chceme srovnávat? Jedná se o podobný příklad, jako když české emise na začátku 90. let rychle klesly kvůli nutné restrukturalizaci průmyslu. Další dlouhá desetiletí už jsme toho pro jejich snížení mnoho neudělali. U úspor energie nám tento cíl splnila finanční krize z první dekády tohoto tisíciletí.

Přesně na 100 % plníme také cíl úspor energie ve vládních budovách (budovách orgánů centrální státní správy) podle článku 5 směrnice. Ten se však týká jen 572 budov a v celkovém součtu je nepříliš významný, tvoří asi jen 2 promile cíle nových úspor podle článku 7. V jeho plnění sehrály zásadní roli evropské fondy, zejména Operační program Životní prostředí dobře řízený stejnojmenným resortem.

I tento cíl se má v nové směrnici výrazně proměnit a jen tak, bez nastavení robustního regulatorního, ekonomického a informačního rámce pro investice do úspor energie, jej do budoucna plnit nebudeme.

Co je třeba udělat

Nicméně máme na čem stavět. Programy jako Nová zelená úsporám nebo Operační program Životní prostředí jsou úspěšné, dobře nastavené a kvalitně řízené. Ostatní státy, minimálně ze střední a východní Evropy, by nám je mohly závidět.

V Česku stojí přes 2,4 milionu budov. Pro jejich kvalitní energeticky úsporné renovace a instalaci místních obnovitelných zdrojů potřebujeme ovlivnit 60 až 80 tisíc individuálních investičních rozhodnutí ročně.

Aby se to stalo, musí vláda jednat a udělat několik promyšlených kroků. A ty zároveň dobře prodiskutovat s profesními partnery a veřejností.

Jak by měl stát investice do úspor podpořit?

1. Zajistit dostatečné financování programu Nová zelená úsporám

V roce 2021 program nabídl lidem 3 až 4 miliardy korun na úsporné rodinné domy (renovace a novostavby, obnovitelné zdroje pro budovy), 21 tisíc domácností je využilo. Dotace představovala zhruba třetinu investice, tzn. celkové indukované investice činily přes 10 miliard korun. Stát podpořil také úspory v bytových domech. Integrovaný regionální operační program, který jejich renovace podporoval už dříve, rozděloval 2-3 miliardy korun ročně. Poslední výzva skončila s neuspokojeným převisem poptávky ve výši 1,1 miliardy. Nároky na tento program dnes dále stoupají, zejména v oblasti obnovitelných zdrojů energie.

Absorpční kapacita programu činí aktuálně 7-8 miliard korun ročně. Z výnosů aukcí emisních povolenek má dle zákona mít zajištěny minimálně 4 miliardy, skutečný státní rozpočet s tímto příspěvkem však nepočítá. Tuto díru minulá i současná vláda zatím překryla 19 miliardami z Národního plánu obnovy. Ten měl přitom sloužit pouze pro rozvoj a dodatečné investice, ne pro nahrazení jiných zdrojů. Ale dobře, jako důležitější se nyní jeví otázka dlouhodobosti programu. Vláda musí po roce 2023 zajistit dostatečné finance na jeho pokračování. Pokud je máme navýšit 2-3x, pak bude potřeba zhruba 20 miliard korun ročně.

2. Nabídka zvýhodněných renovačních úvěrů

Vlastníci rodinných domů bývají často kutilové. Renovuje se hodně, ale svépomocí. Někdy dokonale, často pak pouze v malém rozsahu a méně kvalitně. Jako hlavní bariéru pro realizaci rozsáhlejší renovace, která by přinesla vyšší úspory i kvalitu bydlení, vlastníci uvádějí nedostatek finančních prostředků. Často platí dílčí renovace ze svých úspor, na renovace si nepůjčují.

Pokud by však stát zajistil nabídku zvýhodněných úvěrů, které umožní předfinancování a zejména dofinancování dotace z programu Nová zelená úsporám, pak by část vlastníků rozsáhlejší a kvalitnější renovaci provedla.

To lze zajistit pomocí portfoliové garance státu přes Národní rozvojovou banku za renovační úvěry poskytované například stavebními spořitelnami. Pomohla by také úroková dotace, aby výsledný úvěr měl dlouhou fixaci, sazbu na úrovni hypoték a neručilo se za něj nemovitostí. Byl by přitom navázaný jen na projekty s výšší mírou renovace v Nové zelené úsporám.

Spíše skeptický jsem k zavádění „Nové zelené úsporám Light“, která by poskytovala dotace i na renovace malého rozsahu a svépomocí. To už je nyní možné v nejnižší úrovni označené A.0. Dále tento práh snižovat nevnímám jako šťastné, protože přínosy renovace rostou nelineárně. Čím rozsáhlejší a kvalitnější renovaci udělám, tím více má pro mne přínosů. Ať už v nákladech za energie, zdravém vnitřním prostředí nebo v tom, že už budu mít hotovo a nebudu muset nad domem přemýšlet opět příští rok.

3. Dostatečné prostředky také pro veřejný a podnikatelský sektor

Evropská unie nám posílá dostatečné prostředky na realizaci úspor energie a instalaci obnovitelných zdrojů ve veřejném a podnikatelském sektoru. Bohužel jsou roztříštěné v různých fondech: „běžné“ Evropské strukturální a investiční fondy, Modernizační fond, Nástroj pro oživení a odolnost, Modernizační fond, Fond spravedlivé transformace a další menší.

Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí, které fondy v tomto resortu administrují, se naštěstí zatím daří spojovat tyto peníze na úrovni státu a vůči žadateli zachovávat jednotnou fasádu podmínek a energetických kritérií. Zároveň jde, byť s rezervami, o průběžné programy, což vytváří důvěru žadatelů i stavebního trhu.

4. Stát musí renovovat vlastní budovy

Stát vlastní spoustu budov v nevyhovujícím stavu a určitě nejde jen o oněch 572 budov, které spadají pod článek 5 směrnice. Dlouhodobě však jejich energetickou náročnost zanedbává (pokud ji vůbec zná). Nad rámec povinností plynoucích ze směrnice by měl proto připravit plán, kdy jakou budovu zrenovovat a co na ní lze provést, tak aby bylo dosaženo energetického optima.

Zároveň by se stát neměl bát pustit do těchto budov firmy poskytující energetické služby, konkrétně energetické úspory se zárukou, tzv. EPC. Ty garantují výsledek. Jednoduše řečeno investice se postupně splácejí z peněz ušetřených za platby za energie a mohou také přinést financování pomocí dodavatelského úvěru s následným odprodejem pohledávky. To se může na první pohled jevit jako zvyšování státního dluhu, ale jen pokud věříme, že za energie by v budoucnu stát platit nemusel. Což tak samozřejmě není.

5. Podpora poradenství a předprojektové přípravy

I v této oblasti máme na čem stavět, ale stát musí dostupné nástroje výrazně posílit a vzájemně je propojit. Existuje síť asi 60 Energetických konzultačních a informačních středisek. Většinou soukromé osoby či konzultační agentury poskytují hodinu energetického poradenství lidem zdarma. Stát jim to následně proplatí z programu Efekt řízeného ministerstvem průmyslu a obchodu.

Nejde to ale úplně hladce. Na letošní rok stát vypsal výzvu až v květnu, odměna specialistům je malá, takže od poskytování bezplatného poradenství řada z nich odchází. Do tohoto poradenství by se měly zapojit i veřejná správa, města a obce.

Základní poradenství by mělo zůstat zcela zdarma i nadále, a to na alespoň dvě hodiny času specialisty pro jeden dům. V rámci poradenství by mělo být možné nabízet rozšířené energeticko-optimalizační studie, které by stát zaplatil třeba ze 70 %. To obnáší dva tři dny práce specialisty, včetně návštěvy domu. Náklad na tyto služby činí 15 až 20 tisíc korun, doplatek pro zájemce by se pohyboval mezi 3 až 5 tisíci korun. Díky tomu by se pak zájemce o renovaci budovy a instalaci obnovitelných zdrojů mohl kvalifikovaně rozhodnout, jak renovaci provede, která jsou ta nejvýhodnější opatření zrovna v jeho případě.

Pro města a obce by pak stát měl dotovat mzdové náklady na pozice energetických manažerů. Jeden by měl připadnout na každých 20 tisíc obyvatel. Ve městech by se mohlo jednat o tým o pár lidech, na venkově by to mohla být sdílená pozice pro několik obcí.

6. Informační kampaň

Stát by měl rozjet informační kampaň o přínosech a možnostech úspor energie a instalace lokálních obnovitelných zdrojů na budovy. A to pro všechny typy vlastníků. Design této kampaně už je hotový, byl s hlavním sloganem „Úspory energie: Chytrá volba“ připraven z peněz Evropské komise pro ministerstvo průmyslu a obchodu už v roce 2009. Kampaň ministerstvo ale zatím nespustilo, přitom tato osvěta by mohla lidem reálně pomoct ušetřit tisíce až deseti tisíce korun ročně. Pro srovnání, na propagaci českého kapra utrácíme 150 miliónů korun ročně. Zkusme za srovnatelnou částku poradit lidem, jak ušetřit na energiích.

7. Nezapomenout na sociálně slabé

Sociálně slabí jsou ohroženi současným růstem cen energie nejvíce. Je potřeba jim pomoci co nejvíce cílenými dávkami .Například pomocí zjednodušeného a navýšeného příspěvku na bydlení nebo dotace na první část spotřeby elektřiny či plynu. Má se ale jednat o podporu určenou výhradně této potřebné skupině

I nízkopříjmových domácnostem bychom měli umět nabídnout systémové řešení, tedy investici do renovace domů a instalace obnovitelných zdrojů. Není to lehký úkol. Pracovně tomu říkám „najít vhodnou podobu investiční komponenty sociálních dávek“.

Jiné motivace a možnosti mají samoživitelky, jinou třeba důchodci. Pokud by ale stát uměl i jim nabídnout pro rodinné domy navýšenou podporu nad rámec běžné dotace z Nové zelené úsporám, vyplatí se to nám všem. Těmto skupinám obyvatel klesnou v budoucnu náklady na bydlení a sníží se tak výplaty příspěvků na bydlení Navíc navýší hodnotu svojí nemovitosti. Pro nízkopříjmové vlastníky bytů by pomohlo umožnit jim zahrnout do posuzovaných nákladů na bydlení také splácení podílu na investici do renovace bytového domu.

8. Postupně posilovat možnosti trhu

Velkou bariéru představují v tuto chvíli možnosti trhu opatření realizovat. Nicméně stejně jako pro vytváření důvěry vlastníků budov v ekonomické pobídky, je i pro stavební a montážní firmy, ale také projektanty a specialisty nejlepším signálem dlouhodobý výhled, že energeticky úsporné renovace a instalace obnovitelných zdrojů jsou pro stát prioritou. Postupně tak obor přiláká nové firmy a pracovníky. Nestane se tak z měsíce na měsíc, ale v horizontu několika let ano.

Nutná kapacita

Výčet kroků, které by měl stát udělat k výraznému snížení naší energetické náročnosti, není úplný. Zcela jsem vynechal třeba oblast snižování spotřeby v průmyslu. I bez toho se jedná o ohromné množství práce, kterou zvládneme jen s dostatečnou manažerskou a administrativní kapacitou. Třeba na ministerstvu průmyslu a obchodu pracují v této oblasti jen 3 lidé. Schopní, ale stále jen 3. Navyšovat stav úředníků se teď moc nenosí, vytvářet novou agenturu jako kompetenční centrum pro udržitelnou energetiku už vůbec ne. Vzhledem k rozsahu agendy a obrovskému potenciálu pro naši energetickou bezpečnost, který se v úsporách skrývá, by ministerstvo mohlo přesunout část tabulkových míst ze samostatné sekce o 40 lidech, kteří připravují stavbu jednoho jaderného bloku, právě do úspor energie.

Petr Holub

Další články:
15. srpna 2022 07:40
13. srpna 2022 05:15
12. srpna 2022 10:05
11. srpna 2022 05:49
9. srpna 2022 04:59

Online diskuse
Elektromobily nechceme příliš tiché. Tišší totiž neznamená bezpečnější
17. srpna 2022 05:51

PRAHA (Ekolist) - Provoz bezemisní, čistý alespoň tak, jak čistý byl zdroj energie pro nabití baterie. To je jeden ze zřejmých kladů e-mobility. Jako další bývá zmiňována jízda tichá, nevytvářející hluk. Jenže s elektromobily je to složitější. Výrazně tišší jsou jen při pomalé jízdě. A právě tehdy jsou nebezpečnější.
(Celý text)

Policie vyšetřuje požár v Českém Švýcarsku jako trestný čin obecné ohrožení
17. srpna 2022 01:31

HŘENSKO (ČTK) - Policie vyšetřuje požár v Českém Švýcarsku jako trestný čin obecné ohrožení, původně ho vyšetřovala jako obecné ohrožení z nedbalosti. Upozornila na to Česká televize, ČTK informaci potvrdila policejní mluvčí Eliška Kubíčková.
(Celý text)

Hladina Rýna dále klesá, rostou proto obavy podniků o přepravu komodit
17. srpna 2022 00:54

BERLÍN (ČTK) - Hladina Rýna zaznamenala za posledních 24 hodin další pokles. V klíčovém úseku u města Emmerich na hranici s Nizozemskem se ve středu ráno ocitla pod nulou vodočetné latě, tedy pod bodem, který bývá umístěn pod dlouhodobě nejnižším naměřeným vodním stavem. Stav řeky stále více znepokojuje zástupce německého byznysu, kteří mají obavy o přepravu zboží v průmyslově rozvinutých oblastech podél Rýna, uvedla agentura AP.
(Celý text)

Gazprom varoval, že ceny plynu v Evropě mohou v zimě vzrůst o dalších 60 procent
17. srpna 2022 00:51

MOSKVA (ČTK) - Ruská státní plynárenská společnost Gazprom varovala, že ceny plynu v Evropě se mohou v zimě zvýšit o dalších 60 procent na více než 4000 dolarů (96 713 Kč) za 1000 metrů krychlových. Vývoz a produkce samotného Gazpromu přitom klesá vinou západních sankcí uvalených na Rusko za vojenskou invazi na Ukrajinu. Informovala o tom agentury Reuters.
(Celý text)

Zeman podepsal zákaz výroby a prodeje jednorázových plastových příborů
17. srpna 2022 00:49

PRAHA (ČTK) - Česko do dvou měsíců zakáže výrobu a prodej jednorázových plastových příborů, talířů nebo brček v souladu s předpisy Evropské unie. Počítá s tím zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí, který podepsal prezident Miloš Zeman. Zákaz začne platit s účinností zákona, tedy prvním dnem druhého kalendářního měsíce po vyhlášení ve Sbírce zákonů.
(Celý text)

Ministerstvo zemědělství omezí osevní plochu tam, kde hrozí eroze. Podle komory tak zdraží potraviny
17. srpna 2022 00:40

ČESKÉ BUDĚJOVICE (ČTK) - Ministerstvo zemědělství omezí od roku 2023 osevní plochu jedné plodiny v silně erozně ohrožených oblastech ze současných třiceti na deset hektarů, uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Podle agrární komory to povede k tomu, že dál zdraží potraviny, protože zemědělci za to nedostanou žádné kompenzace, znamená to pro ně vyšší náklady. Na dotčených plochách nebude možné některé plodiny vůbec pěstovat, řekl ČTK prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Silně erozně ohrožené plochy tvoří podle něj tři procenta orné půdy v zemi.
(Celý text)

V Británii vyhodili úrodu za 22 milionů liber, nemají dost lidí
17. srpna 2022 00:36

LONDÝN (ČTK) - V Británii se v letošním roce kvůli nedostatku pracovních sil vyhodilo ovoce a zelenina přinejmenším za 22 milionů liber (641 milionů Kč), na farmách se ale celkové škody odhadují až na trojnásobek. S odvoláním na britský Národní svaz farmářů o tom informoval server listu The Guardian.
(Celý text)

Drony v Českém Švýcarsku nalézají po uhašení požáru místa se zvýšenou teplotou
16. srpna 2022 23:04

HAVÍŘOV (ČTK) - Drony stále objevují v Českém Švýcarsku místa se zvýšenou teplotou terénu. Dnes se ložiska objevila u Pastýřských kamenů. Hasiči místa likvidují a prolévají vodou z vaků na zádech. Půdu také rozhrabují lopatami a motykami. Do nepřístupných míst jezdí čtyřkolkami. Na twitteru to odpoledne uvedl mluvčí hasičů Milan Rudolf.
(Celý text)

Z Odry a Neru polští hasiči už vylovili skoro 100 tun leklých ryb
16. srpna 2022 23:03

BRUSEL/VARŠAVA (ČTK) - Polští hasiči již vylovili téměř 100 tun uhynulých ryb z Odry a z řeky Ner ve středním Polsku, příčina úhynu ale stále není známá, uvádějí polská média. Vzorky vody byly podle ministryně životního prostředí odeslány ke zkoumání i do české laboratoře. Pomoc při vyšetřování případu nabídla německým a polským úřadům Evropská komise.
(Celý text)

Platnost certifikátu biopotravin se prodlouží, zákon podepsal prezident
16. srpna 2022 22:41

PRAHA (ČTK) - Platnost certifikátu biopotravin nebo bioproduktů se prodlouží až na 26 měsíců. Zároveň se zvýší horní hranice peněžité pokuty za klamání spotřebitele v souvislosti s prodejem výrobků označených tak, že pocházejí z ekologického zemědělství. Poskytovatelé připojení k internetu budou mít novou povinnost blokovat přístup k webovým stránkám nabízejícím nebezpečné potraviny. Počítá s tím novela zákona o ekologickém zemědělství, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom Hrad.
(Celý text)

Počet obětí rekordních záplav v Pákistánu vzrostl na 618 lidí
16. srpna 2022 14:03

(ČTK) - Za posledních šest týdnů zemřelo při rekordních přívalových povodních v Pákistánu 618 lidí. Aktuální údaje zveřejnila pákistánská národní agentura pro přírodní katastrofy, na začátku tohoto měsíce uváděla 549 obětí. Voda zničila téměř 70 000 domů, píše s odkazem na úřady agentura DPA.
(Celý text)

Při požáru statku v Bavorsku u hranic s Českem uhynulo 40 kusů skotu
16. srpna 2022 09:24

BERLÍN (ČTK) - Při požáru statku v Bavorsku u hranic s Českou republikou uhynulo v noci na dnešek asi čtyřicet kusů skotu. Bojovat s plameny pomáhali německým hasičům i jejich čeští kolegové, uvedla bavorská televize BR24. Příčina požáru známá není, škodu odhadla policie na 1,5 milionu eur (zhruba 37 milionů Kč).
(Celý text)

Hasiči v Českém Švýcarsku stále nacházejí místa se zvýšenou teplotou
16. srpna 2022 00:59

HŘENSKO (ČTK) - Hasiči v Českém Švýcarsku stále nacházejí pomocí dronů, termokamer či dalekohledů místa se zvýšenou teplotou. S kontrolami po požáru, který se rozhořel 24. července, jim pomáhají i strážci parku, na pomoc se vypravili také pracovníci z národních parků na Šumavě, v Krkonoších či Podyjí, řekl mluvčí správy parku Tomáš Salov. Objevená ložiska, většinou doutnající půdu, hasiči prolévají vodou a rozhrabávají motykami, informoval ČTK mluvčí hasičů Milan Rudolf. Doplnil, že částečně pomohl slabý déšť.
(Celý text)

Elektřina je v Evropě na rekordu, megawatthodina v Německu stojí 475 eur
16. srpna 2022 00:53

LONDÝN (ČTK) - Ceny elektřiny v Evropě se vyšplhaly na další rekord, podle analytiků je to zejména reakce na pokračující zdražování zemního plynu. Cena klíčového termínového kontraktu na elektřinu v Německu se včera na evropské energetické burze European Energy Exchange (EEX) zvýšila o více než tři procenta na 475 eur (11 600 Kč) za megawatthodinu (MWh). Za poslední dva měsíce se zhruba zdvojnásobila a je téměř šestkrát vyšší než před rokem, uvedla agentura Bloomberg.
(Celý text)

Ruská společnost Gazprom zvýšila dodávky zemního plynu do Maďarska
16. srpna 2022 00:51

BUDAPEŠŤ (ČTK) - Ruská plynárenská společnost Gazprom zvýšila dodávky plynu do Maďarska nad objem stanovený v dlouhodobé smlouvě. Zvýšené dodávky byly zahájeny v pátek ráno, uvedla agentura MTI. Odvolává se přitom na sdělení tajemníka ministerstva zahraničních věcí a obchodu Tamáse Menczera.
(Celý text)

Rakovnické fotbalové hřiště nemá dost vody pro zavlažování, město hledá zdroje
16. srpna 2022 00:29

RAKOVNÍK (ČTK) - Rakovnické fotbalové hřiště TJ Tatran nemá dost vody pro zavlažování, proto město hledá další zdroje. Má je ukázat vrt v místě historického uhelného dolu. Práce začnou nejdříve v říjnu. Smlouva s firmou, která vrt udělá, je podepsaná. Město nyní vyřizuje potřebná úřední povolení, řekla ČTK mluvčí rakovnické radnice Kateřina Hradilová.
(Celý text)

V Brně vyjede první popelářské auto na elektřinu
16. srpna 2022 00:20

BRNO (ČTK) - Městská odpadová společnost SAKO Brno vyšle v úterý poprvé do ulic auto na svoz odpadu poháněné elektřinou. Podle náměstka primátorky Petra Hladíka (KDU-ČSL) jde o první popelářský vůz v Česku, který bude jezdit na elektřinu. I když jeho pořizovací cena 12 milionů korun je výrazně vyšší než cena klasického naftového auta, díky levnějšímu provozu se jeho nákup vyplatí, investice se vrátí do několika let. SAKO totiž vyrábí elektřinu a díky osazování vlastních objektů fotovoltaickými panely jí bude vyrábět stále více, řekl Hladík při představení vozu novinářům.
(Celý text)

Ministerstvo životního prostředí letos nabídne 7,5 miliardy na vodovody i kanalizaci
16. srpna 2022 00:13

PRAHA (ČTK) - Téměř 7,5 miliardy korun letos nabídne ministerstvo životního prostředí (MŽP) z nového Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) na nové vodovody, výstavbu čistíren odpadních vod i kanalizací. První čtyři výzvy MŽP spustilo a jeho zástupci je představili na tiskové konferenci. V OPŽP 2021-2027 je na projekty zlepšující přístup k pitné vodě či lepšího čištění vod dohromady 14 miliard korun, skoro deset miliard pak podpoří opatření k zlepšení zadržování vody v krajině. Menší obce, mohou také žádat o dotaci na spolufinancování projektů podpořený z OPŽP.
(Celý text)

Ekologičtí aktivisté ve Francii vyplnili golfové jamky cementem
15. srpna 2022 19:43

PAŘÍŽ (ČTK) - Ekologičtí aktivisté v jižní Francii vyplnili golfové jamky cementem na protest proti výjimkám z omezení na spotřebu vody, které v době extrémního sucha platí pro golfová hřiště. Zatímco v nejhůře postižených obcích nemohou obyvatelé zalévat zahrady ani mýt auta, golfová hřiště byla celostátních omezení ušetřena, píše zpravodajský web BBC.
(Celý text)

Španělsko chystá plynovodní spojení s Francií, záležet bude i na zájmu EU
15. srpna 2022 14:20

KYJEV (ČTK) - Španělsko chystá nové plynovodní spojení s Francií, které by mohlo být v provozu už na jaře příštího roku. uvedla španělská ministryně pro ekologickou transformaci Teresa Riberaová, do jejíž kompetence spadá rovněž energetika. Záležet ale podle ní bude na tom, zda se Francie a další evropské země na projektu dohodnou.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 1776 | Další
< zpět na titulní stranu

Reklama