titulní strana > co píší jiní
Zelená dohoda - změna myšlení
22. května 2022 15:00
() - O Zelené dohodě (GD) jsem už jednou psal a často jsem se k tomuto textu vracel. Bohužel koluje o této dohodě ve veřejném prostoru mnoho nesmyslů, tak se pokusím o nové přiblížení jejího obsahu. Pokud je níže text „v uvozovkách a italicou“, pak se jedná o citaci z textu Zelené dohody, což mnohé často překvapí.

Úvod a strukturu opakovat nebudu. Ale když je v textu Dohody uvedeno, že „je třeba změnit politiky v oblasti dodávek čisté energie v rámci celé ekonomiky, v oblastech průmyslu, výroby a spotřeby, rozsáhlé infrastruktury, dopravy, potravin a zemědělství, stavebnictví, zdanění a sociálního zabezpečení“, znamená to, že je třeba změnit myšlení. To je docela problém, ale pokud se podaří „zvýšení hodnoty, kterou přisuzujeme ochraně a obnově přírodních ekosystémů, udržitelnému využívání zdrojů a zlepšení lidského zdraví“, pak se celý problém dost zjednoduší, protože se poté ochrana životního prostředí ekonomicky vyplatí. Otázkou však je, zda je k tomu dostatek politické vůle na straně jedné a obecný souhlas voličů na straně druhé. Zatím mám pochybnosti o obou stranách.

Že nás čeká transformace ekonomiky je zřejmé a pro EU to není vlak ve výchozí stanici, ale vlak už dávno jedoucí. Od roku 1990 snížila EU své emise skleníkových plynů o více než 20 % a ekonomika rostla o více než 60 %. Snižování emisí tedy není cestou k chudobě. I Zelená dohoda ukazuje, jak je dlouhá cesta od záměrů a přání k realizaci. Záměr uvedený v Dohodě -  „Do léta 2020 předloží Komise plán (s posouzením dopadů) na odpovědné zvýšení cíle EU v oblasti snižování emisí skleníkových plynů pro rok 2030 nejméně na 50 % a směrem k 55 % ve srovnání s rokem 1990.“ je hodně za hodnotami, které v roce 2018 ve zprávě Oteplení o 1,5 °C https://www.ipcc.ch/sr15/ předložil IPCC (viz mé výpočty ZDE). Je totiž docela rozdíl, jestli je výchozím rokem 1990 (v EU) nebo 2010 (IPCC). Autoři GD si dobře uvědomují, že osamocenost Evropy v těchto aktivitách nepomůže životnímu prostředí a ekonomicky by to pravděpodobně bylo neudržitelné. Přesto kritici Green Dealu vyčítají, že osamocenost Evropy v těchto aktivitách ... Nechápu, vždyť se v GD jasně říká „... existuje riziko, že bude docházet k úniku uhlíku – buď tím, že dojde k přesunu výroby z EU do jiných zemí s nižší mírou ambicí ve snižování emisí, nebo protože budou produkty z EU nahrazeny uhlíkově náročnějšími dovezenými produkty. Jestliže se toto riziko naplní, nedojde k žádnému snížení globálních emisí, a úsilí EU a jejího průmyslu o splnění globálních cílů v oblasti klimatu stanovených Pařížskou dohodou tak bude zmařeno.

Vzpomínáte na krizi kolem dodávek energií od společností Bohemia Energy a spol? Kolikrát jsme slyšeli, že za to může Green Deal? A přitom si stačí GD přečíst a zamyslet se nad tam uvedenou výzvou „U domácností, které si nemohou dovolit klíčové energetické služby zajišťující základní životní standard, musí být řešeno riziko energetické chudoby. Efektivní programy, například pomoc domácnostem pro financování renovace domů, mohou snížit účty za energie a pomoci životnímu prostředí.“ O možných rizicích museli zodpovědní vědět již před rokem 2019, kdy byl GD schválen, takový text se připravuje celé roky.

GD není jen o snižování emisí skleníkových plynů, ale i o modernizaci infrastruktury, kterou potřebujeme i bez GD. Musíme přece „podporovat zavádění inovativních technologií a infrastruktury, což zahrnuje mimo jiné inteligentní sítě, vodíkové sítě nebo zachycování, ukládání a využívání CO2, ukládání energie...“. Nikdo, snad ani Extinction Rebelion, si  nemyslí, že lze čehokoliv dosáhnout hned. „K transformaci určitého průmyslového sektoru a všech hodnotových řetězců je třeba 25 let – tedy doba jedné generace. Je nutné přijmout rozhodnutí a zahájit aktivitu v příštích pěti letech, abychom byli v roce 2050 připraveni.“ Nikdo si nemyslí, že to je a bude jednoduché. „Energeticky náročná průmyslová odvětví, například ocelářství či výroba chemických produktů a cementu, jsou pro evropskou ekonomiku nepostradatelná, jelikož dodávají vstupy pro klíčové hodnotové řetězce. Dekarbonizace a modernizace tohoto odvětví má zásadní význam.“ Oběhové hospodářství a digitalizace tvoří velkou část GD. „Digitalizace rovněž přináší nové příležitosti pro dálkové monitorování znečištění ovzduší a vody nebo pro monitorování a optimalizaci využívání energie a přírodních zdrojů.“ Přesně podle toho postupuje i česká věda, když se věnuje například předpovědím výroby ze solárních panelů (končící projekt Czechglobe a Amper Meteo v praxi).

Součástí GD je i doprava, ale ne z pohledu osobní eletromobility, jak můžeme často číst. „Prioritou bude přesunout významnou část vnitrozemské nákladní přepravy, kterou dnes zajišťuje silniční síť, na železnici a vodní cesty. Cena dopravy musí odrážet její dopad na životní prostředí a zdraví. Poskytování dotací na fosilní paliva je třeba ukončit.“ Dotace na fosilní paliva? Nějaké protesty ze strany odpůrců podpory elektromobilty? Asi ne, je ticho. Já si myslím, že když se dotace jen přesunou, tak mohou být spokojeni všichni. Zajímavý je odhad 13 miliónů elektrických aut, která mají být v EU v roce 2025 v provozu a je tedy pro ně třeba vybudovat nově 1 milión dobíjecích stanic. Odhaduji, že jde o možnosti dobíjení s velkou rezervou do budoucna. GD zároveň navrhuje „opatření v oblasti námořní dopravy, včetně regulace přístupu nejvíce znečišťujících lodí do přístavů EU a povinnosti kotvících lodí používat pobřežní elektřinu.

Součástí GD jsou návrhy i v oblasti potravin. Jejich kvalita a dostupnost jsou v Evropě na vysoké úrovni. „Produkce potravin však i nadále znečišťuje ovzduší, vodu a půdu, přispívá k úbytku biologické rozmanitosti a změně klimatu a spotřebovává nadměrné množství přírodních zdrojů, přičemž významná část potravin se vyplýtvá.“ Společná zemědělská politika existuje a funguje mimo GD. Je na ni připravený rozpočet a GD „jen“ říká, že minimálně 40 % těchto financí by mělo být součástí opatření na ochranu klimatu. Strategická rozhodnutí předpokládají „výrazné omezování množství použitých chemických pesticidů, hnojiv, antibiotik a rizik s nimi souvisejících“. Cílem nejsou jen zdravější potraviny, ale i obnova ekosystémů a podpora biologické rozmanitosti. „Udržitelná obnova lesů a zalesňování mohou spolu s obnovou poškozených lesů zvyšovat absorpci CO2 a současně zlepšovat odolnost lesů a podporovat oběhové biohospodářství. Obecně vzato, trvalá řešení v oblasti změny klimatu vyžadují, aby byla věnována zvýšená pozornost řešením inspirovaným přírodou, včetně zdravých a odolných moří a oceánů.“ Velký důraz na mnoha místech GD je věnován znečištění ovzduší, povrchových i podzemních vod. Souvislosti s kvalitou života a potravin je zřejmá. Stejně tak souvislosti se zdravím nás všech. I to je důvod pro odmítání GD, které z nejvyšších míst české politiky zaznívají? Docela mě to zaráží. „Všechny strany, včetně průmyslového odvětví, by měly spolupracovat, aby lepší ochranu zdraví a životního prostředí propojily s vyšší konkurenceschopností v celosvětovém měřítku.

Komise odhaduje náklady GD na 1,5 % HDP z roku 2018 ročně. To je pořád méně, než dáváme na jiné činnosti, například na zbrojení, kde se snažíme dosáhnout dokonce 2 %. A když si dám vedle sebe nové BVP (bojové vozidlo pěchoty) a čistší vzduch, pak mám jasno. „Nejzranitelnější jsou ti, kdo jsou nejvíce ohroženi škodlivými dopady změny klimatu a zhoršování životního prostředí. Dopad na občany bude různý, v závislosti na jejich sociálních a zeměpisných podmínkách. Ne všechny členské státy, regiony a města začínají s transformací ze stejné výchozí pozice a ne všechny jsou schopny stejně reagovat.

Finance, výzkum, inovace a vzdělávání jsou důležité podpůrné části celého GD. Je vhodné využít „kombinaci technologického pokroku, klesajících nákladů, rostoucích investic a politických opatření na podporu transformace“. Ani mezinárodní spolupráce není jen někde na okraji celého GD. Vztahy EU-Čína je třeba dále rozvíjet a podporovat. GD zmiňuje i chystanou strategii pro Afriku, kterou já osobně často zmiňuji jako budoucí problém pro klima. Jde o to, aby „tento kontinent rychle dosáhl pokroku směrem k ekologickému a oběhovému hospodářství, včetně udržitelné energetiky a potravinových systémů a inteligentních měst“.

Můžete namítnout, že jsem v textu nezmínil ruSSkou agresi a okupaci na Ukrajině, která bude mít jistě vliv na další rozhodování i v oblastech, které GD popisuje. Ano, záměrně jsem se tomuto tématu vyhnul. Dnes nikdo nevíme, jaký ve skutečnosti bude výsledek této bláznivé kremelské akce v jejich nejširších souvislostech. Jak se bude vyvíjet obchod, energetika, sociální vztahy, ... v dalších měsících a letech? Bohužel dnes nikdo neví. Ale kdo je připraven, není překvapen a GD je dobrý návod na přípravu pro budoucnost.

Radim Tolasz

Další články:
24. června 2022 07:00
23. června 2022 07:00
22. června 2022 07:00
18. června 2022 07:00
17. června 2022 07:00

Online diskuse
Floridská firma propaguje useň z invazivních ryb
25. června 2022 01:50

(ČTK) - Aarav Chavda se už celé roky potápí u pobřeží Floridy. A při každém ponoru ho čím dál tím víc deprimovala stále se zvětšující prázdnota v místech, ze kterých zmizely barevné rybky a korálové útesy, napsal zpravodajský server The Guardian.
(Celý text)

Od příštího léta by mohli turisté na šumavskou trasu k Modrému sloupu
25. června 2022 01:10

VIMPERK (ČTK) - Od příští sezony by turisté mohli v letních měsících vyrazit na šumavskou stezku na Modrý sloup. Trasa se však otevře jen v případě, že se zvýší klidové území šumavského národního parku. Druhou podmínkou je, že v NP Šumava a NP Bavorský les bude minimálně 735 tetřevů. Při posledním sčítání z let 2016 až 2018 jich bylo 605, další sčítání se uskuteční v zimě. ČTK to řekl mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.
(Celý text)

Před desti lety bylo ukončeno napouštění jezera Most
25. června 2022 01:00

MOST (ČTK) - Před deseti lety, 25. června 2012, bylo dokončeno napouštění rekultivačního jezera Most, které vzniklo v území bývalé těžební lokality Ležáky. Tato lokalita byla založena původně jako hlubinný hnědouhelný důl Richard v roce 1901. Důl byl v roce 1945 přejmenován na důl Ležáky, těžba uhlí zde skončila v srpnu 1999. Napouštění jezera, které leží mezi městem Most, areálem chemických závodů v Záluží u Mostu a obcí Braňany přímo pod kopcem Hněvín na místě starého města Most, začalo v říjnu 2008.
(Celý text)

Plzeň před sezonou kontrolovala složení rybích druhů v rekreačních rybnících
25. června 2022 00:52

PLZEŇ (ČTK) - Plzeňští správci městských rybníků spolu s odborníky z Hydrobiologického ústavu Akademie věd ČR kontrolovali na jaře složení ryb podle druhů v rekreačních rybnících v Bolevecké rybniční soustavě. Rybí obsádku kontrolují pravidelně od roku 2006 v Boleveckém rybníku, letos poprvé i v Kamenném rybníku. Množství i podíl plevelných, dravých a ušlechtilých ryb může dlouhodobě ovlivnit kvalitu jeho vody, řekl ČTK primátorův náměstek odpovědný za životní prostředí Michal Vozobule (TOP 09).
(Celý text)

K výrobě hektolitru piva v ČR se spotřebuje 3,4 hl vody, méně než dříve
25. června 2022 00:50

PRAHA (ČTK) - K výrobě jednoho hektolitru piva v ČR se průměrně spotřebuje 3,4 hektolitru vody. Je to o 18 procent méně než před deseti, kdy byla průměrná spotřeba 4,15 hektolitru vody. Za posledních deset let také klesla spotřeba energie v přepočtu na vyrobený hektolitr o čtvrtinu. Na semináři v Poslanecké sněmovně to uvedli zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven. Řada pivovarů má podle svazu ambici dosáhnout uhlíkové neutrality.
(Celý text)

V okolí Mníšku pod Brdy bude kraj testovat deset vodíkových autobusů
25. června 2022 00:18

PRAHA (ČTK) - Středočeský kraj plánuje v okolí Mníšku pod Brdy u Prahy testování deseti autobusů s vodíkovým pohonem. Cestující by měly začít vozit v roce 2024. Náklady na zavedení jejich provozu budou kolem 240 milionů korun, většinu částky by měly pokrýt evropské dotace. Krajští radní a zastupitelé schválili memorandum o tomto projektu, zapojí se do něj organizátor středočeské dopravy IDSK, společnost ČEZ a dopravní firma MARTIN UHER bus, uvedl mluvčí hejtmanství David Šíma.
(Celý text)

Černovická pískovna v Brně by se mohla v budoucnu změnit na park
25. června 2022 00:17

BRNO (ČTK) - Černovická pískovna, kde se stále těží, by se v budoucnu mohla proměnit v park. Náklady budou v desítkách milionů korun, uvedl primátorčin náměstek Petr Hladík (KDU-ČSL). Na podobu parku se uskutečnila urbanisticko-architektonická soutěž.
(Celý text)

V olomoucké zoo se narodilo mládě medojeda, v zajetí je to vzácnost
25. června 2022 00:14

OLOMOUC (ČTK) - V zoologické zahradě na Svatém Kopečku u Olomouce se narodilo mládě medojeda kapského. Zoo patří mezi 16 chovatelských institucí na celém světě pečujících o tuto šelmu z čeledi kunovitých. "Rozmnožení medojeda kapského v zajetí představuje velkou vzácnost," sdělila mluvčí zoo Iveta Gronská.
(Celý text)

Čtyři němečtí turisté vezli ze Sardinie 800 mušlí a 200 kamenů, dostali pokutu
25. června 2022 00:05

ŘÍM (ČTK) - Italští celníci na Sardinii zadrželi čtyři německé turisty, kteří si vezli domů z dovolené stovky mušlí a na 200 kamenů z místních pláží. Jedno zavazadlo vážilo skoro devět kilogramů, informovala agentura DPA s odvoláním na italskou policii. Všichni dostali pokutu.
(Celý text)

Summit EU recept na ceny energií nenašel, Evropská komise do konce léta navrhne reformu
24. června 2022 17:24

(ČTK) - Evropská komise do konce léta navrhne možné změny fungování trhu s energiemi včetně oddělení ceny plynu a dalších energií. Po dnešním jednání s prezidenty a premiéry členských zemí věnovaném vysokým cenám energií a omezeným dodávkám ruského plynu to prohlásila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Unijní lídři jsou v pohledu na reformu energetického trhu i po summitu rozdělení, ačkoli řada z nich volala po větší koordinaci, což se nakonec dostalo i do závěrů vrcholné schůzky.
(Celý text)

Ropákem roku je exministr životního prostředí Brabec, Zelenou perlu získala poprvé žena
24. června 2022 13:40

BRNO (ČTK) - Titul Ropák roku 2021 udělili ekologičtí aktivisté bývalému ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi (ANO). Zelenou perlu za antiekologický výrok má Pynelopi Cimprichová, místopředsedkyně hnutí Švýcarská demokracie. Jde o první ženu, která tuto cenu získala. V případě Ropáka jde o jubilejní 30. ročník ankety, u Zelené perly o 27. ročník, informoval Miroslav Patrik ze spolku Děti Země, který anketu pořádá.
(Celý text)

NP Šumava ročně vypustí do Teplé Vltavy tisícovku perlorodek říčních
24. června 2022 13:27

DOBRÁ (ČTK) - Šumavský národní park chce zvýšit populaci perlorodky říční v Teplé Vltavě. Ročně do řeky vypustí přibližně tisícovku uměle odchovaných jedinců. Momentálně v Teplé Vltavě žije zhruba 1500 kusů perlorodky říční a monitoring z loňského roku potvrzuje, že řada z vypuštěných mlžů ve volné přírodě vydrží.
(Celý text)

Malá farma Milknatur u Plzně postaví kvůli zdražení elektřiny solární elektrárnu
24. června 2022 13:24

LÍNĚ (ČTK) - Malá farma Milknatur z Líní u Plzně, která zpracovává ve své mlékárně čtvrtinu denní produkce mléka od svých 240 krav, musí letos vybudovat kvůli obrovskému zdražení elektřiny solární elektrárnu. ČTK to řekl místopředseda představenstva Pavel Šrámek. Farma má velkou spotřebu ve stájích a mlékárně. Pokud bude mít levnější elektřinu, může snížit ceny svých produktů, které letos musela zdražit.
(Celý text)

V Chodově vznikne centrum nabízející nepotřebné věci k opětovnému využití
24. června 2022 13:14

CHODOV (ČTK) - V Chodově na Sokolovsku chtějí zřídit takzvané re-use centrum, kam mohou lidé nosit věci, které už nepotřebují, ale někdo jiný by je mohl využít. Město tím chce podpořit cirkulární ekonomiku, která je jedním z témat plánované transformace regionu. Mělo by jít o první podobné centrum v kraji, informoval ČTK starosta Patrik Pizinger (Místní).
(Celý text)

Léto s Ochranou přírody
24. června 2022 12:57

PRAHA (Ochrana přírody) - Letní číslo našeho časopisu Ochrana přírody se věnuje zejména padesátému výročí vyhlášení CHKO Labské pískovce a třicátému výročí schválení zákona o ochraně přírody a krajiny.
(Celý text)

Nový Zéland zaznamenal nejrozsáhlejší bělení mořských houbovců v historii
24. června 2022 11:53

(ČTK) - Nový Zéland se potýká s nejrozsáhlejším bělením mořských hub v historii, informoval list The Guardian s odvoláním na vědce. Poté, co se oceány extrémně oteplily, zbělaly miliony těchto mořských tvorů.
(Celý text)

EU a Norsko se dohodly na zvyšování dodávek norského plynu do unijních zemí
24. června 2022 11:41

BRUSEL (ČTK) - Evropská unie a Norsko se dohodly na posílení spolupráce s cílem zvýšit dodávky norského plynu do členských zemí EU. Vyplývá to ze společného prohlášení zveřejněného po čtvrteční schůzce místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse s norským ministrem ropy a energetiky Terjem Aaslandem. Řada evropských zemí se nyní potýká s poklesem dodávek plynu z Ruska.
(Celý text)

Lídři zemí EU debatují o cenách energií a nedostatku ruského plynu
24. června 2022 11:07

BRUSEL (ČTK) - Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie zahájili v Bruselu závěrečný druhý den summitu, který věnují debatě o možných opatřeních proti vysokým cenám energie a omezeným dodávkám ruského plynu. Lídři před summitem navrhovali různé recepty od společných nákupů plynu po cenové stropy, na konkrétních společných řešeních se však patrně neshodnou. Konkrétním výstupem summitu by měl být souhlas se zavedením eura v Chorvatsku, na němž by se měli šéfové států shodnout v úvodní části dnešního jednání.
(Celý text)

Mezinárodní tým vědců zveřejnil vyhodnocení dopadů loňského ničivého tornáda na jihovýchodě Moravy
24. června 2022 10:37

PRAHA (Ekolist) - Dnes, rok od výskytu ničivého tornáda na jihovýchodě Moravy 24. 6. 2021, vychází mezinárodní hodnotící zpráva, která do detailu shrnuje informace získané průzkumem v terénu a další upřesněné poznatky o samotném tornádu včetně podrobného pohledu na jednotlivé úseky postupu tornáda. Informuje o tom Český hydrometeorologický ústav.
(Celý text)

Vypouštěním pneumatik upozorňují aktivisté na vysoké emise SUV
24. června 2022 07:30

BRISTOL (Ekolist) - Robustní SUV se ve městech nedají přehlédnout. V Británii si jich všimli i klimatičtí aktivisté a začali jim vypouštět pneumatiky. Důvod? Tato vozidla jsou druhou největší příčinou nárůstu emisí CO2 na světě v posledním desetiletí, zjistila v loňské studii Mezinárodní energetická agentura. O novém způsobu aktivismu natočila reportáž britská veřejnoprávní stanice Channel 4.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 1740 | Další
< zpět na titulní stranu

Reklama