titulní strana > co píší jiní
Nad úspěchem klimatické žaloby
23. června 2022 07:00
() - Městský soud v Praze vyhlásil ve středu 15. června 2022 průlomový rozsudek. V senátu složeném ze soudců Jana Kratochvíla, Štěpána Výborného a předsedkyně Karly Cháberové vyhověl našemu spolku a několika dalším žalobcům a rozhodl o nezákonnosti zásahu do našich práv nečinností státu v otázce mitigace klimatické změny. Navázal tak na obdobná recentní rozhodnutí v Německu (Neubauer et al. proti Vládě Německa), Nizozemsku (Urgenda Foundation proti Vládě Nizozemska) nebo Irsku (Friends of the Irish Environment proti Vládě Irska a ostatním). Část žaloby soud zamítl a část odmítl. Cílem tohoto blog postu je krátce seznámit zdejší právnickou komunitu s tímto pro některé překvapivým rozhodnutím v rozsahu, který odpovídá krátkém časovému rámci, v jakém byl blog post napsán. Nutno předeslat, že budu vycházet z ústně vyhlášeného výroku a jeho stručného odůvodnění (účastníci řízení požádali o ústní jednání ve věci). Písemné vyhotovení rozsudku k dispozici dosud není a jeho podrobnou analýzu ponechám jiným.

Klimatická žaloba je žalobou proti nezákonnému zásahu (§ 82 s.ř.s.) a podali jsme ji loni v dubnu. Podání žaloby předcházelo zaslání předžalobní výzvy (z jiných než čistě právních důvodů). Kromě spolku Klimatická žaloba ČR, z. s., který namítal porušení práva na příznivé životní prostředí, do řízení vstoupili další typoví žalobci s ohledem na některá práva, kterých se nebezpečná změna klimatu dotýká: obec Svatý Jan pod Skalou (právo na samosprávu), dva lesníci (vlastnické právo), dva rolníci (vlastnické právo, právo na podnikání) a dále muž trpící environmentální úzkostí (právo na ochranu zdraví). Všichni namítali zásah do práva na příznivé životní prostředí, všechny fyzické osoby navíc namítaly zásahy do práva na život, právo na ochranu zdraví a právo na ochranu soukromého a rodinného života, vše plynoucí z Listiny základních práv a svobod. Z vyhlášeného rozsudku je zřejmé, že do některých z těchto práv bylo nezákonně zasaženo, ale bohužel už ne to, která to jsou. Jinými slovy, pětibodový test existence nezákonného zásahu (2 Aps 1/2005-65) tedy musel být splněn alespoň v části řízení, ačkoli žalovaní tvrdili opak.


Žalované Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo dopravy mají z kompetenčního zákona na starosti klíčové agendy týkající se změny klimatu. Žalovaná Vláda pak řídí, sjednocuje a kontroluje činnost ministerstev. Žaloba na posledně zmiňovanou ale byla zcela odmítnuta.


Městský soud v Praze rozhodl o žalobě žalobců o ochraně před nezákonným zásahem žalovaných takto:

         

1. Žaloba proti Vládě České republiky se odmítá .

2. Ve věci žaloby proti Vládě České republiky žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.


Důvod si čtenář asi domyslí; soud vládě přisvědčil, že v projednávané věci není správním orgánem, a tudíž nemůže mít pasivní legitimaci. A to i přesto, že žalobci se s touto námitkou vypořádávali s odkazem na judikaturu NSS (9 As 64/2010-47 ) a na odbornou literaturu. Ve stručném odůvodnění k tomu z úst předsedkyně 14. senátu Karly Cháberové nic nezaznělo, a tak nezbývá než se těšit na písemné vyhotovení. Není mi totiž jasné, jaké právní prostředky ochrany by žalobcům zbyly, pokud by žalované ústřední správní úřady vedené členy vlády zasahovaly do práv žalobců na základě usnesení Vlády, která jsou pro ně žalované závazná a kdy by tedy nemohly jednat jinak. 


Níže se budu věnovat pouze výrokům směřujícím proti čtyřem ministerstvům. Jsou to nejviditelnější části rozhodnutí. Ještě předtím, než tak udělám, chci upozornit na „temnou hmotu” rozsudku (věci, které zaujmou jen ty, kteří je tam hledají). Zaprvé, v žalobě byla shrnuta relevantní klimatická věda (část II. žaloby) podpořená odbornými posudky z University of Manchester (spoluvytvořil prof. Kevin Anderson, jeden z autorů zpráv IPCC) a think-tanku Climate Analytics. Soud jejich autoritu (na rozdíl od Ministerstva zemědělství) nijak nerozporoval a skutkový stav měl za prokázaný. 


Zadruhé, alespoň u některých žalobců musela být splněna podmínka dotčenosti, přičemž z odůvodnění podle mě plyne, že tomu tak muselo být u samotného spolku. To není v české judikatuře nic převratného, ale upevnění doktríny, podle níž mohou spolku namítat zásahy do jejich práva na příznivé životní prostředí (čl. 35 Listiny) i opatřeními s celostátní působností, právní jistotě jen prospěje. 


Zatřetí, během řízení bylo tématu příčinné souvislosti věnováno minimum pozornosti. Možná mě odborníci na správní právo opraví, ale téma příčinné souvislosti mezi nezákonným zásahem a zkrácením na právech subjektu (§ 82 s.ř.s.) není v české doktríně příliš rozpracováno. Mnozí jsou přitom připraveni uznat, že český stát svou pasivitou v dekarbonizaci ekonomiky porušuje své mezinárodní závazky, odmítají však, že by tím mohl jakkoli ovlivnit právní sféru žalobců. Jsou připraveni uznat, že vypuštěním 50 megatun emisí oxidu uhličitého navíc má 5 % podíl na zahlcení atmosféry 1000 megatunami oxidu uhličitého navíc globálně. Chybí nám však výpočtová metoda, jak určit, že právě těchto 5 % doplnilo kritickou masu, která spustila negativní procesy, které pak právní sféru žalobců mohou ovlivnit. A hlavně, řekne kauzální skeptik, újma na právech žalobců (např. schnoucí les) může mít desítky dalších příčin, které změna klimatu jen doplňuje. Zásahová žaloba podle této argumentace nemá šanci na úspěch.


Podrobnou analýzu tohoto argumentu citující zahraniční rozsudky, jako je Luciano Lliuya proti RWE AG, ponechám jiným, a pouze v souladu s cílem, který jsem si vytyčil, upozorním na postoj 14. senátu. Ten totiž v zásadě převzal argumenty žalobců koncentrované na straně 24 žaloby. Vědomi si urgentní potřeby řešit dopady klimatické krize na pozadí nepřekonatelné epistemologické nejistoty, žalobci implicitně navrhli fikci ekvivalence odpovědnosti za příspěvek a odpovědnosti za újmu: 


„Z hlediska právní odpovědnosti tak jednotlivé státy nejsou společnými a nerozdílnými škůdci způsobujícími dohromady jednu újmu (v takovém případě by totiž za neúčasti jednoho ze škůdců k újmě nedošlo). Naopak, jednotlivé země přispívají svým vlastním identifikovatelným podílem ke změně klimatu, což znamená, že každý ze států je odpovědný za konkrétní příspěvek ke změně klimatu, který způsobil. Jde tedy o dílčí proporcionální odpovědnost každého státu za újmu, kterou skutečně způsobuje. Z toho lze dovodit rovněž dílčí proporcionální povinnost státu přijímat mitigační opatření a zabránit nebezpečné změně klimatu.”


Stejně tak soud připustil, že „ke změně klimatu by došlo i v případě činnosti žalovaných při mitigaci a adaptaci na změnu klimatu,” ale zároveň ve stručném odůvodnění shrnul, že „kdyby žalovaní plnili své závazky, klimatická změna by byla mírnější a odvrácení nebezpečné změny by bylo pravděpodobnější. Nekonání je proto dílčí příčinou stávajících nepříznivých dopadů klimatické změny.” Je to podle mě velmi citlivý způsob, jak přistupovat k situacím s prvkem epistemologické nejistoty, a třeba v common law je na něm založená celá doktrína Fairchild (z Fairchild v Glenhaven Funeral Services Ltd). V českém právu má svou roli v doktríně ztráty šance (viz nález III. ÚS 3067/13). 


Městský soud v Praze se v tomto kontextu řídil obecnou právní zásadou uznávanou i zahraničními soudy, podle které se nelze odpovědnosti za vznikající újmu zprostit s odkazem na to, že ani jiné osoby (v tomto případě jiné státy) nedělají dost:


„Individuální odpovědnost smluvních států Pařížské dohody nelze odmítnout s odkazem na výši emisních příspěvků jiných států. Takový přístup by znemožnil účinnou právní ochranu v případě, že předmětný stát není z globálního hlediska významným emitentem GHG. Každý ze států má povinnost přispět svým dílem k řešení této globální krize.”


Teď už k mitigaci a adaptaci. Petit žaloby tvořily čtyři deklaratorní (I-IV) a čtyři konstitutivní výroky (V.A-V.D). Správní soud se přesné formulace petitu držet nemusí a Městský soud v Praze této možnosti zjevně využil. Pokusil jsem se výrokovou část rozdělit na pasáže, kde se návrhu vyhovuje (zelená barva), kde se mu nevyhovuje (červená barva) a kde to bez podrobného odůvodnění nesvedu říct (šedá barva). Čtenář uzná, že soud k petitu přistupoval velmi kriticky:



V části směřující proti neprovedení dostatečných adaptačních opatření ze strany Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí soud žalobu zamítl. Z ústního odůvodnění plyne, že 14. senát sice dovodil povinnost žalovaných z Pařížské dohody přijímat adaptační opatření, poukázal však na absenci dosažení určitého výsledku v určitý čas. Přestože z předchozího řízení vyplynulo, že důkazní břemeno tíží žalované, kteří musí prokázat, že témata, jako jsou zadržování vody v krajině, příjemnější městské prostředí nebo změna druhové skladby lesů dostatečně řeší, podle soudu břemeno unesli:


„Soud vycházel z toho, že v roce 2021 byl přijat Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, v němž žalovaní reagovali na nedostatky dřívějšího plánu. I když nedošlo k odstranění některých následků klimatické změny, např. kůrovcová kalamita, sucho, povodně, žalovaní zvyšují své adaptační úsilí. Uvádí v život jednotlivá adaptační opatření, byť tak činí s rozdílnou mírou úspěšnosti. Z podkladů poskytnutých žalovanými je zřejmé, že nepostupují ryze formálně, ale následky klimatické změny se snaží skutečně řešit, a proto soud činnost žalovaných v této oblasti vyhodnotil jako dostatečnou.” (moje kurzíva)


Bez podrobného odůvodnění nevíme, jak si mají účastníci řízení vyložit “ryze formální postup” a naopak “skutečné řešení” následků klimatické změny. Pokud je skutečným řešením “uvádění v život opatření”, odůvodnění se přímo nedotýká námitky žalobců, že pro plnění povinnosti nestačí jen např. přijmout vyhlášku, ale zejména průběžně vyhodnocovat, jestli má vyhláška zamýšlený dopad (viz repliku žalobců na str. 13). Adaptační výrok ale tímto opustím, protože více bude možné dovodit (a prostor pro kasační stížnost zhodnotit) teprve s písemným odůvodněním.


Co se týče mitigace, musel jsem ve skutečnosti svou malou paletu obohatit ještě o žlutou barvu, která značí pasáže, ve kterých soudní verdikt sice vanul směrem, kterým žalobci požadovali, ale nevanul tak silně, jak si představovali:



Takto totiž zní výroková část rozhodnutí Městského soudu v Praze:


1. Zásah MŽP, MPO, MZe a MD spočívající v nestanovení konkrétních mitigačních opatření vedoucí ke snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 ve srovnání s úrovní v roce 1990 je nezákonný.


2. Žalovaným MŽP, MPO, MZe a MD se zakazuje pokračovat v porušování práv žalobců nestanovením konkrétních mitigačních opatření vedoucích ke snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 ve srovnání s úrovní v roce 1990.


Pokud si čtenář povšiml, že se Ministerstvo zemědělství záhadně objevilo mezi žalovanými s povinností mitigovat změnu klimatu (v petitu se po něm žádala jen důslednější adaptace), je velmi bystrý. Soud totiž podle mě skutečně rozhodl ultra petitum, patrně omylem, který ještě bude muset být napraven (Ministerstvo zemědělství v ten moment “vypadne” z lavice částečně neúspěšných žalovaných). Asi každý si ale musel povšimnout, že vyžlucené části ve výrocích úplně chybí. Chybí zmínka o nezbytných a přiměřených opatřeních. Místo toho mají opatření být „konkrétní”, což je velká sleva oproti petitu. Soud se neopřel ani o pojem „uhlíkového rozpočtu” (maximálního možného množství emisí vypustitelného v určitém období v souladu s cíli Pařížské dohody), ani o alternativní pojem „klimatická neutralita” (moment v čase, kdy se antropogenní emise rovnají v určité emisně účetní jednotce množství emisí, které bylo zachyceno např. vegetací nebo technologií CCS), který žalobci navrhli teprve v závěrečném návrhu, a to v návaznosti na připomínky ze strany žalovaných i členů senátu (první z pojmů totiž český právní řád nezná). Pro úplnost, takto zněl upravený petit navržený žalobci v den rozsudku: 


„Žalobci přijmou nezbytná a přiměřená opatření směřující ke snížení emisí skleníkových plynů v ČR v souladu se závazky plynoucími z čl. 2 odst. 1 písm. a), čl. 2 odst. 2, čl. 3 a čl. 4 odst. 3 Pařížské dohody a z čl. 6, čl. 10, čl. 11, čl. 26 a čl. 35 Listiny základních práv a svobod vedoucí k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a vypuštění max. 800 Mt CO2 od ledna 2021 do dosažení klimatické neutrality.”


Obsah povinnosti je podle soudu jiný, a to povinnost „snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 ve srovnání s úrovní v roce 1990”. Pro žalobce je pozitivní, že aspoň zde jde o povinnost dosažení určitého výsledku, ne konání (srov. předchozí řádky k adaptaci). Tím ale silné stránky výroku končí. Pokud čtenář číslo 55 % už někdy slyšel, je to možná proto, že bylo ve veřejném prostoru často zmiňováno: jde o tzv. národní stanovený příspěvek, který EU podobně jako ostatní signatáři Pařížské dohody nahlásila sekretariátu Pařížské dohody, a to v roce 2020. Tento příspěvek je podle soudu závazný nejen pro EU ve vztahu ke kumulativním emisím členských zemí EU, ale také pro ČR, jejímž jménem EU příspěvek ohlásila („Žalovaní jsou povinni omezovat emise GHG tak, aby do roku 2030 docílili jejich 55 % snížení ve srovnání s hodnotami v roce 1990.”). Tady je vlastně nutno dodat, že i to je bezprecedentní verdikt, pod který by se mnoho „měkčích” čtenářů Pařížské dohody nepřihlásilo. Přesto mají výroky dva závažné nedostatky, alespoň ze strany žalobců. Zaprvé, emisní redukční cíle - ať už o 55 % do roku 2030 nebo klimatická neutralita do roku 2050 - jsou sice důležité, ale nikoli všespásné. Z grafu na straně 26 žaloby, shrnujícího aktuální vědecké poznatky, které soud ve verdiktu kvitoval, jasně plyne, že po několika letech WAM scénáře (without additional measures, bez dodatečných opatření) přestanou mít další poklesy emisí z hlediska cílů Pařížské dohody smysl. Cíl Pařížské dohody je udržet nárůst průměrné globální teploty co nejvíce pod 2 stupni Celsia a tento cíl nemůže být dosažen, pokud budeme např. až do roku 2038 spalovat uhlí, jako by dnes nebylo zodpovědné za významnou část emisí. Proto ten apel na uhlíkový rozpočet. Pokud může stát vypustit jen omezené množství emisí, než se spustí nekontrolovatelné klimatické procesy, je z hlediska cílů Pařížské dohody docela nepodstatné, že se po dosažení této mety začne chovat „papežštěji než papež”. Detailněji už zde do tématu klimatických opatření zasahovat nemíním, ale bylo potřeba zde tento kontext uvést, má-li vyplynout, proč je soudem nařízená povinnost z hlediska žalobců velmi problematická. Podobně závažný je ovšem i druhý nedostatek. Ve verdiktu totiž chybí časový rámec pro splnění povinností žalovaných. Aniž bych snižoval náročnost úkolu, který před žalovanými stojí, nad vykonatelností rozsudku visí jeden velký otazník. Aby bylo jasno, visel by i v případě, že by soud býval přijal návrh žalobců dát žalovaným na nápravu 6 měsíců. Stránky Jurisprudence by mohla zase na čas zaplnit diskuze o správní exekuci na státní orgány. Těžko říct, jestli má smysl diskuzi o donucení státu přestat v tvrzené „obecné exekutivní nečinnosti” (str. 18 žaloby) vůbec otevírat, když soud pokračování takového přístupu zakázal, ale vlastně žalovaným nedal šanci své jednání napravit. Do doby nabytí právní moci rozsudku to uskutečnit zjevně nelze. Má to být bez zbytečného odkladu? Jak by mohlo, když otázka toho, co je a co není „zbytečný odklad”, bylo vlastně samou podstatou sporu mezi žalobci a žalovanými?


Pokud jste dočetli až sem, musí vás klimatická litigace zajímat a zasloužíte si rozbor ještě důkladnější. Školitel mé disertace už ale žárlí a mým cílem nemohl být v tomto formátu popsat tuto problematiku v její komplexnosti. Ostatně bych to nedokázal lépe než skvělá Laura Otýpková a skvělý Pavel Černý z Frank Bold Advokáti, kteří mají text žaloby a dalších podání na svědomí. Stranou (v šedé barvě) zůstal zákon o životním prostředí nebo některé články Pařížské dohody, jejichž výklad by si zasloužil více prostoru. Zcela jsem pak vypustil taky otázku dělby moci, která (nepochybuji) mnohým čtenářům bzučí jako iritující moucha někde u temene hlavy. Své jsem k otázce dělby moci řekl, za pozornosti početné veřejnosti v soudní síni, 14. senátu přímo na Slezské. 

Text byl psán pro blog Jiné právo.

Martin Abel

Další články:
15. srpna 2022 07:40
13. srpna 2022 05:15
12. srpna 2022 10:05
11. srpna 2022 05:49
9. srpna 2022 04:59

Online diskuse
Elektromobily nechceme příliš tiché. Tišší totiž neznamená bezpečnější
17. srpna 2022 05:51

PRAHA (Ekolist) - Provoz bezemisní, čistý alespoň tak, jak čistý byl zdroj energie pro nabití baterie. To je jeden ze zřejmých kladů e-mobility. Jako další bývá zmiňována jízda tichá, nevytvářející hluk. Jenže s elektromobily je to složitější. Výrazně tišší jsou jen při pomalé jízdě. A právě tehdy jsou nebezpečnější.
(Celý text)

Policie vyšetřuje požár v Českém Švýcarsku jako trestný čin obecné ohrožení
17. srpna 2022 01:31

HŘENSKO (ČTK) - Policie vyšetřuje požár v Českém Švýcarsku jako trestný čin obecné ohrožení, původně ho vyšetřovala jako obecné ohrožení z nedbalosti. Upozornila na to Česká televize, ČTK informaci potvrdila policejní mluvčí Eliška Kubíčková.
(Celý text)

Hladina Rýna dále klesá, rostou proto obavy podniků o přepravu komodit
17. srpna 2022 00:54

BERLÍN (ČTK) - Hladina Rýna zaznamenala za posledních 24 hodin další pokles. V klíčovém úseku u města Emmerich na hranici s Nizozemskem se ve středu ráno ocitla pod nulou vodočetné latě, tedy pod bodem, který bývá umístěn pod dlouhodobě nejnižším naměřeným vodním stavem. Stav řeky stále více znepokojuje zástupce německého byznysu, kteří mají obavy o přepravu zboží v průmyslově rozvinutých oblastech podél Rýna, uvedla agentura AP.
(Celý text)

Gazprom varoval, že ceny plynu v Evropě mohou v zimě vzrůst o dalších 60 procent
17. srpna 2022 00:51

MOSKVA (ČTK) - Ruská státní plynárenská společnost Gazprom varovala, že ceny plynu v Evropě se mohou v zimě zvýšit o dalších 60 procent na více než 4000 dolarů (96 713 Kč) za 1000 metrů krychlových. Vývoz a produkce samotného Gazpromu přitom klesá vinou západních sankcí uvalených na Rusko za vojenskou invazi na Ukrajinu. Informovala o tom agentury Reuters.
(Celý text)

Zeman podepsal zákaz výroby a prodeje jednorázových plastových příborů
17. srpna 2022 00:49

PRAHA (ČTK) - Česko do dvou měsíců zakáže výrobu a prodej jednorázových plastových příborů, talířů nebo brček v souladu s předpisy Evropské unie. Počítá s tím zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí, který podepsal prezident Miloš Zeman. Zákaz začne platit s účinností zákona, tedy prvním dnem druhého kalendářního měsíce po vyhlášení ve Sbírce zákonů.
(Celý text)

Ministerstvo zemědělství omezí osevní plochu tam, kde hrozí eroze. Podle komory tak zdraží potraviny
17. srpna 2022 00:40

ČESKÉ BUDĚJOVICE (ČTK) - Ministerstvo zemědělství omezí od roku 2023 osevní plochu jedné plodiny v silně erozně ohrožených oblastech ze současných třiceti na deset hektarů, uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Podle agrární komory to povede k tomu, že dál zdraží potraviny, protože zemědělci za to nedostanou žádné kompenzace, znamená to pro ně vyšší náklady. Na dotčených plochách nebude možné některé plodiny vůbec pěstovat, řekl ČTK prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Silně erozně ohrožené plochy tvoří podle něj tři procenta orné půdy v zemi.
(Celý text)

V Británii vyhodili úrodu za 22 milionů liber, nemají dost lidí
17. srpna 2022 00:36

LONDÝN (ČTK) - V Británii se v letošním roce kvůli nedostatku pracovních sil vyhodilo ovoce a zelenina přinejmenším za 22 milionů liber (641 milionů Kč), na farmách se ale celkové škody odhadují až na trojnásobek. S odvoláním na britský Národní svaz farmářů o tom informoval server listu The Guardian.
(Celý text)

Drony v Českém Švýcarsku nalézají po uhašení požáru místa se zvýšenou teplotou
16. srpna 2022 23:04

HAVÍŘOV (ČTK) - Drony stále objevují v Českém Švýcarsku místa se zvýšenou teplotou terénu. Dnes se ložiska objevila u Pastýřských kamenů. Hasiči místa likvidují a prolévají vodou z vaků na zádech. Půdu také rozhrabují lopatami a motykami. Do nepřístupných míst jezdí čtyřkolkami. Na twitteru to odpoledne uvedl mluvčí hasičů Milan Rudolf.
(Celý text)

Z Odry a Neru polští hasiči už vylovili skoro 100 tun leklých ryb
16. srpna 2022 23:03

BRUSEL/VARŠAVA (ČTK) - Polští hasiči již vylovili téměř 100 tun uhynulých ryb z Odry a z řeky Ner ve středním Polsku, příčina úhynu ale stále není známá, uvádějí polská média. Vzorky vody byly podle ministryně životního prostředí odeslány ke zkoumání i do české laboratoře. Pomoc při vyšetřování případu nabídla německým a polským úřadům Evropská komise.
(Celý text)

Platnost certifikátu biopotravin se prodlouží, zákon podepsal prezident
16. srpna 2022 22:41

PRAHA (ČTK) - Platnost certifikátu biopotravin nebo bioproduktů se prodlouží až na 26 měsíců. Zároveň se zvýší horní hranice peněžité pokuty za klamání spotřebitele v souvislosti s prodejem výrobků označených tak, že pocházejí z ekologického zemědělství. Poskytovatelé připojení k internetu budou mít novou povinnost blokovat přístup k webovým stránkám nabízejícím nebezpečné potraviny. Počítá s tím novela zákona o ekologickém zemědělství, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom Hrad.
(Celý text)

Počet obětí rekordních záplav v Pákistánu vzrostl na 618 lidí
16. srpna 2022 14:03

(ČTK) - Za posledních šest týdnů zemřelo při rekordních přívalových povodních v Pákistánu 618 lidí. Aktuální údaje zveřejnila pákistánská národní agentura pro přírodní katastrofy, na začátku tohoto měsíce uváděla 549 obětí. Voda zničila téměř 70 000 domů, píše s odkazem na úřady agentura DPA.
(Celý text)

Při požáru statku v Bavorsku u hranic s Českem uhynulo 40 kusů skotu
16. srpna 2022 09:24

BERLÍN (ČTK) - Při požáru statku v Bavorsku u hranic s Českou republikou uhynulo v noci na dnešek asi čtyřicet kusů skotu. Bojovat s plameny pomáhali německým hasičům i jejich čeští kolegové, uvedla bavorská televize BR24. Příčina požáru známá není, škodu odhadla policie na 1,5 milionu eur (zhruba 37 milionů Kč).
(Celý text)

Hasiči v Českém Švýcarsku stále nacházejí místa se zvýšenou teplotou
16. srpna 2022 00:59

HŘENSKO (ČTK) - Hasiči v Českém Švýcarsku stále nacházejí pomocí dronů, termokamer či dalekohledů místa se zvýšenou teplotou. S kontrolami po požáru, který se rozhořel 24. července, jim pomáhají i strážci parku, na pomoc se vypravili také pracovníci z národních parků na Šumavě, v Krkonoších či Podyjí, řekl mluvčí správy parku Tomáš Salov. Objevená ložiska, většinou doutnající půdu, hasiči prolévají vodou a rozhrabávají motykami, informoval ČTK mluvčí hasičů Milan Rudolf. Doplnil, že částečně pomohl slabý déšť.
(Celý text)

Elektřina je v Evropě na rekordu, megawatthodina v Německu stojí 475 eur
16. srpna 2022 00:53

LONDÝN (ČTK) - Ceny elektřiny v Evropě se vyšplhaly na další rekord, podle analytiků je to zejména reakce na pokračující zdražování zemního plynu. Cena klíčového termínového kontraktu na elektřinu v Německu se včera na evropské energetické burze European Energy Exchange (EEX) zvýšila o více než tři procenta na 475 eur (11 600 Kč) za megawatthodinu (MWh). Za poslední dva měsíce se zhruba zdvojnásobila a je téměř šestkrát vyšší než před rokem, uvedla agentura Bloomberg.
(Celý text)

Ruská společnost Gazprom zvýšila dodávky zemního plynu do Maďarska
16. srpna 2022 00:51

BUDAPEŠŤ (ČTK) - Ruská plynárenská společnost Gazprom zvýšila dodávky plynu do Maďarska nad objem stanovený v dlouhodobé smlouvě. Zvýšené dodávky byly zahájeny v pátek ráno, uvedla agentura MTI. Odvolává se přitom na sdělení tajemníka ministerstva zahraničních věcí a obchodu Tamáse Menczera.
(Celý text)

Rakovnické fotbalové hřiště nemá dost vody pro zavlažování, město hledá zdroje
16. srpna 2022 00:29

RAKOVNÍK (ČTK) - Rakovnické fotbalové hřiště TJ Tatran nemá dost vody pro zavlažování, proto město hledá další zdroje. Má je ukázat vrt v místě historického uhelného dolu. Práce začnou nejdříve v říjnu. Smlouva s firmou, která vrt udělá, je podepsaná. Město nyní vyřizuje potřebná úřední povolení, řekla ČTK mluvčí rakovnické radnice Kateřina Hradilová.
(Celý text)

V Brně vyjede první popelářské auto na elektřinu
16. srpna 2022 00:20

BRNO (ČTK) - Městská odpadová společnost SAKO Brno vyšle v úterý poprvé do ulic auto na svoz odpadu poháněné elektřinou. Podle náměstka primátorky Petra Hladíka (KDU-ČSL) jde o první popelářský vůz v Česku, který bude jezdit na elektřinu. I když jeho pořizovací cena 12 milionů korun je výrazně vyšší než cena klasického naftového auta, díky levnějšímu provozu se jeho nákup vyplatí, investice se vrátí do několika let. SAKO totiž vyrábí elektřinu a díky osazování vlastních objektů fotovoltaickými panely jí bude vyrábět stále více, řekl Hladík při představení vozu novinářům.
(Celý text)

Ministerstvo životního prostředí letos nabídne 7,5 miliardy na vodovody i kanalizaci
16. srpna 2022 00:13

PRAHA (ČTK) - Téměř 7,5 miliardy korun letos nabídne ministerstvo životního prostředí (MŽP) z nového Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) na nové vodovody, výstavbu čistíren odpadních vod i kanalizací. První čtyři výzvy MŽP spustilo a jeho zástupci je představili na tiskové konferenci. V OPŽP 2021-2027 je na projekty zlepšující přístup k pitné vodě či lepšího čištění vod dohromady 14 miliard korun, skoro deset miliard pak podpoří opatření k zlepšení zadržování vody v krajině. Menší obce, mohou také žádat o dotaci na spolufinancování projektů podpořený z OPŽP.
(Celý text)

Ekologičtí aktivisté ve Francii vyplnili golfové jamky cementem
15. srpna 2022 19:43

PAŘÍŽ (ČTK) - Ekologičtí aktivisté v jižní Francii vyplnili golfové jamky cementem na protest proti výjimkám z omezení na spotřebu vody, které v době extrémního sucha platí pro golfová hřiště. Zatímco v nejhůře postižených obcích nemohou obyvatelé zalévat zahrady ani mýt auta, golfová hřiště byla celostátních omezení ušetřena, píše zpravodajský web BBC.
(Celý text)

Španělsko chystá plynovodní spojení s Francií, záležet bude i na zájmu EU
15. srpna 2022 14:20

KYJEV (ČTK) - Španělsko chystá nové plynovodní spojení s Francií, které by mohlo být v provozu už na jaře příštího roku. uvedla španělská ministryně pro ekologickou transformaci Teresa Riberaová, do jejíž kompetence spadá rovněž energetika. Záležet ale podle ní bude na tom, zda se Francie a další evropské země na projektu dohodnou.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 1776 | Další
< zpět na titulní stranu

Reklama