titulní strana > co píší jiní
První česká klimatická žaloba z velké části uspěla
22. června 2022 07:00
() - Dne 15. června 2022 rozhodl Městský soud v Praze o první české klimatické žalobě, a to tak, že jí z větší části vyhověl. V tomto komentáři chceme zrekapitulovat dosavadní příběh české klimažaloby (který ještě nemusí být u konce) a poukázat na to, jak soud naložil s návrhy žalobců, které části z nich vyhověl a jakým způsobem. Podotýkáme, že zde vycházíme z ústního vyhlášení rozhodnutí soudu, jehož písemné vyhotovení s podrobným odůvodněním bude k dispozici pravděpodobně až za několik týdnů. V základních informacích ohledně rozhodnutí můžeme rovněž odkázat na tiskovou zprávu spolku Klimatická žaloba, podrobně se mu pak věnuje Martin Abel na Jiném právu.

Žaloba

Tzv. klimatickou žalobu podala skupina žalobců v dubnu 2021 proti čtyřem ministerstvům (životního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství a dopravy) a vládě ČR kvůli jejich nedostatečné aktivitě v oblasti ochrany proti změně klimatu. Obsahu žaloby jsme se podrobněji věnovali v našem komentáři publikovaném 5. května 2021. Mezi žalobci byli spolek Klimatická žaloba, několik jednotlivců a obec Svatý Jan pod Skalou. Různost žalobců umožňuje poukázat na škálu práv, která jsou dopady klimatické změny dotčena, ale také je projevem v Česku už tradiční praxe do žalob týkajících se životního prostředí zapojovat více typů aktérů za účelem úspěšného uznání tzv. žalobní legitimace alespoň některých z nich. (V minulosti se stávalo, že environmentální žaloby podané např. pouze fyzickou osobou nebo pouze spolkem se nedostaly vůbec k meritornímu posouzení věci pro soudem neuznanou žalobní legitimaci žalobce.)

Žaloba byla podána jako tzv. žaloba proti nezákonnému zásahu podle § 82 soudního řádu správního, v níž byla namítána obecná exekutivní nečinnost v oblasti ochrany klimatu. Žalobci poukazovali na to, že stát nekoná dost pro ochranu proti dopadům klimatické změny, a to ani v oblasti snižování emisí skleníkových plynů (mitigace) ani v oblasti přizpůsobování se změně klimatu (adaptace) tak, aby dostál svým klimatickým závazkům vyplývajícím z mezinárodního práva – z tzv. Pařížské dohody a z evropského unijního práva. Pařížská dohoda stanoví povinnost státu a jeho orgánů usilovat o udržení nárůstu globální teploty do 1,5 °C, resp. výrazně pod hranicí 2 °C. Evropské unijní právo pak stanoví požadavky na procentní cíle snižování emisí (v současné době činí cíl EU 55% snížení emisí do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990, jak to vyplývá z tzv. evropského klimatického zákona).

Žalobci svá tvrzení založili přímo na uvedených mezinárodních a evropských dokumentech, protože ČR nemá rámcový klimatický zákon, který by vytýčil cíle (např. cíl klimatické neutrality, dlouhodobé a krátkodobé cíle snižování emisí nebo cíle adaptace) a o nějž by se žaloba mohla opírat.

Žalobci tvrdili, že popsanou nečinností stát porušuje konkrétní práva žalobců: právo na příznivé životní prostředí (u všech žalobců), právo na územní samosprávu (v případě obce), vlastnické právo a právo vykonávat hospodářskou činnost (zejména u žalobců – zemědělců a lesníků), právo na život, právo na ochranu zdraví a právo na soukromý a rodinný život (u žalobce – fyzické osoby trpící zhoršeným psychickým stavem z důvodu tzv. environmentálního žalu). Požadovali, aby Česká republika nastavila takové politiky a taková opatření, která povedou k plnění cílů Pařížské dohody a evropského práva, a to v oblasti mitigace i adaptace.

Shrnutí soudního rozhodnutí

Soudní verdikt vyhověl žalobě ve věci mitigace (k tomu viz níže), naopak nevyhověl v oblasti adaptace a v části žaloby směřované proti vládě.

Námitky žalobců vůči nedostatečné adaptaci soud zamítl jako nedůvodné a konstatoval, že adaptační opatření ministerstev jsou s ohledem na přijetí revidovaného Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu z roku 2021 dostatečná. Aktualizací adaptačního plánu ministerstva podle soudu reagovala na dřívější nedostatky a realizují, byť s různou mírou úspěšnosti, adaptační opatření; nelze jim tedy vytknout nečinnost.

Část žaloby, která byla směrována proti vládě ČR, soud odmítl z důvodu, že vláda nemá postavení správního orgánu podle soudního řádu správního, a tudíž ji nelze v tomto řízení žalovat. Po právní stránce je věc složitější, protože podle judikatury lze ve výjimečných případech uznat i vládu jako správní orgán, avšak k tomuto výkladu se soud při projednání klimatické žaloby nepřiklonil.

Vláda byla žalována celkem logicky jakožto těleso, které koordinuje a řídí činnost ministerstev, má tedy koordinovat i klimatické plány a opatření ministerstev za situace, kdy každé z nich vede jen určitou výseč klimatické agendy. Zároveň u nás neexistuje žádný speciální orgán, jenž by měl slaďovat a spravovat celou oblast ochrany klimatu. V této souvislosti je možno poukázat na to, že některé země už ustavily ministerstva, jež mají řídit celou oblast řešení dopadů klimatické změny; například Německo a Nizozemí mají ministerstvo pro hospodářství a ochranu klimatu, Norsko má ministerstvo pro klima a životní prostředí, Rakousko má ministerstvo pro klima, životní prostředí, energetiku a mobilitu.

Zajímavé je, že ve vztahu k právu na příznivé životní prostředí chráněnému čl. 35 Listiny základních práv a svobod soud konstatoval, že „má za prokázané, že globální oteplování ovlivňuje životní prostředí a že právo na životní prostředí je chráněno čl. 35 Listiny základních práv a svobod“. Propojil tedy přímo stav klimatu s právem na příznivé životní prostředí. Rovněž považoval za prokázané, že klimatická změna je ve značné míře způsobena lidskou činností, v čemž odkázal na zprávy Mezivládního panelu pro klimatickou změnu IPCC.

Soud se v ústním vyhlášení rozhodnutí stručně vyjádřil rovněž k otázce příčinné souvislosti mezi nečinností správních orgánů a dopadem na individuální práva žalobců. Konstatoval, že ačkoliv by ke změně klimatu došlo, i pokud by stát své závazky plynoucí z Pařížské dohody plnil, nic to nemění na dílčí odpovědnosti každého státu, a to bez ohledu na jeho globální podíl produkovaných emisí – to znamená, že každý ze států má povinnost přispět svým dílem k řešení této globální krize, a tuto odpovědnost nelze odmítnout s poukazem na to, že jiné státy emitují více. Pokud by Česká republika své závazky plnila, změna klimatu by byla mírnější a odvrácení nebezpečné změny klimatu pravděpodobnější.

Závěry soudu ve věci mitigace

Ve věci mitigace dal soud žalobcům za pravdu a řekl, že žalovaná ministerstva jsou povinna omezovat emise skleníkových plynů tak, aby do roku 2030 bylo docíleno jejich 55% snížení ve srovnání s hodnotami v roce 1990, přičemž současný plán mitigačních opatření není dostatečný. Proto je nutné přijmout dodatečná opatření tak, aby ČR směřovala reálně k plnění mezinárodních a evropských klimatických cílů, které jsou pro žalovaná ministerstva závazné.

Výroky v oblasti mitigace zněly takto:

      Zásah MŽP, MPO, MZe a MD spočívající v nestanovení konkrétních mitigačních opatření vedoucích ke snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 ve srovnání s úrovní v roce 1990 je nezákonný.
      Žalovaným MŽP, MPO, MZe a MD se zakazuje pokračovat v porušování práv žalobců nestanovením konkrétních mitigačních opatření vedoucích ke snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 ve srovnání s úrovní v roce 1990.

Soud v ústním vyhlášení rozhodnutí konstatoval, že žalovaní jsou povinni omezovat emise skleníkových plynů tak, aby do roku 2030 docílili jejich 55% snížení ve srovnání s hodnotami v roce 1990. Musí mít plán přesných a úplných mitigačních opatření, směřujících k redukčnímu cíli. Zároveň má soud za to, že plán obsažený v Politice ochrany klimatu není dostatečný, což vyplývá z Vyhodnocení Politiky ochrany klimatu. Je tedy nutné přijmout dodatečná opatření tak, jak je přímo ve Vyhodnocení konstatováno. Právě v přijetí dodatečných opatření v přiměřené době je třeba spatřovat povinnost, která je uložena ministerstvům, když soud „zakazuje pokračovat v porušování práv žalobců“.

Nicméně jak upozorňuje Martin Abel ve svém komentáři na Jiném právu, při formulování těchto výroků se soud odchýlil od formulace požadavků žaloby a výsledné znění je poněkud slabší, než žaloba navrhovala. Především, na rozdíl od žaloby soud nestanovil žádnou lhůtu pro splnění stanovené povinnosti (žaloba navrhovala lhůtu šesti měsíců). Za druhé, soud v rozsudku oslabil formulaci týkající se opatření – žalobci požadovali provedení „nezbytných a přiměřených“ opatření, ale soud hovoří o „konkrétních opatřeních“. Taková oslabení mohou ve výsledku vést k nižší vymahatelnosti verdiktu. V typech případů, kdy jde o povinnost směřovat k určitým cílům, o postupné kroky, ale není možné mít výsledek, který by byl okamžitě viditelný a jednoznačně zhodnotitelný, je velmi obtížné posoudit, zda orgány státu své povinnosti plní dostatečně, protože jednotlivé aspekty plnění (např. přiměřenost, včasnost, dostatečnost opatření) jsou popsány obecnými a neurčitými pojmy a je třeba je vyložit a zhodnotit.

Co můžeme očekávat dále?

Lze předpokládat, že jednotlivá ministerstva podají proti rozhodnutí Městského soudu kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Mají na to lhůtu dvou týdnů ode dne, kdy jim bude doručeno písemné vyhotovení rozsudku. Věc se tedy pravděpodobně zdrží ještě nejméně v řádu měsíců. Již nyní je ale zřejmé, a to bez ohledu na budoucí výsledek u Nejvyššího správního soudu, že v podmínkách ČR jde o průlomovou záležitost a v širším kontextu o další z řady klimatických litigací vedených proti státům, které napomáhají nejen k uspíšení a zintenzivnění klimatické akce ze strany vlád, ale také zvyšují povědomí veřejnosti o změně klimatu a otevírají veřejnou debatu. To je ostatně patrné i z toho, že verdiktu byla věnována pozornost řady velkých médií, přestože časově událost padla do doby politických událostí i poněkud křiklavějšího charakteru.

Hana Müllerová

Další články:
15. srpna 2022 07:40
13. srpna 2022 05:15
12. srpna 2022 10:05
11. srpna 2022 05:49
9. srpna 2022 04:59

Online diskuse
Elektromobily nechceme příliš tiché. Tišší totiž neznamená bezpečnější
17. srpna 2022 05:51

PRAHA (Ekolist) - Provoz bezemisní, čistý alespoň tak, jak čistý byl zdroj energie pro nabití baterie. To je jeden ze zřejmých kladů e-mobility. Jako další bývá zmiňována jízda tichá, nevytvářející hluk. Jenže s elektromobily je to složitější. Výrazně tišší jsou jen při pomalé jízdě. A právě tehdy jsou nebezpečnější.
(Celý text)

Policie vyšetřuje požár v Českém Švýcarsku jako trestný čin obecné ohrožení
17. srpna 2022 01:31

HŘENSKO (ČTK) - Policie vyšetřuje požár v Českém Švýcarsku jako trestný čin obecné ohrožení, původně ho vyšetřovala jako obecné ohrožení z nedbalosti. Upozornila na to Česká televize, ČTK informaci potvrdila policejní mluvčí Eliška Kubíčková.
(Celý text)

Hladina Rýna dále klesá, rostou proto obavy podniků o přepravu komodit
17. srpna 2022 00:54

BERLÍN (ČTK) - Hladina Rýna zaznamenala za posledních 24 hodin další pokles. V klíčovém úseku u města Emmerich na hranici s Nizozemskem se ve středu ráno ocitla pod nulou vodočetné latě, tedy pod bodem, který bývá umístěn pod dlouhodobě nejnižším naměřeným vodním stavem. Stav řeky stále více znepokojuje zástupce německého byznysu, kteří mají obavy o přepravu zboží v průmyslově rozvinutých oblastech podél Rýna, uvedla agentura AP.
(Celý text)

Gazprom varoval, že ceny plynu v Evropě mohou v zimě vzrůst o dalších 60 procent
17. srpna 2022 00:51

MOSKVA (ČTK) - Ruská státní plynárenská společnost Gazprom varovala, že ceny plynu v Evropě se mohou v zimě zvýšit o dalších 60 procent na více než 4000 dolarů (96 713 Kč) za 1000 metrů krychlových. Vývoz a produkce samotného Gazpromu přitom klesá vinou západních sankcí uvalených na Rusko za vojenskou invazi na Ukrajinu. Informovala o tom agentury Reuters.
(Celý text)

Zeman podepsal zákaz výroby a prodeje jednorázových plastových příborů
17. srpna 2022 00:49

PRAHA (ČTK) - Česko do dvou měsíců zakáže výrobu a prodej jednorázových plastových příborů, talířů nebo brček v souladu s předpisy Evropské unie. Počítá s tím zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí, který podepsal prezident Miloš Zeman. Zákaz začne platit s účinností zákona, tedy prvním dnem druhého kalendářního měsíce po vyhlášení ve Sbírce zákonů.
(Celý text)

Ministerstvo zemědělství omezí osevní plochu tam, kde hrozí eroze. Podle komory tak zdraží potraviny
17. srpna 2022 00:40

ČESKÉ BUDĚJOVICE (ČTK) - Ministerstvo zemědělství omezí od roku 2023 osevní plochu jedné plodiny v silně erozně ohrožených oblastech ze současných třiceti na deset hektarů, uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Podle agrární komory to povede k tomu, že dál zdraží potraviny, protože zemědělci za to nedostanou žádné kompenzace, znamená to pro ně vyšší náklady. Na dotčených plochách nebude možné některé plodiny vůbec pěstovat, řekl ČTK prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Silně erozně ohrožené plochy tvoří podle něj tři procenta orné půdy v zemi.
(Celý text)

V Británii vyhodili úrodu za 22 milionů liber, nemají dost lidí
17. srpna 2022 00:36

LONDÝN (ČTK) - V Británii se v letošním roce kvůli nedostatku pracovních sil vyhodilo ovoce a zelenina přinejmenším za 22 milionů liber (641 milionů Kč), na farmách se ale celkové škody odhadují až na trojnásobek. S odvoláním na britský Národní svaz farmářů o tom informoval server listu The Guardian.
(Celý text)

Drony v Českém Švýcarsku nalézají po uhašení požáru místa se zvýšenou teplotou
16. srpna 2022 23:04

HAVÍŘOV (ČTK) - Drony stále objevují v Českém Švýcarsku místa se zvýšenou teplotou terénu. Dnes se ložiska objevila u Pastýřských kamenů. Hasiči místa likvidují a prolévají vodou z vaků na zádech. Půdu také rozhrabují lopatami a motykami. Do nepřístupných míst jezdí čtyřkolkami. Na twitteru to odpoledne uvedl mluvčí hasičů Milan Rudolf.
(Celý text)

Z Odry a Neru polští hasiči už vylovili skoro 100 tun leklých ryb
16. srpna 2022 23:03

BRUSEL/VARŠAVA (ČTK) - Polští hasiči již vylovili téměř 100 tun uhynulých ryb z Odry a z řeky Ner ve středním Polsku, příčina úhynu ale stále není známá, uvádějí polská média. Vzorky vody byly podle ministryně životního prostředí odeslány ke zkoumání i do české laboratoře. Pomoc při vyšetřování případu nabídla německým a polským úřadům Evropská komise.
(Celý text)

Platnost certifikátu biopotravin se prodlouží, zákon podepsal prezident
16. srpna 2022 22:41

PRAHA (ČTK) - Platnost certifikátu biopotravin nebo bioproduktů se prodlouží až na 26 měsíců. Zároveň se zvýší horní hranice peněžité pokuty za klamání spotřebitele v souvislosti s prodejem výrobků označených tak, že pocházejí z ekologického zemědělství. Poskytovatelé připojení k internetu budou mít novou povinnost blokovat přístup k webovým stránkám nabízejícím nebezpečné potraviny. Počítá s tím novela zákona o ekologickém zemědělství, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom Hrad.
(Celý text)

Počet obětí rekordních záplav v Pákistánu vzrostl na 618 lidí
16. srpna 2022 14:03

(ČTK) - Za posledních šest týdnů zemřelo při rekordních přívalových povodních v Pákistánu 618 lidí. Aktuální údaje zveřejnila pákistánská národní agentura pro přírodní katastrofy, na začátku tohoto měsíce uváděla 549 obětí. Voda zničila téměř 70 000 domů, píše s odkazem na úřady agentura DPA.
(Celý text)

Při požáru statku v Bavorsku u hranic s Českem uhynulo 40 kusů skotu
16. srpna 2022 09:24

BERLÍN (ČTK) - Při požáru statku v Bavorsku u hranic s Českou republikou uhynulo v noci na dnešek asi čtyřicet kusů skotu. Bojovat s plameny pomáhali německým hasičům i jejich čeští kolegové, uvedla bavorská televize BR24. Příčina požáru známá není, škodu odhadla policie na 1,5 milionu eur (zhruba 37 milionů Kč).
(Celý text)

Hasiči v Českém Švýcarsku stále nacházejí místa se zvýšenou teplotou
16. srpna 2022 00:59

HŘENSKO (ČTK) - Hasiči v Českém Švýcarsku stále nacházejí pomocí dronů, termokamer či dalekohledů místa se zvýšenou teplotou. S kontrolami po požáru, který se rozhořel 24. července, jim pomáhají i strážci parku, na pomoc se vypravili také pracovníci z národních parků na Šumavě, v Krkonoších či Podyjí, řekl mluvčí správy parku Tomáš Salov. Objevená ložiska, většinou doutnající půdu, hasiči prolévají vodou a rozhrabávají motykami, informoval ČTK mluvčí hasičů Milan Rudolf. Doplnil, že částečně pomohl slabý déšť.
(Celý text)

Elektřina je v Evropě na rekordu, megawatthodina v Německu stojí 475 eur
16. srpna 2022 00:53

LONDÝN (ČTK) - Ceny elektřiny v Evropě se vyšplhaly na další rekord, podle analytiků je to zejména reakce na pokračující zdražování zemního plynu. Cena klíčového termínového kontraktu na elektřinu v Německu se včera na evropské energetické burze European Energy Exchange (EEX) zvýšila o více než tři procenta na 475 eur (11 600 Kč) za megawatthodinu (MWh). Za poslední dva měsíce se zhruba zdvojnásobila a je téměř šestkrát vyšší než před rokem, uvedla agentura Bloomberg.
(Celý text)

Ruská společnost Gazprom zvýšila dodávky zemního plynu do Maďarska
16. srpna 2022 00:51

BUDAPEŠŤ (ČTK) - Ruská plynárenská společnost Gazprom zvýšila dodávky plynu do Maďarska nad objem stanovený v dlouhodobé smlouvě. Zvýšené dodávky byly zahájeny v pátek ráno, uvedla agentura MTI. Odvolává se přitom na sdělení tajemníka ministerstva zahraničních věcí a obchodu Tamáse Menczera.
(Celý text)

Rakovnické fotbalové hřiště nemá dost vody pro zavlažování, město hledá zdroje
16. srpna 2022 00:29

RAKOVNÍK (ČTK) - Rakovnické fotbalové hřiště TJ Tatran nemá dost vody pro zavlažování, proto město hledá další zdroje. Má je ukázat vrt v místě historického uhelného dolu. Práce začnou nejdříve v říjnu. Smlouva s firmou, která vrt udělá, je podepsaná. Město nyní vyřizuje potřebná úřední povolení, řekla ČTK mluvčí rakovnické radnice Kateřina Hradilová.
(Celý text)

V Brně vyjede první popelářské auto na elektřinu
16. srpna 2022 00:20

BRNO (ČTK) - Městská odpadová společnost SAKO Brno vyšle v úterý poprvé do ulic auto na svoz odpadu poháněné elektřinou. Podle náměstka primátorky Petra Hladíka (KDU-ČSL) jde o první popelářský vůz v Česku, který bude jezdit na elektřinu. I když jeho pořizovací cena 12 milionů korun je výrazně vyšší než cena klasického naftového auta, díky levnějšímu provozu se jeho nákup vyplatí, investice se vrátí do několika let. SAKO totiž vyrábí elektřinu a díky osazování vlastních objektů fotovoltaickými panely jí bude vyrábět stále více, řekl Hladík při představení vozu novinářům.
(Celý text)

Ministerstvo životního prostředí letos nabídne 7,5 miliardy na vodovody i kanalizaci
16. srpna 2022 00:13

PRAHA (ČTK) - Téměř 7,5 miliardy korun letos nabídne ministerstvo životního prostředí (MŽP) z nového Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) na nové vodovody, výstavbu čistíren odpadních vod i kanalizací. První čtyři výzvy MŽP spustilo a jeho zástupci je představili na tiskové konferenci. V OPŽP 2021-2027 je na projekty zlepšující přístup k pitné vodě či lepšího čištění vod dohromady 14 miliard korun, skoro deset miliard pak podpoří opatření k zlepšení zadržování vody v krajině. Menší obce, mohou také žádat o dotaci na spolufinancování projektů podpořený z OPŽP.
(Celý text)

Ekologičtí aktivisté ve Francii vyplnili golfové jamky cementem
15. srpna 2022 19:43

PAŘÍŽ (ČTK) - Ekologičtí aktivisté v jižní Francii vyplnili golfové jamky cementem na protest proti výjimkám z omezení na spotřebu vody, které v době extrémního sucha platí pro golfová hřiště. Zatímco v nejhůře postižených obcích nemohou obyvatelé zalévat zahrady ani mýt auta, golfová hřiště byla celostátních omezení ušetřena, píše zpravodajský web BBC.
(Celý text)

Španělsko chystá plynovodní spojení s Francií, záležet bude i na zájmu EU
15. srpna 2022 14:20

KYJEV (ČTK) - Španělsko chystá nové plynovodní spojení s Francií, které by mohlo být v provozu už na jaře příštího roku. uvedla španělská ministryně pro ekologickou transformaci Teresa Riberaová, do jejíž kompetence spadá rovněž energetika. Záležet ale podle ní bude na tom, zda se Francie a další evropské země na projektu dohodnou.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 1776 | Další
< zpět na titulní stranu

Reklama