Jak nezabít tetřívka
13. února 2019 01:00
() - Není nad to, vyrazit na lyžích nebo sněžnicích někam na hřebeny Krkonoš, daleko od přecpaných a vydřených sjezdovek. Hřebeny místního národního parku jsou zárukou téměř nedotčené krajiny připomínající skandinávskou tundru. Proto se Krkonoše zdají na takové dobrodružství přímo ideální. Má to ale jedno ALE...
Zvířecím symbolem Krkonoš není ani jelen, ani vlk, ale tetřívek obecný. I když je velký asi jako slepice, moc lidí ho nevidělo. Je velmi plachý a lidí se bojí. A ještě k tomu ho je málo. V celé České republice živoří jen 800 až 1 000 kohoutků, slepiček je asi stejně. V Krkonoších bylo v roce 2001 asi 135 kohoutků, ale v roce 2017 už jen 74! Vymírají. Pokud něco neuděláme, tak do roku 2040 zahyne poslední.
Těžký život tetřívka v Krkonoších
Velkým problémem tetřívka v Krkonoších v zimě jsou skialpinisti, běžkaři a sněžničáři, nebo skútristi, kteří opouštějí vyznačené cesty v I. zóně KRNAP. Ty často vedou přes zimoviště tetřívků, tedy místa, kde se tetřívci zahrabávají do sněhu a přežívají zimu. Za ranního šera a večerního soumraku ze záhrabu vylezou, a jdou sezobat nějaké jehličí. Víc toho v zimě k jídlu nemají. Na to, že po cestě přes jeho zimoviště chodí lidi potichu, si zvyknou. Když ale lyžař nebo člověk na sněžnicích sejde z cesty do volného terénu, probudí je. V Krkonoších, stejně jako jinde, platí, že jeden turista = žádný turista. Ale v roce 2017 se na území Krkonošského národního parku pohybovalo kolem 4,7 milionů návštěvníků, a počty outdoorových nadšenců rychle stoupají. A teď si představte, že vás každou noc někdo budí tím, že vám chodí po ložnici… Probuzení tetřívci pak musejí sehnat další jídlo na to, aby je neplánované probuzení nevysílilo k smrti. Je to podobné jako s autem v zimě - každý studený start opotřebuje motor víc, než desítky najetých kilometrů s teplým motorem. Shánění potravy přes den na víc pro ně znamená nebezpečí, že je lépe uvidí a snáze uloví liška nebo jiný predátor. 
Pokud se všichni nebudeme společně snažit tetřívka zachránit, do roku 2040 u nás vyhyne. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora Zdroj | KRNAP
Druhým problémem jsou fotografové, kteří chtějí udělat skvělý snímek tokajících tetřívků. Tok probíhá brzy ráno na loukách hned po sejití sněhu. Sebemenší vyrušení je vyplaší a místo toho, aby se věnovali rozmnožování, utečou, a z námluv není nic. To by se asi nelíbilo nikomu. Ondřej Prosický, jeden z nejlepších českých fotografů přírody, řekl, že i když používá nejlepší maskovací techniky, tak zvířata, která fotí, o něm z 90 % vědí; proto jezdí fotit tetřívky do Skandinávie, kde jich hodně. Šance, že se před tetřívkem dokáže fotograf dokonale ukrýt je mizivá. Šance, že mu znechutí rozmnožování – velká.
Třetím problémem jsou boudaři, kteří zásobují chalupy v tetřívkových tokaništích začátkem jara, tedy v době, kdy tetřívci tokají brzy ráno. Při námluvách se o svoje pocity nechtějí dělit s někým jiným než se svojí vyvolenou, i když ten jiný jen veze rohlíky k snídani. Je tedy otázkou, jak schopni a ochotni jsou boudaři z chalup v tetřívkových „ložnicích“ upravit svůj provoz.
Čtvrtým problémem jsou lyžařské vleky a záchranné sítě kolem sjezdovek. V mlze a šeru jsou špatně vidět a náraz do nich tetřívek většinou nepřežije. Ano, je to sice nepravděpodobné, ale takové případy se v Krkonoších skutečně staly. Správa KRNAP proto přestala používat drátěná pletiva na oplocení mladého lesa v tetřívčích „ložnicích“. 
Černo-žluté cedule se siluetou tetřívka ohraničují místa, kde toká a zimuje. Je pro něj životně důležité, aby se všichni návštěvníci drželi na značených cestách a byli potichu. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora Zdroj | KRNAP
Dalším velkým nepřítelem tetřívků jsou divoká prasata, lišky a krkavci, kteří jsou všude, tedy i na krkonošských hřebenech. Dokáží hnízdo, které je na zemi zničit i s jeho obyvateli. Zatím co prasata a lišky se běžně loví, protože v krajině chybí velké šelmy, tak krkavec je pták chráněný zákonem a lovit se nesmí. Nastává tak zapeklité ochranářské dilema - co dělat, když chráněné zvíře žere jiné chráněné zvíře. Naštěstí krkavci nejsou pro tetřívka pravděpodobně ten největší problém.
Úplně jiným problémem, na který může tetřívek v Krkonoších doplatit, je fragmentace krajiny a jistý konzervatismus tetřívků. To je to, jak jsou Krkonoše rozsekané frekventovanýma cestami, sjezdovkami, zástavbou atd. Zdá se, že 150 tetřívků v Krkonoších (kohoutků a slepiček dohromady) je dost, protože na životaschopnou populaci jich stačí 100. Není to úplně pravda. Celá krkonošská tetřívčí populace je složená ze čtyřech menších, z nich ta největší čítá asi 80 ptáků obého pohlaví. To je pod limitem. Genetika bývá neúprosná, a čím méně tetřívků v populaci, tím větší šance na genetické problémy. Tetřívci jsou ptáci dost konzervativní. Tam, kde se vylíhnou, tak pak žijí. Slepička se pohybuje do 5 – 6 km od rodného hnízda, kohoutek je konzerva o dost větší – dál jak 1 km nejde. Z toho vyplývá to, že tetřívci z Harrachova se nepotkají s tetřívky z Dlouhého hřebene ve východních Krkonoších. 
Tokající tetřívci jsou velmi citliví na vyrušení. Kdo by také při námluvách nebyl. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Jak pomáhá tetřívkovi Správa Krkonošského národního parku
Pomineme-li to, že se snaží na vymírání tetřívků upozornit (a jestli čtete tento článek, tak to asi už víte), tak se snaží:
• skialpinisty a jiné outdoorové nadšence udržet na značených cestách;
• přesvědčit fotografy o tom, že hezčí fotky tokajících tetřívků udělají třeba ve Finsku, než v Krkonoších;
• jednat s místními budaři o tom, zda by mohli zásobovat v dubnu a květnu až po 8. hodině ranní;
• lovit prasata a lišky;
• vytvářet na odlehlých místech tzv. tetřívčí centra, což jsou 1 – 7 ha velké paseky, kde je pár solitérních stromů, borůvčí a dost volné plochy, kde tetřívci mohou tokat (a při tom doufat, že to bude dost blízko ke stávající tetřívčí „ložnici“, aby se tam tetřívci rozšířili.
Jak můžete pomoci tetřívkovi v Krkonoších přežít právě vy
Pomoc je velmi jednoduchá - nevstupujte mimo značené cesty v I. zóně KRNAP a chovejte se tam tiše. Tedy dodržujte Návštěvní řád (zde: Opatření obecné povahy č. 2/2010 – Návštěvní řád Krkonošského národního parku (účinnost od 1. 10. 2010)). Tetřívky se nepokoušejte hledat, fotografovat ani jinak rušit. Pokud máte psíka, mějte ho na vodítku, případně pod stálým dohledem a nedopusťte to, aby běhal mimo cesty.
To, jestli tetřívek u nás přežije rok 2040, závisí na nás všech.
Kdo je ten tetřívek
Tetřívek obecný (Tetrao tetrix) je středně velký hrabavý pták příbuzný většímu tetřevu hlušci. Samec tetřívka se od samičky výrazně liší. Samec je převážně černý s modrozeleným kovovým leskem. V křídle má bílou pásku, bílá jsou i některá pera v ocase. Jeho vnější pera jsou lyrovitě zahnutá. Zvláště v období toku má na hlavě červené kožovité výrůstky nazývané poušky. Slepička je rezavě hnědá, tmavě kropenatá, aby nebyla na hnízdě v suché trávě na zemi vidět.
Většina tetřívků žije ve Skandinávii a na Sibiři. Ve střední Evropě je tetřívek rozšířený jen ostrůvkovitě, a to hlavně na horách. U nás se ještě kolem roku 1950 vyskytoval na většině území, v nyní se jeho rozšíření omezuje zejména na Krušné hory, Šumavu, Krkonoše a Jizerské hory. Ve vnitrozemí je jen ve vojenských výcvikových prostorech Libavá a Doupovské hory. Vyhledává otevřenou krajinu s mozaikou rašelinišť, lesních porostů různého stáří a luk, pastvin nebo pasek. Jeho množství v posledních desetiletích u nás i v celé Evropě klesá. Současný stav v ČR se odhaduje na 800–1000 samců, a za posledních 30 let poklesl o 80 %, na Šumavě dokonce o 95 %! Krkonoše s odhadovanou početností 75 samců (sčítání v roce 2017) tak zůstávají jednou z posledních dvou oblastí u nás (spolu s Krušnými horami), kde má populace tetřívka šanci na přežití. 
Krkonoše jsou jedním ze dvou míst v Česku, kde má tetřívek obecný šanci na přežití. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Péče o hnízdo, vajíčka i mláďata spočívá výhradně na slepičce, která snáší 6–10 vajec do mělkého důlku v zemi vystlaného trávou a vlastním peřím. Kuřata se líhnou asi po 25 dnech a hned po oschnutí opouštějí hnízdo. Už od prvního dne si za pomoci matky vyhledávají potravu, většinou mravence a další hmyz, po jednom týdnu jsou schopna dokonce poletovat. V rodinách se zdržují do konce léta a na podzim se rozdělují do hejn podle pohlaví.
Tetřívčí tok začíná již v březnu (někdy i v únoru) a trvá do začátku června. Nejsilnější je brzy ráno, ale výjimkou není ani večerní tok. Samci během něho vydávají zvuky nazývané pšoukaní, bublání a kodrcání.
Území KRNAP a část jeho ochranného pásma byly vyhlášeny jako jedna z ptačích oblastí České republiky, jejímž předmětem ochrany je (vedle dalších ptačích druhů) právě tetřívek obecný (viz nařízení vlády č. 600/2004 Sb.). Dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb. patří také mezi silně ohrožené druhy České republiky.
Michal Skalka
|
Další články:
25. dubna 2024 05:55
24. dubna 2024 17:16
23. dubna 2024 06:10
20. dubna 2024 05:45
19. dubna 2024 05:59
|
Online diskuse
Krkonošské louky mohou dál rozkvétat
26. dubna 2024 04:45
PRAHA (Ekolist) - Krkonošské louky nezůstanou ladem. Správa KRNAP letos navazuje v péči o krkonošské louky již třetím projektem Management sekundárního bezlesí Krkonošského národního parku. Právě začínající projekt potrvá až do roku 2029 a obnovíme díky němu druhově bohaté luční porosty na výjimečných krkonošských loukách v celém druhotném (tedy lidskou prací vzniklém a udržovaném) bezlesí Krkonošského národního parku. Značná část krkonošských luk v minulosti degradovala kvůli zániku tradičního citlivého hospodaření trvajícího více než 400 let (v důsledku vysídlení původního německého obyvatelstva po roce 1945), nebo naopak přílišnou intenzifikací hospodaření v posledních desetiletích 20. století.
(Celý text)
Podnikatelé a obce navrhují místo vracení PET lahví jejich digitální zálohování
26. dubna 2024 01:58
PRAHA (ČTK) - Podnikatelé a obce místo vracení zálohovaných PET lahví do obchodů, které navrhuje ministerstvo životního prostředí (MŽP) v novele obalového zákona, doporučují takzvaný digitální zálohový systém s využitím QR kódů. Lidé by načetli kód do svého mobilního telefonu před vhozením láhve do žluté popelnice na plasty. Podle zástupců obcí a podnikatelů jsou digitální zálohy jednodušší a pohodlnější. Na semináři to řekli zástupci Hospodářské komory, Svazu měst a obcí, Sdružení místních samospráv a Svazu obchodu a cestovního ruchu. Jim oponuje Iniciativa pro zálohování, která uvádí, že digitální systém není nikde na celostátní úrovni vyzkoušený a zvýšil by cenu nápojů.
(Celý text)
Greenpeace: Lesy ČR možná pokácejí přes 15 000 starých stromů v Krušných horách
26. dubna 2024 01:31
(ČTK) - Státní podnik Lesy ČR podle organizace Greenpeace možná pokácí odhadem víc než 15 000 starých stromů v Krušných horách. K pokácení zhruba 3800 z nich dal svolení Krajský úřad Ústeckého kraje. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) později zamítlo odvolání Greenpeace a kácení starých bučin v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří tak posvětilo, uvedl mluvčí organizace Lukáš Hrábek. Mluvčí státního podniku Eva Jouklová pro ČTK sdělila, že zásahy v bučinách spočívají v jejich prosvětlení, aby se vytvořily podmínky pro jejich přirozenou obnovu.
(Celý text)
Policie uzavřela kauzu haldy Heřmanice v Ostravě, nikoho neobviní
26. dubna 2024 01:11
OSTRAVA (ČTK) - Policie uzavřela kauzu sanace prohořívající haldy Heřmanice v Ostravě, podle kriminalistů nejde o trestný čin. Případ, kterému se věnovali rok, tak končí bez obvinění, uvedl server Seznam Zprávy.
(Celý text)
Za chov koček v nevhodných podmínkách potvrdil soud ženě podmínku a zákaz chovu
25. dubna 2024 23:44
PRAHA (ČTK) - Za chov koček v nevhodných podmínkách dnes odvolací Městský soud v Praze potvrdil ženě čtyřměsíční podmínku se zkušební dobou na rok a osm měsíců a zákaz chovu koček na pět let. Jejímu synovi trest zmírnil, vypustil podmíněný trest a ponechal mu pouze tříletý zákaz chovu. Zvířata podle verdiktu trpěla stresem, nedostatkem veterinární péče, špatným výživovým stavem či nedostatkem soukromí. Dnešní rozhodnutí je pravomocné. Oba obžalovaní vinu v minulosti odmítli.
(Celý text)
Zhruba 20 lidí demonstrovalo v Praze proti zřízení Národního parku Křivoklátsko
25. dubna 2024 19:49
PRAHA (ČTK) - Na pražském Malostranském náměstí demonstrovalo dnes zhruba 20 lidí proti plánovanému vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko. Nesouhlasili s přístupem ministerstva životního prostředí (MŽP), které podle nich tímto krokem nechrání místní lesy. Demonstrující se shromáždili po semináři uskutečněném v Poslanecké sněmovně, kde se téma probíralo. Proti vyhlášení Křivoklátska národním parkem se již dříve vymezili někteří starostové a zástupci samospráv. Naopak část vědecké obce zřízení národního parku podporuje.
(Celý text)
Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy
25. dubna 2024 19:41
PRAHA (ČTK) - Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy. V chráněných lokalitách budou konkrétně dvě stáda krav a čtyři stáda ovcí a koz. Pražané mohou nyní zvířata vidět třeba v Podbabských skalách, v Prokopském nebo Bohnickém údolí. Město se k tradičnímu způsobu údržby vybraných pozemků vrátilo v roce 2000. Zvířata si půjčuje od soukromých zemědělců, uvedl mluvčí města Vít Hofman.
(Celý text)
Průvodce výběrem tepelného čerpadla aneb vytápění a chlazení v jednom
25. dubna 2024 15:38
() - Tepelná čerpadla se stávají stále populárnější alternativou k tradičním způsobům vytápění a chlazení. Nabízí ekologické a energeticky efektivní řešení pro domy a byty ve městě i na venkově. Tento článek vám nabídne uceleného průvodce, který vám pomůže pochopit princip tepelných čerpadel a vybrat si to nejlepší pro vaše potřeby.
(Celý text)
Miliardáři by podle ministrů G20 měli platit dvouprocentní majetkovou daň. Peníze by šly na boj proti chudobě a klimatické krizi
25. dubna 2024 12:44
(ČTK) - Světoví miliardáři by podle ministrů ze zemí skupiny G20 měli platit nejméně dvouprocentní majetkovou daň. Návrh na spravedlivější daňový systém, který by přinesl 250 miliard liber (7,35 bilionu Kč) ročně navíc, podepsaly Brazílie, Německo, Španělsko a Jihoafrická republika. Vybrané prostředky by se použily na boj proti chudobě, nerovnosti a klimatické krizi. Píše o tom na svém webu britský deník The Guardian. Daň by se týkala asi 3000 lidí.
(Celý text)
BIO region v České republice? Jsme na začátku cesty, která i v zahraničí trvá deset a více let
25. dubna 2024 12:30
() - Živý region je v podstatě předstupněm BIO regionů, jaké dnes již existují zejména v Rakousku, Německu, Francii a v dalších zemích. Jedná se o území, kde významná část místních aktérů spolupracuje na udržitelném využívání místních zdrojů. Díky tomu dochází k posílení a rozvoji jednak kvality, tak i množství místní produkce a spotřeby ekologických potravin. Tento koncept byl v uplynulých dvou letech testován na území Tišnovska a Podbrněnska. Jak tento projekt hodnotí Michal Bajgart, lokální koordinátor projektu z Hnutí DUHA.
(Celý text)
Mráz poškodil většinu ovocných stromů v Čechách. Sadaři přišli o 100 procent úrody
25. dubna 2024 12:29
DAMINĚVES (ČTK) - Škoda na úrodě ovoce kvůli mrazům přesáhne podle odhadů ovocnářů miliardu korun. Poškozena je většina ovocných stromů v Čechách, mrazy zlikvidovaly téměř 100 procent úrody. Škody na Moravě jsou asi 50 procent, vlivem počasí se tam situace může zhoršit. Ministerstvo zemědělství spustí program s pomocí 70 až 100 milionů korun pro pěstitele ovoce, jeho výši upřesní, sdělili ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.
(Celý text)
Jak postavit udržitelnou IT strategii? Opřete se o 5 základních pilířů
25. dubna 2024 11:26
() - Technologie jsou klíčem k inovacím. Výběrem vhodně IT technologie můžeme také odemknout zelenou budoucnost naší planety a naší civilizace. Je proto velmi důležité, abychom pochopili, jak technologie vybrat a používat pro maximální přínos v oblasti udržitelnosti. Zvládnutí tohoto úkolu vyžaduje holistický přístup založený na udržitelných IT řešeních a zavádění osvědčených postupů. Ať už se jedná o otázku investic, využití, efektivity nebo všech tří oblastí dohromady, spoustu odpovědí lze nalézt právě v udržitelném IT.
(Celý text)
U Západní Austrálie uvízlo na mělčině asi 160 kulohlavců, 26 už uhynulo
25. dubna 2024 09:59
SYDNEY (ČTK) - Australští odborníci na volně žijící mořské tvory se snaží zachránit asi 140 kulohlavců, kteří dnes uvízli na mělčině v jižní části státu Západní Austrálie. Dalších 26 kytovců už uhynulo, informovala agentura Reuters.
(Celý text)
Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem v ČR je buk lesní, strádá borovice lesní
25. dubna 2024 01:51
PRAHA (ČTK) - Zdravotní stav lesů se loni ve srovnání s rokem 2022 mírně zlepšil, objem vytěženého kůrovcového dříví 3,2 milionu metrů krychlových ve smrkových porostech byl zhruba o třetinu menší než o rok dříve. Proti předchozím rokům jde sice o zlepšení, konec kůrovcové kalamity to ale neznamená. Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem je v ČR nyní buk lesní, ke zhoršování stavu dochází u borovice lesní, řekli zástupci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).
(Celý text)
Evropský parlament odhlasoval zákaz některých plastových obalů
25. dubna 2024 01:51
ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci schválili nová opatření, jejichž cílem je zvýšit udržitelnost obalů a snížit množství obalového odpadu v Evropské unii. Pravidla mají rovněž podpořit opětovné použití obalů a jejich recyklaci. Některé druhy plastových obalů na jedno použití budou od 1. ledna 2030 zakázány.
(Celý text)
V soutěži Adapterra Awards se utkají desítky projektů, které připravují krajinu na změnu klimatu
25. dubna 2024 01:43
(ČTK) - V šestém ročníku soutěže Adapterra Awards se utkají projekty, které se zaměřují na boj proti suchu, přívalové deště, silný vítr a vlny veder. V minulosti vyhrávaly projekty na obnovu mokřadů, letos podobný projekt z Krkonoš také nechybí. Nová kategorie ocení průmyslové projekty, které šetrně hospodaří s vodou, informovala Nadace Partnerství, která soutěž pořádá. Cílem je ocenit projekty podporující adaptaci na klimatickou změnu.
(Celý text)
Evropský parlament dal zelenou přísnějším pravidlům o znečištění vzduchu
25. dubna 2024 00:59
ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament odhlasoval normu o zlepšení kvality ovzduší, která zpřísňuje limity některých znečišťujících látek pro rok 2030, včetně jemných prachových částic. Členské státy budou moci za určitých podmínek požádat o posunutí tohoto termínu až o deset let.
(Celý text)
V Brdech roubují ovocné stromy odrůdami ze zaniklých obcí
24. dubna 2024 19:43
(ČTK) - Vojenské lesy a statky (VLS) naroubovaly na Padrťských pláních v Brdech téměř 300 ovocných stromů štěpy ze zaniklých obcí Padrť, Kolvín a Zaběhlá. Vesnice byly vystěhovány při rozšiřování vojenského prostoru v letech 1952 a 1953. Dnes je tam veřejně přístupná Chráněná krajinná oblasti Brdy. V nových alejích u cest tak budou stromy plodit odrůdy ovoce, které pěstovali obyvatelé zaniklých obcí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Roubování zajistily VLS s dobrovolníky, stejně jako loni, kdy šlo o první stovku. Zájem o 'Brdské stromsázení' byl letos vyšší.
(Celý text)
Europoslanci schválili revizi společné zemědělské politiky EU
24. dubna 2024 19:34
ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku schválili revizi společné zemědělské politiky Evropské unie. Nová pravidla mají podpořit farmáře, kteří již několik měsíců protestují v řadě unijních zemí a stěžují si na nedostatečné výdělky, byrokracii, rostoucí náklady i špatné podmínky při hospodaření na půdě.
(Celý text)
Vláda schválila nový systém emisních povolenek, peníze dá na ekologické projekty
24. dubna 2024 16:27
(ČTK) - Vláda dnes napotřetí schválila novelu zákona, která upravuje systém emisních povolenek. Peníze utržené z jejich prodeje bude v budoucnu možné použít výhradně jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Výnosy z povolenek budou v příštím roce příjmem státního rozpočtu, od roku 2026 bude hlavním příjemcem Státní fond životního prostředí, menší část příjmů si rozdělí také ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstvo životního prostředí (MŽP). Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Letošní výnosy z povolenek budou podle odhadů činit kolem 40 miliard korun.
(Celý text)
Vláda schválila nový systém emisních povolenek, peníze dá na ekologické projekty
24. dubna 2024 16:27
(ČTK) - Vláda dnes napotřetí schválila novelu zákona, která upravuje systém emisních povolenek. Peníze utržené z jejich prodeje bude v budoucnu možné použít výhradně jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Výnosy z povolenek budou v příštím roce příjmem státního rozpočtu, od roku 2026 bude hlavním příjemcem Státní fond životního prostředí, menší část příjmů si rozdělí také ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstvo životního prostředí (MŽP). Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Letošní výnosy z povolenek budou podle odhadů činit kolem 40 miliard korun.
(Celý text)
